Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti
ze 4. dubna 2024
Obce a spolky se nevzdávají
Sobotu 20. dubna 2024 si obce a spolky ohrožené projektem konečného hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů zvolily jako datum osmého ročníku společného protestu pod názvem Den proti úložišti. Ten má připomenout nesplněné sliby politiků o posílení práv dotčených obcí při rozhodování o úložišti, rizika spojená s nesmyslným urychlením programu hledání úložiště a také zapomenuté prohlášení vlády, že bude posuzovat i jiná řešení, než je rychlé zavezení problémových odpadů pod zem. S tímto stavem se pořádající rozhodně nehodlají smířit a proto také již více než rok vzdorují snaze Správy úložišť radioaktivních odpadů o povolení geologických průzkumných prací.
Na lokalitě Březový potok v Pošumaví se letos Den proti úložišti soustředí do Velkého Boru, kde se odpoledne uskuteční protestní akce na návsi a po ní diskuse starostů s občany a zahraje i kapela.
V lokalitě Janoch u Temelína na Českobudějovicku se již v předstihu 17. dubna bude konat veřejná beseda o problematice hlubinného úložiště v Hluboké nad Vltavou a v sobotu pak úklid odpad (zatím neradioaktivního) u plánovaného povrchového areálu úložiště poblíž Nové Vsi.
Na Vysočině na Třebíčsku, kde leží další státem preferovaná lokalita Horka se uskuteční happening v Budišově v zámeckém parku s opékáním buřtů a debatou.
Na Jihlavsku pod Čeřínkem, v lokalitě (Čertův) Hrádek se bude konat happening v místě plánovaného povrchového areálu u Dolní Cerekve se symbolickým přehazováním horkých brambor a poté do noci „tvořívá intervence“ na vrcholu Čertova Hrádku pod názvem Occupy Čerťák.
Podrobnosti k akcím Dne proti úložišti na jednotlivých lokalitách tak, jak postupně budou přibývat a budou upřesňovány pořadateli a také kontakty na ně, budeme postupně přidávat na webové stránky www.platformaprotiulozisti.cz a www.nechcemeuloziste.cz .
Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta města Horažďovice řekl: „Obce ve vybraných lokalitách jsou velmi nespokojené s probíhajícím výběrem lokality pro stavbu hlubinného úložiště a na to chceme opět společně upozornit Dnem proti úložišti. Ani nově přijatý zákon ke zrychlení, zkvalitnění a transparentnosti výběru lokality nepřispěje. Dotčené obce musí mít větší pravomoci v rozhodovacího procesu při výběru. U tak výjimečné stavby, která bude mít dopady na život a přírodu v jejím okolí po dobu tisíců let, je to společensky, technicky i environmentálně nezbytné.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 55 členů (38 obcí a měst a 17 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace může poskytnout:
Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta města Horažďovice
tel.: 724 181 019, e-mail: forman@muhorazdovice.cz
Vážený pan ministr
Jozef Síkela
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Na Františku 32
110 15 Praha 1
V Horažďovicích dne 28. března 2024
Vážený pane ministře,
při parlamentních diskusích o návrhu zákona o řízeních spojených s úložištěm jste zmínil, že pokud budou chtít zástupci obcí ohrožených vybudováním konečného hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů jednat o možných kompenzacích nad rámec stávajících, najdou u Vás otevřené dveře. Ten čas nastal, rádi bychom se s Vámi na toto téma setkali a otevřeli debatu nad možnými řešeními.
Zároveň si dovolujeme vyjádřit své zklamání z pozice, jakou jste k návrhu zákona přijal a v otázce role Parlamentu při rozhodování o umístění úložiště jste ani nehájil paragrafy, které jste sám předložil vládě. Nadále pak považujeme práva našich dotčených obcí při rozhodování o hlubinném úložišti za nedostatečná a s tímto stavem se nehodláme smířit.
Aktuálně probíhá povolování průzkumných území pro geologické práce pro vyhledávání úložiště. Přestože Správa úložišť radioaktivních odpadů má vybraná místa, ve kterých by ráda uskutečnila hluboké vrty, které budou mít při realizaci negativní dopady do okolí, nechce nás, jako účastníky řízeni, seznámit s lokalizací těchto vrtů. Odkazování na nutnost nejprve získat povolení průzkumných území, po němž teprve bude probíhat povolování projektů geologických prací již bez účasti obcí, je dokladem chybějícího rovnoprávnějšího postavení obcí, na které poukazujeme.
Vážený pane ministře, tento dopis s výzvou k jednání Vám píšeme nejen za Platformu proti hlubinnému úložišti, aktuálně sdružující 38 měst a obcí a 17 spolků, ale i za další, v Platformě nesdružené obce lokalit Hrádek a Horka.
Jménem Rady Platformy proti hlubinnému úložišti ve složení: Petr Piňos, starosta městyse Budišov, Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle a Petr Klásek, bývalý starosta obce Chanovice
Michael Forman, mluvčí Platformy a starosta města Horažďovice
K podpoře výzvy k setkání se připojují:
Názor soudce Karla Šimky, že místní komunity se musí obětovat ve veřejném zájmu stavbě trvalého úložiště, se stal v posledních letech jedním z nejvíce citovaných kontroverzních argumentů, proč není možné posílit nedostatečná práva obcí při rozhodování o umístění hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů. Během projednávání zákona o úložišti [1] v obou komorách Parlamentu zazníval i z úst ministra průmyslu Jozefa Síkely. Představitelé Ministerstva průmyslu a obchodu, Správy úložišť radioaktivních odpadů a dalších institucí jej začali používat ihned poté, co byl zveřejněn v odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ve sporu o stanovení průzkumného území pro vyhledávání hlubinného úložiště v lokalitě Hrádek v roce 2020 [2]. Aktuální vyjadřování nynějšího předsedy Nejvyššího správního soudu Karla Šimky a jeho účast na akci [3], kde se potkával s politiky a vrcholnými státními úředníky, v jejichž zájmu je prosazení stavby hlubinného úložiště bez valného respektu k zájmu dotčených obcí vnímáme s vážným znepokojením a rozpaky jako ohrožení nezávislosti tohoto soudu.
Právní stanovisko, které si Platforma proti hlubinnému úložišti nechala zpracovat u kanceláře Doucha, Šikola advokáti, o zmíněném tvrzení Karla Šimky říká: "Úvaha není ničím jiným, než osobním názorem v rozsudku podepsaného předsedy senátu, který lze ve vztahu k uvedenému rozsudku považovat za právní exces, a nelze ji použít jako platný argument v dalších soudních či správních řízeních. Ačkoliv tedy tento senát Nejvyššího správního soudu vyslovil názor, že zájem samosprávných celků, případně místních komunit, musí bez dalšího ustoupit „vyššímu“ zájmu veřejnému (přestože posouzení takové otázky nebylo pro předmětné řízení relevantní a šlo tak o tzv. okrajovou část odůvodnění), nejde o závazný právní závěr, a to ani v otázce umístění jaderných úložišť, ani v žádné jiné.“
„Jiný soud ani správní orgán jím tedy není vázán a neměl by jej považovat ani za určité „vodítko“ ve smyslu sjednocovací funkce judikatury Nejvyššího správního soudu. Soud tedy musí tyto jednotlivé kolidující zájmy vždy důkladně poměřovat, a to zejména z hlediska principu proporcionality, a upřednostnění jednoho zájmu před druhým vždy řádně odůvodnit. Závaznost této části odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu nelze dovozovat ani v jiných oblastech, např. v právní teorii, výkladu či přípravě právních norem." [4]
Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Už v době, kdy Ministerstvo životního prostředí podalo kasační stížnosti vůči prohraným soudním sporům s obcemi o stanovení průzkumných území pro geologické práci pro hledání úložiště nám bylo podezřelé, že tak učinilo jen na dvou lokalitách a na dalších čtyřech nikoliv. Na základě aktuálního vystupování předsedy Nejvyššího správního soudu, pokud se povolování průzkumných území dostane opět k soudu, nebudeme mít již důvěru v nestrannost Karla Šimky v této věci. Opět to může značně poškodit transparentnost celého procesu, kterou se politici často zaštitují.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 55 členů (38 obcí a měst a 17 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace může poskytnout:
Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta města Horažďovice
tel.: 724 181 019, e-mail: forman@muhorazdovice.cz
Poznámky:
[1] Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, tisk 192 - https://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/110068/92324
[2] Rozsudek Nejvyššího správního soudu z 29. května 2020, kterým byl zrušen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2018 ve věci stanovení průzkumného území pro vyhledávání úložiště v lokalitě Hrádek.
[3] Karel Šimka vystupoval 18. ledna 2024 na sympoziu portálů Česká justice a Ekonomický deník „Právo v energetice“, https://ekonomickydenik.cz/simka-regulace-jaderne-energetiky-je-v-zajeti-politicke-a-ekonomicke-nejistoty/
[4] Právní stanovisko Doucha, Šikola advokáti, http://www.nechcemeuloziste.cz/cs/aktuality/musi-se-obce-obetovat-pro-vyssi-verejny-zajem-pravni-stanovisko/_files/pra-vni-stanovisko-za-vaznost-odu-vodne-ni-040521-fin.pdf
Senátoři a senátorky dnes projednali a vrátili do Poslanecké sněmovny zákon o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm vysoce radioaktivního odpadu [1] a na podnět Hany Žákové chtějí do zákona vrátit spolurozhodující roli obou komor Parlamentu při zásadním rozhodování, pod kterými obcemi vysoceradioaktivní odpad navždy skončí. Z vládního návrhu předtím parlamentní spoluodpovědnost vyškrtli poslanci na návrh Ivana Adamce (ODS), aniž se dočkala obrany ze strany ministra průmyslu Jozefa Síkely, který ji starostům osobně slíbil.
Senát ale odmítl návrhy Adély Šípové, která usilovala o narovnání dnešního postavení dotčených obcí při rozhodování o úložišti, jež jim politici slibují dlouhé roky. V důsledku toho tak přetrvá dnešní konfliktní stav mezi státem a obecními samosprávami při hledání a povolování natolik výjimečné stavby, kterou konečné úložiště je.
Senátorky a senátoři tak odmítli do zákona převzít dobré zkušenosti například z Finska, které je jinak v České republice vydáváno za vzor, jak se dopracovat k realizaci hlubinného úložiště. Finská legislativa respektuje názor dotčených obcí při rozhodování o finální lokalitě. Takové řešení by neznamenalo zablokování stavby, jak je někdy mylně interpretováno, ale postavilo by obce na partnerskou vyjednávací pozici se státem. A je to také Finsko, kde o hlubinném úložišti rovněž rozhoduje Parlament [2].
Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Jsem si jist, že pokud by došlo k uzákonění souhlasu obcí a nastavení jasných technicko-bezpečnostních pravidel a rovněž ve správné výši nastavených kompenzací, cesta k nalezení konečné lokality bude otevřená. I přesto, že tento dlouhodobý klíčový požadavek obcí nebude naplněný, je snaha senátorů vrátit do zákona spolurozhodnutí o umístění úložiště Parlamentem správná.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 55 členů (38 obcí a měst a 17 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace může poskytnout:
Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta města Horažďovice
tel.: 724 181 019, e-mail: forman@muhorazdovice.cz
Poznámky:
[1] Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, tisk 192 - https://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/110068/92324
[2] Finská právní úprava je popsána v materiálu Právní analýza návrhu zákona o hlubinném úložišti, Doucha Šikola advokáti s.r.o., březen 2022 - http://www.nechcemeuloziste.cz/cs/dokumenty/odborne-studie/pravni-analyza-navrhu-zakona-o-hlubinnem-ulozisti.html
z 15. listopadu 2023
Zákon o úložišti prošel Sněmovnou – poslanci odmítli podpořit obce i zapojení Parlamentu
Poslanecká sněmovna Parlamentu dnes schválila zákon o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm vysoce radioaktivního odpadu [1]. Poslanci odmítli návrhy Kláry Kocmanové (Piráti) a Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) i návrh Radka Kotena (SPD) na posílení postavení dotčených obcí při rozhodování o úložišti, které jim politici slibují dlouhé roky. Platforma proti hlubinnému úložišti, která nyní sdružuje 56 měst, obcí i spolků takový krok vnímá velmi negativně. Nepomůže řešit dnešní konfliktní stav mezi státem a obecními samosprávami při hledání a povolování tak výjimečné stavby, kterou konečné úložiště je. Z vládního návrhu zákona rovněž poslanci na návrh Ivana Adamce (ODS) vyškrtli spolurozhodující roli Parlamentu, kterou starostům osobně slíbil ministr průmyslu Jozef Síkela.
Jestliže je pro Správu úložišť radioaktivních odpadů a mnohé další inspirací Finsko, které již hlubinné úložiště staví, pak se lze poučit i ve finské legislativě, která respektuje názor dotčených obcí při rozhodování o finální lokalitě. Takové řešení by neznamenalo zablokování stavby, jak je někdy mylně interpretováno, ale postavilo by obce na partnerskou vyjednávací pozici se státem. A je to také Finsko, kde o hlubinném úložišti rovněž rozhoduje Parlament [2]
Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Jsme velmi zklamáni přístupem většiny poslanců k zákonu o úložišti, kteří nepodpořili slíbené posílení práv obcí při rozhodování o této stavbě. Starostové obcí se nebojí zodpovědnosti podílet se na takovémto rozhodování. Pokud v této podobě projde zákon i Senátem, budou obce na svém území bránit vybudování úložiště povolované tímto způsobem za využití všech dostupných prostředků. Vyškrtnutí kompromisní varianty zapojení souhlasu parlamentu považuji za vítězství technokratického přístupu rozhodování státu vůči občanům.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 56 členů (39 obcí a měst a 17 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta města Horažďovice
tel.: +420 724 181 019, e-mail: forman@muhorazdovice.cz
Poznámky:
[1] Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, tisk 367
z 2. listopadu 2023
Sněmovní finále k zákonu o úložišti – podpoří poslanci obce nebo je hodí přes palubu?
Poslanecká sněmovna Parlamentu by měla v pátek 3. listopadu na své mimořádné schůzi hlasovat o návrhu „Zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu“ a o změnách, které mají vládní návrh proměnit [1]. Jeho výsledná podoba na dlouhou dobu předurčí, jak se bude vyvíjet aktuálně nepříliš dobrá spolupráce mezi státem a obecními samosprávami při hledání a povolování takto výjimečné stavby. Platforma proti hlubinnému úložišti, která nyní sdružuje 56 měst, obcí i spolků vnímá kriticky již vládní návrh z ledna, který dostatečně nenaplňuje roky slibované posílení dnes nevyhovujícího postavení samospráv obcí při povolování této unikátní stavby. Proto podporuje návrhy Kláry Kocmanové (Piráti) a Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) i návrh Radka Kotena (SPD), které přináší požadovanou změnu.
Rovněž pozměňovací návrhy přijaté Hospodářským výborem znamenají řady pozitivních změn hodných schválení. Mezi ně však nepatří požadavek na vyškrtnutí spolurozhodující role Parlamentu původně předložený Ivanem Adamcem (ODS).
Jestliže je pro Správu úložišť radioaktivních odpadů a mnohé další inspirací Finsko, které již hlubinné úložiště staví, pak se lze poučit i ve finské legislativě, která respektuje názor dotčených obcí při rozhodování o finální lokalitě. Podle nás takové řešení neznamená zablokování stavby, jak je někdy mylně interpretováno, ale postaví obce na partnerskou vyjednávací pozici se státem. A je to rovněž Finsko, kde o tak zásadní stavbě vedle vlády rovněž rozhoduje Parlament [2].
Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Jsem si jist, že pokud by došlo k uzákonění souhlasu obcí a nastavení jasných technických a bezpečnostních pravidel a rovněž ve správné výši nastavených kompenzací, cesta k nalezení konečné lokality bude otevřená. Ostatně je to jediný možný způsob v demokratické společnosti, ke které se hlásíme. V dnešním nevýhodném postavení vůči státu není pouhý jednotlivec, ale územně samosprávní celky, které zastupují tisíce obyvatel. Státní úřady také v současnosti rezignovaly na další možnosti redukce množství a radioaktivity vyhořelého paliva, které by mohly předejít vybudování problematického a nákladného gigantického úložiště. “
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 56 členů (39 obcí a měst a 17 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta města Horažďovice
tel.: +420 724 181 019, e-mail: forman@muhorazdovice.cz
Poznámky:
[1] Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, tisk 367
[2] Finská právní úprava je popsána v materiálu Právní analýza návrhu zákona o hlubinném úložišti, Doucha Šikola advokáti s.r.o., březen 2022
DOKTRÍNA (ČERTOVA) HRÁDKUDOKTRÍNA (ČERTOVA) HRÁDKUPREAMBULEMy, starostky a starostové obcí Boršov, Cejle, Dolní Cerekev, Hojkov, Milíčov, Mirošov, Nový Rychnov a Rohozná, vědomi si povinnosti řádné péče o přírodní dědictví svěřené nám našimi předky a toho, že jsme povinni toto dědictví zachovat a předat našim potomkům, činíme toto SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ K ZAJIŠTĚNÍ OCHRANY NÁRODNÍCH ZDROJŮ PITNÉ VODY ZA ÚČELEM ZACHOVÁNÍ MOŽNOSTI ADAPTACE NA PROBÍHAJÍCÍ ZMĚNY KLIMATU. Lokalita (ČERTŮV) HRÁDEK se nachází na evropském rozvodí a je nenahraditelným zdrojem pitné vody, jak pro okolní obce, tak i pro okresy a města Jihlava a Pelhřimov. Tato lokalita je však také prameništěm vod zasahujícím dále do povodí vodárenského toku Želivka (Švihov), zásobující pitnou vodou nejen Prahu, ale i velkou část Středočeského kraje a okresů Pelhřimov a Havlíčkův Brod. Lokalita (ČERTŮV) HRÁDEK zahrnující kromě Čertova hrádku i Křemešník a Čeřínek je tak nezastupitelným prameništěm vod, na nichž je závislé zásobování pitnou vodou pro milióny obyvatel České republiky a v případě extrémního sucha a klimatických změn se bude do budoucna význam této lokality pro zásobování obyvatel ČR nadále zvyšovat. Tyto skutečnosti činí z Lokality (ČERTŮV) HRÁDEK jeden z nejvýznamnějších národních zdrojů pitné vody. SIGNATÁŘI VĚDOMI SI- povinností vyplývajících z mezinárodních smluv a evropského práva, kdy lze zmínit zejména Pařížskou úmluvu OSN, NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) či SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ - Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, a dále SMĚRNICI EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, a SMĚRNICI EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřeb- povinností stanovených českými právními předpisy zejména Ústavou České republiky, kdy dle Článku 7 Ústavy České republiky „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.“, - toho, že ochrana vody, resp. zajištění šetrného nakládání s ní, je nepochybně jedním ze zásadních úkolů nejen státu, ale každého občana České republiky a toho že, adaptace jako vyrovnání se s dopady měnícího se klimatu je společenský úkol, do kterého se musí zapojit všechny zúčastněné strany a musí se vytvořit podmínky pro efektivní adaptační opatření založená na pečlivém plánování,
ČINÍ TOTO SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍStarostové a starostky obcí Boršov, Cejle, Dolní Cerekev, Hojkov, Milíčov, Mirošov, Nový Rychnov a Rohozná se podpisem tohoto prohlášení zavazují splnit svoji občanskou povinnost, spočívající v ochraně nejdůležitějších národních zdrojů pitné vody jako součásti zděděného přírodního bohatství a realizovat společně veškeré jim dostupné kroky k naplnění a ochraně tohoto veřejného zájmu České republiky a jejích obyvatel. Ve snaze společně poskytnout ochranu tomuto nenahraditelnému přírodnímu bohatství České republiky FORMULUJÍ A PŘIJÍMAJÍ TUTO:
DOKTRÍNU (ČERTOVA) HRÁDKU
OCHRANA ZDROJŮ PITNÉ VODY JE ZÁKLADNÍM PILÍŘEM PRO MOŽNOU BUDOUCÍ ADAPTACI NA GLOBÁLNÍ ZMĚNY KLIMATU. OCHRANA ZDROJŮ PITNÉ VODY V LOKALITĚ (ČERTŮV) HRÁDEK JE VEŘEJNÝM ZÁJMEM ČESKÉ REPUBLIKY. OCHRANA TOHOTO VEŘEJNÉHO ZÁJMU NENÍ PRÁVEM, ALE POVINNOST STANOVENÁ KAŽDÉMU OBČANOVI ČESKÉ REPUBLIKY. BUDOUCNOST TOHOTO VEŘEJNÉHO ZÁJMU A BUDOUCÍ ADAPTACE NA KLIMATICKOU ZMĚNU JE TAK ZÁVISLÁ NA AKTIVNÍM KONÁNÍ KAŽDÉHO Z NÁS.
V Dolní Cerekvi dne 13.11.2023
Obec Boršov Obec Cejle Městys Dolní Cerekev Obec Hojkov
Obec Milíčov Obec Mirošov Městys Nový Rychnov Obec Rohozná
z 14. září 2023
Splní vládní koalice svůj předvolební slib?
Obce, dotčené hledáním místa pro úložiště jaderného odpadu, pozorně sledují vývoj okolo přípravy a schvalování zákona souvisejícího s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu - sněmovní tisk 367 [1], jehož projednání již bylo několikrát v poslanecké sněmovně odloženo. Pevně věříme, že v nastalé situaci vládní koalice dostojí svého předvolebního slibu a posílí postavení obcí v příslušném zákoně. Jedině souhlas dotčených obcí s umístěním úložiště na jejich území dokáže zajistit respektování zájmů obcí a jejich občanů, jak je požaduje i atomový zákon [2]. Požadavek obcí na spolurozhodování o tak mimořádné stavbě je princip běžně používaný v mnoha demokraticky vyspělých zemích a rozhodně pak v těch, v nichž již pokročili v povolování úložiště nejdále, jako je Finsko [3] nebo Švédsko. Platforma proti hlubinnému úložišti proto požádá poslankyně a poslance, aby takové návrhy podpořili.
V České republice představitelé obecních samospráv reálně nemají příliš možností, jak obhajovat zájmy svých občanů při rozhodování státu o úložišti, které výrazně zasáhne do života jejich i mnoha dalších budoucích generací. Posílení jejich práv by mohlo pozitivně posunout dnešní silně kontroverzní proces. Obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti vnímají chybějící skutečné posílení práv obcí, jako nesplnění slibů, které tato vláda dala [4].
Dotčeným samosprávám se rovněž nelíbí, že Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) spustila proces povolování průzkumných území pro geologické práce před tím, než byl zákon přijat. Tato správní řízení tak probíhají podle dnes platných zákonů a ne podle projednávaného zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu.
Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Jsem si jist, že pokud by došlo k uzákonění souhlasu obcí a nastavení jasných technickobezpečnostních pravidel a rovněž ve správné výši nastavených kompenzací, cesta k nalezení konečné lokality bude otevřená. Ostatně je to jediná správná cesta, která v demokratické společnosti, ke které se hlásíme, je možná a povede k cíli, který si státní úřady vytýčily - vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 56 členů (39 obcí a měst a 17 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta města Horažďovice
tel.: +420 724 181 019, e-mail: forman@muhorazdovice.cz
Poznámky:
[1] Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, tisk 367 - https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=9&CT=367&CT1=0
[2] Atomový zákon č. 263/2016 Sb., par. 108 odst. (4): „Postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu dle § 117 odst. 1, a jejich občanů v těchto procesech, stanoví zvláštní zákon.“.
[3] Finská právní úprava je popsána v materiálu Právní analýza návrhu zákona o hlubinném úložišti, Doucha Šikola advokáti s.r.o., březen 2022 - http://www.nechcemeuloziste.cz/cs/dokumenty/odborne-studie/pravni-analyza-navrhu-zakona-o-hlubinnem-ulozisti.html
[4] „Posílíme práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění hlubinného úložiště. Budeme vyhodnocovat i jiná řešení, než je konečné umístění hlubinného úložiště v ČR.", Aktualizované Programové prohlášení vlády
z 21. června 2023
Neplněné vládní sliby ve věci úložiště posilují spojenectví dotčených obcí a spolků napříč republikou
Starostové obcí a zástupci spolků sdružených v Platformě proti hlubinnému úložišti se 20. června odpoledne sešli na již 13. společném shromáždění členů v Náramči na Třebíčsku. Tedy na jedné ze čtyř lokalit, která je ohrožena budoucím hlubinným úložištěm vysoceradioaktivních odpadů a od státní Správy úložišť dostala krycí jméno Horka.
Přítomní se velmi ostře vyjádřili k neplněným vládním slibům [1], protože skutečné posílení práv dotčených obcí při rozhodování o úložišti se nekoná. Nedostatečný „Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu“, který projednává Poslanecká sněmovna [2], čeká na opravu cestou poslaneckých návrhů. Ministerstvo průmyslu také ve skutečnosti neuvažuje o jiných řešeních, než je konečné uložení vyhořelého jaderného paliva a to ještě rychleji, než by bylo potřeba na kvalitní geologické průzkumy pro výběr vhodného místa.
Časový harmonogram práce Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na výběru lokality se začíná hroutit. Ministerstvo životního prostředí na všech čtyřech lokalitách přerušilo probíhající správní řízení o povolení průzkumných území pro geologické práce. Správa musí doložit informace, které dotčeným obcím v podkladech chyběly.
Frustrace z postupu státních orgánů vedla k dalšímu posílení Platformy proti hlubinnému úložišti. Přijaty dnes za členy byly obce Rudíkov, Oslavička a Hodov (všechny z Horky), dále obec Malý Bor z pošumavské lokality Březový potok a propojení s lokalitou Janoch z Českobudějovicka zajistí nově založený spolek Satis, který je ve fázi své registrace. Po jejím dokončení bude mít Platforma 57 členů (39 obcí a měst a 18 občanských spolků).
Antonín Seknička, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Přerušení řízení o povolení průzkumných území na všech lokalitách ukazuje na špatný postup Správy úložišť a je také důkazem, že energie, čas a prostředky obětované veřejností nesouhlasící s výstavbou, nejsou marné. Mnoho naší energie obnáší i vyjednávání s poslanci o nutné změně zákona na posílení práv dotčených obcí,jaké budou výsledky brzy uvidíme.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 56 členů (39 obcí a měst a 17 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Antonín Seknička, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a místostarosta obce Cejle
tel.: +420 733 309 796, e-mail: mistostarosta@cejle.cz
Poznámky:
[1] „Posílíme práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění hlubinného úložiště. Budeme vyhodnocovat i jiná řešení, než je konečné umístění hlubinného úložiště v ČR.", Aktualizované Programové prohlášení vlády
[2] Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, tisk 367
ze 3. května 2023
Zákon o úložišti prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně, obce doufají v jeho změnu
Prvním čtením v Poslanecké sněmovně prošel dnes „Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu“ [1], projednán má být v Hospodářském výboru a ve Výboru pro životní prostředí. Obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti, ale i další dotčené obce usilují o přijetí takových pozměňovacích návrhů, které zajistí respektování zájmů obcí a jejich občanů, jak je požaduje i nový atomový zákon [2]. Podoba dlouho očekávané legislativní normy, jak ji již 11. ledna přijala vláda, tento požadavek naplnit nemůže. Upozornili na to také starostky a starostové i stovky obyvatel obcí na akcích Dne proti úložišti, které se na čtyřech lokalitách vybraných pro hledání úložiště uskutečnily v sobotu 15. dubna [3].
Požadavek obcí na spolurozhodování o tak mimořádné stavbě je princip běžně používaný v mnoha demokraticky vyspělých zemích a rozhodně pak v těch, kde již pokročili v povolování úložiště, jako je Finsko [4] nebo Švédsko. V České republice představitelé obcí reálně nemají příliš možností, jak obhajovat zájmy svých občanů při hledání místa pro úložiště. Posílení jejich práv by mohlo pozitivně posunout dnešní kontroverzní proces.
Dotčeným samosprávám se rovněž nelíbí, že Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) spustila proces povolování průzkumných území pro geologické práce před tím, než byl zákon přijat. Tato správní řízení tak proběhnou podle dnes platných zákonů a ne podle projednávaného zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu.
Antonín Seknička, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl:
„Pokud by byl zákon přijat v nezměněné podobě, neměla by vyjádření postižených obcí potřebnou váhu a prakticky žádný význam. Opravdové posílení práv samospráv je nutností. Shromáždění občanů na Dni proti úložišti připomnělo, jak velký vliv na lokality případná stavba bude mít. Mnoho občanů je stále překvapováno, že výstavba se nedotkne jen obcí jmenovaných v oficiálních dokumentech, ale i okolních, které nikdy nebudou moci reagovat a nikdy se na ně nedostane i s případnými nejasnými kompenzacemi.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 52 členů (35 obcí a měst a 17 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Antonín Seknička, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a místostarosta obce Cejle
tel.: +420 733 309 796, e-mail: mistostarosta@cejle.cz
Poznámky:
[1] Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, tisk 367
[2] Atomový zákon č. 263/2016 Sb., par. 108 odst. (4): „Postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu dle § 117 odst. 1, a jejich občanů v těchto procesech, stanoví zvláštní zákon.“.
[3] Viz stránky jednotlivých lokalit na www.nechcemeuloziste.cz
[4] Finská právní úprava je popsána v materiálu Právní analýza návrhu zákona o hlubinném úložišti, Doucha Šikola advokáti s.r.o., březen 2022
Den proti úložišti 15. 4. 2023
Obce a spolky z lokality Čertův hrádek vás zvou na protestní setkání/happening proti budování hlubinného úložiště jaderného odpadu.
Desítky bubáků, nemotorných "kosmonautů" motající se odcizeným prostorem v ochranných oblecích! Naděje čtená nohama, že stále ještě je co pošlapat…
Menu:
- zahájení v 10 h
- účastníci fasují ochranný oděv pro vstup do zóny povrchového areálu HÚ
- v poli polévka a pivo
- "co jsme si navařili, to si také sníme"
- grafická i tělesná vizualizace plánovaného povrchového areálu úložiště
- diskuse o současném stavu věcí a alternativách k HÚ
Kontaktní osoba: Petr Kovář, kalambur@centrum.cz, +420 732 264 224
z 27. února 2023
SÚRAO žádá o průzkumy pro úložiště,
lokality chystají na 15. dubna Den proti úložišti
Starostky a starostové 31 dotčených měst a obcí ze čtyř lokalit - Březového potoka v Pošumaví, (Čertova) Hrádku na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Janochu na Českobudějovicku, se dozvěděli z dopisu ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), že úřad dnes požádal Ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumných území pro vyhledávání hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů na jejich katastrech. Stalo se tak i přesto, že vládní „Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu“ teprve doputoval k projednání do Parlamentu [1]. Nejsou tak zajištěna slibovaná práva obcí a ani dílčí zlepšení v těchto řízeních o stanovení průzkumných území tak vůbec nebudou moci být v praxi využita.
Obce a spolky z postižených lokalit ve spolupráci s Platformou proti hlubinnému úložišti se rozhodly své oprávněné, ale ze strany státu opomíjené zájmy připomenout v sobotu 15. dubna 2023 již sedmým ročníkem společného Dne proti úložišti. Chtějí tak připomenout vládě neplnění jejího vlastního programového prohlášení: „Posílíme práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění hlubinného úložiště. Budeme vyhodnocovat i jiná řešení, než je konečné umístění hlubinného úložiště v ČR“. Zmíněný „Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu“ nezajistí respektování zájmů obcí a jejich občanů, jak je požaduje i nový atomový zákon [2] a Platforma usiluje o jeho zásadní úpravy.
Zástupci Platformy proti hlubinnému úložišti se 28. února sejdou s ředitelem SÚRAO Lukášem Vondrovicem, aby si vyjasnili postoje k plánovaným geologickým pracím na území obcí, které budou muset být omezeny z důvodu urychlení harmonogramu přípravy úložiště a chtějí také prodiskutovat roli samospráv i občanů dotčených obcí při rozhodování o vyhledávání a stavbě úložiště.
Antonín Seknička, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl:
„Zahájení jakýchkoliv geologických průzkumných prací na území našich obcí bez stanovení férových pravidel, je známkou nadřazeného postoje státu a snahy splnit úkol bez ohledu na důsledky pro lidi zde žijící.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 52 členů (35 obcí a měst a 17 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Antonín Seknička, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a místostarosta obce Cejle
tel.: +420 733 309 796, e-mail: mistostarosta@cejle.cz
Poznámky:
[1] Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, tisk 367
[2] Atomový zákon č. 263/2016 Sb., par. 108 odst. (4): „Postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu dle § 117 odst. 1, a jejich občanů v těchto procesech, stanoví zvláštní zákon.“.
z 10. ledna 2023
Obce napsaly ministrům: splňte sliby!
Platforma proti hlubinnému úložišti poslala otevřený dopis premiérovi Petrovi Fialovi a všem ministryním a ministrům jeho vlády [v příloze]. Na programu jednání vlády ve středu 11. ledna je totiž hned několik bodů, které na dlouhou dobu předurčí, jak se bude vyvíjet budoucí spolupráce mezi státem a dotčenými obecními samosprávami. V první řadě je to „Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu“ [1]. Platforma požádala o jeho zásadní přepracování, protože v předložené podobě nemůže zajistit respektování zájmů obcí a jejich občanů, jak je požaduje i nový atomový zákon [2]. Upozornila ministry také na riziko zkrácení času na geologické průzkumy a výběr finální lokality pro úložiště již v roce 2028, které navrhuje Správa úložišť radioaktivních odpadů [3].
Vládě Platforma připomněla její vlastní programové prohlášení: „Posílíme práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění hlubinného úložiště. Budeme vyhodnocovat i jiná řešení, než je konečné umístění hlubinného úložiště v ČR.", které navázalo na předvolební sliby. K dopisu pak připojila právní analýzu zpracovanou pro Platformu proti hlubinnému úložišti, která se věnuje nejen posouzení návrhu zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, ale také finské právní úpravě a její dobré praxi [4]. Spolurozhodování samospráv je princip běžně používaný v mnoha demokraticky vyspělých zemích a rozhodně pak v těch, kde již pokročili v povolování úložiště, jako je právě Finsko. V České republice představitelé obcí reálně nemají příliš možností, jak obhajovat zájmy svých občanů při hledání místa pro úložiště.
Do vlády má jít návrh zákona v rozporu se stanoviskem Svazu měst a obcí ČR, jehož připomínky hájící zájmy obecních samospráv ministerstvo odmítlo akceptovat [1].
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na setkání se starosty dotčených obcí 6. prosince oznámil, že do zákona nechá doplnit podmínku souhlasu obou komor Parlamentu s výběrem lokality pro úložiště. Tato změna však potřebné posílení práv obcí nepřináší a návrh zákona tak, jak je zveřejněn v databázi připravované legislativy, ani nic takového neobsahuje [1].
Antonín Seknička, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl:
„Projednávaný zákon, který je podmínkou přípravy a stavby hlubinného úložiště, nemůžeme brát jako posílení pozice obcí v procesu spolurozhodování. Připomínky obecních samospráv, kterých se hlavně týká, nebyly respektovány a zákon byl raději založen a na více než rok zapomenut. Přijmout jej v této podobě, v časové tísni, a jen aby byl, je chyba. Nabízíme pomoc při jeho přepracování.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 52 členů (35 obcí a měst a 17 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Antonín Seknička, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a místostarosta obce Cejle
tel.: +420 733 309 796, e-mail: mistostarosta@cejle.cz
V příloze:
Otevřený dopis premiérovi České vlády Petrovi Fialovi
Poznámky:
[1] Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu
[2] Atomový zákon č. 263/2016 Sb., par. 108 odst. (4): „Postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu dle § 117 odst. 1, a jejich občanů v těchto procesech, stanoví zvláštní zákon.“.
[3] Vyhodnocení vlivu Nařízení Komise o Taxonomii EU pro oblast jaderné energetiky do systému nakládání s radioaktivním odpadem v ČR, bod jednání vlády č. 9/23
[4] Právní analýza návrhu zákona o hlubinném úložišti, Doucha Šikola advokáti s.r.o., březen 2022
Vážený pan předseda vlády
Petr Fiala
Úřad vlády ČR nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1
Otevřený dopis členům vlády
V Cejli dne 9. ledna 2023
Vážený pane premiére,
obracím se na Vás a na ostatní ministry Vaší vlády za samosprávy i obyvatele z měst a obcí, na jejichž území by mohlo vzniknout hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva a natrvalo tak proměnit naši budoucnost. Platforma proti hlubinnému úložišti, které jsem nyní mluvčím, sdružuje 52 obcí a spolků z těchto státem vytipovaných lokalit.
Ve středu 11. ledna máte na programu jednání vlády hned několik bodů, které na dlouhou dobu předurčí, jak se bude vyvíjet budoucí spolupráce mezi státem a našimi obecními samosprávami. V první řadě je to „Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu“. Tedy zákona, který by kromě jiného i podle programového prohlášení Vaší vlády měl posílit práva dotčených obcí při rozhodování o umístění hlubinného úložiště. Žel návrh, který je veřejně přístupný v databázi připravované legislativy o/Dok je tentýž návrh, který připravil již předchozí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Ten zcela odmítl připomínky obcí, že navržená míra jejich zapojení do procesu rozhodování o výběru lokality pro úložiště je nedostatečná a nemůže zajistit respektování zájmů obcí a jejich občanů, jak je ostatně požaduje i nový atomový zákon.
Připravený návrh si zaslouží zásadní přepracování. Jestliže je pro Správu úložišť radioaktivních odpadů a mnohé další inspirací Finsko, které již hlubinné úložiště staví, pak se lze poučit i ve finském legislativním řešení, které respektuje názor dotčených obcí. V příloze si Vám dovoluji zaslat právní analýzu, zpracovanou pro Platformu proti hlubinnému úložišti, která se věnuje nejen posouzení návrhu zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, ale také finské právní úpravě a její dobré praxi.
Na jednání vlády byste také mohli rozhodnout o přípravě urychlení zprovoznění hlubinného úložiště do roku 2050 v souvislosti s dopady Nařízení Komise o Taxonomii EU pro oblast jaderné energetiky. Velmi nás znepokojuje, že Správa úložišť radioaktivních odpadů navrhuje zkrátit plánované geologické práce a vybrat finální lokalitu na základě zjevně neúplných geologických dat již v roce 2028. Hluboké vrty a experimenty v nich mají být klíčové pro zjištění vhodnosti lokality a jsou podle České geologické
Obce a občané hájí svá práva
Mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti
Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle
tel.: 733 309 796, e-mail: mistostarosta@cejle.cz
služby naplánované na sedm let. Zkracování je tak rizikem pro dlouhodobou bezpečnost hlubinného úložiště. Nehledě na slib daný v Programovém prohlášení Vaší vlády, že: „Budeme vyhodnocovat i jiná řešení, než je konečné umístění hlubinného úložiště v ČR.“.
Vážený pane premiére, zvažte prosím, zda není vhodný čas změnit přístup minulých vlád a zodpovědných ministrů k našim městům a obcím, jejichž obyvatelé mají nést „dědictví“ po provozu jaderné energetiky v České republice. Na hledání vhodného legislativního zakotvení jsme připraveni spolupracovat.
S úctou jménem Platformy proti hlubinnému úložišti
Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti
V příloze:
Analýza návrhu zákona o hlubinném úložišti, Doucha Šikola advokáti s.r.o., 17. 3. 2022
Úřad vlády České republiky
Odbor strategie a analýz Sekce Kabinetu předsedy
vlády ČR
Vážený pan
Antonín Seknička
místostarosta
Cejle 100
588 51 BATELOV
Čj.: 1244/2023-UVCR-3
Vážený pane místostarosto,
z pověření Kabinetu předsedy vlády reaguji na otevřený dopis Platformy proti úložišti ze dne 9. ledna 2022 k projednávání Návrhu zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu.
Vláda schválila Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu na svém jednání dne 11. ledna 2023.
Vláda vnímá, že ukládání vyhořelého jaderného paliva představuje pro mnoho obyvatel dotčených obcí velmi citlivé téma a chápe jejich obavy. Ministerstvo průmyslu a obchodu jakožto gestor materiálu obdrželo v rámci meziresortního připomínkového řízení připomínky Svazu měst a obcí, které vzalo na vědomí.
Jedním z důvodů k vybudování hlubinného úložiště je skutečnost, že vysokoaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo již existují, přičemž je z bezpečnostního hlediska nutné takový odpad uchovávat způsobem, aby nikoho neohrožoval a aby se v průběhu ukládání s takto nebezpečným odpadem příliš nemanipulovalo. Právě z tohoto důvodu je nejbezpečnějším řešením hlubinné úložiště.
Vhodný výběr lokality spolu s tzv. inženýrskými bariérami zaručuje bezpečnou izolaci uložených odpadů v horizontu statisíců let. Speciální pozornost se proto věnuje právě výběru skutečně nejvhodnější lokality. Na okolní životní prostředí odpady nebudou mít žádný vliv. Hlubinné úložiště navíc představuje významnou investiční akci, která bude mít pro zapojené obce a region po mnoho let řadu především ekonomických přínosů.
Vláda bude dbát na to, aby výběr hlavní lokality pro uložení vyhořelého jaderného paliva byl transparentní a zohledňoval jak veřejný zájem na bezpečném uložení vysokoaktivních odpadů, tak zájmy dotčených obcí a jejich občanů.
S pozdravem
Ing. Jakub Kajzler
hlavní poradce předsedy vlády
ředitel odboru Digitálně
z 5. prosince 2022
Spěch s výběrem úložiště na úkor obcí i budoucí bezpečnosti
Platforma proti hlubinnému úložišti zásadně nesouhlasí s plánem Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) podat na počátku roku 2023 nové žádosti o stanovení průzkumných území pro vyhledávání hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů, protože nebyl přijat slíbený zákon, který by posílil práva obcí. Odmítá také návrh na urychlení výběru finální a záložní lokality z dnešních čtyř již v roce 2028. Toho půjde dosáhnout jen zkrácením času plánovaných geologických prací na polovinu s významným dopadem na budoucí dlouhodobou bezpečnost konečného úložiště. Shodli se na tom starostové i zástupci spolků, kteří se sešli na 12. shromáždění členů Platformy v Cejli na Vysočině, která spadá pod jednu z lokalit zvanou (Čertův) Hrádek. S tímto názorem také starostové seznámí ministra průmyslu Síkelu na plánovaném jednání v úterý 6. prosince.
SÚRAO připravilo návrh [1] reagující na podmínku urychlit zprovoznění hlubinného úložiště do roku 2050, pokud chce vláda označovat jadernou energetiku jako udržitelnou technologii v rámci taxonomie Evropské unie [2]. Hluboké vrty a experimenty v nich klíčové pro získání geologických dat [3] mají být podle představ Správy zrealizovány během 3,5 let, patrně tedy některé ani odvrtané nebudou. Podle České geologické služby jsou geologické práce důležité pro výběr finální lokality pro úložiště naplánované na sedm let [3], ale nyní má k rozhodnutí dojít již na začátku roku 2028. Reálně tak hrozí, že definitivní lokalita bude vybrána na základě hodně neúplných geologických dat.
Přestože již na začátku příštího roku hodlá SÚRAO požádat Ministerstvo životního prostředí o povolení průzkumných území pro vyhledávání úložiště na lokalitách Březový potok (v Pošumaví), Horka (na Třebíčsku), Hrádek (na Jihlavsku) a Janoch (u Temelína), doposud nebyl předložen návrh zákona, který by zajistil respektování zájmů obcí a jejich občanů, jak je požaduje atomový zákon i evropská směrnice o jaderných odpadech [4]. Ministerstvo průmyslu v minulosti pouze dopracovalo návrh nového zákona „o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu“. Avšak navržená míra zapojení obcí a veřejnosti do procesu rozhodování o výběru lokality je v něm nedostatečná. Nelze jej tedy vydávat za naplnění slibů daných obecním samosprávám a to včetně naplnění programového prohlášení dnešní vlády [5].
Petr Klásek, starosta obce Chanovice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl:
„V Programovém prohlášení vlády je uvedeno také: „Posílíme práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění hlubinného úložiště. Budeme vyhodnocovat i jiná řešení, než je konečné umístění hlubinného úložiště v ČR." Proto návrh a přijetí zákona, který by postavení obcí posílil a postavil na rovnoprávnou úroveň stále obce očekávají. A to s tím, že bez souhlasu dotčených obcí nebude na jejich správních územích úložiště umístěno.“
„Případné plánované průzkumné práce by měly mít jasně stanovená kritéria výběru vhodného místa pro úložiště. Stát také navrhuje budování dalších jaderných reaktorů, a tím i zvyšování množství vyhořelého jaderného paliva, bez jasné a obecně přijatelné představy o tom, jak problém radioaktivního odpadu vyřešit. Neměly by být prováděny žádné průzkumné práce, dokud nebudou vyřešeny a zákony ošetřeny body vládního prohlášení.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 52 členů (35 obcí a měst a 17 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Petr Klásek, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: +420 606 745 795, e-mail: petr.klasek.cernicky@seznam.cz
Poznámky:
[1] Technická zpráva 601/2022 - „Vyhodnocení vlivu doplňkového aktu v přenesené pravomoci otaxonomii pro oblast klimatu do systému nakládání s RAO v ČR ve vztahu k činnostem SÚRAO“, Lukáš Vondrovic a kolektiv, 2022
[2] EU taxonomy: Complementary Climate Delegated Act to accelerate decarbonisation, 2. února 2022
[3] „Vrtné práce, zejména pak vrty do hloubek 300 až 1 200 m jsou stěžejní částí technických prací a budou představovat zdroj zásadních informací pro charakterizaci a posouzení perspektivnosti lokality.“ Závěrečná zpráva číslo 390/2019, Aktualizace a konkretizace projektu geologických prací na hypotetické lokalitě“, Petr Mixa, Jan Franěk a kol., Česká geologická služba, únor 2019
[4] Atomový zákon č. 263/2016 Sb., par. 108 odst. (4): „Postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu dle § 117 odst. 1, a jejich občanů v těchto procesech, stanoví zvláštní zákon.“.
Směrnice Rady 2011/70/Euratom v článku 10 Transparentnost, odst. 2 uvádí: „Členské státy zajistí, aby veřejnost měla v souladu s vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky potřebnou příležitost účinně se účastnit procesu rozhodování týkajícího se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.“
[5] „Budeme pokračovat v přípravě hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Posílíme práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění hlubinného úložiště. Budeme vyhodnocovat i jiná řešení, než je konečné umístění hlubinného úložiště v ČR.", Programové prohlášení vlády z 6. ledna 2022
ze 7. října 2022
Znamená nový ředitel Správy úložišť potřebnou změnu?
Ředitelem Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) byl jmenován Lukáš Vondrovic poté, co jeho předchůdce Jan Prachař skončil po policejním obvinění z manipulace s veřejnými zakázkami ve vazbě. Platforma proti hlubinnému úložišti se na dnešním jednání své Rady rozhodla požádat nového ředitele o schůzku. Na ní bychom rádi vyjasnili vzájemné postoje k plánovaným geologickým pracím, ale také k uvažovanému urychlení harmonogramu přípravy úložiště v době energetické krize a k budoucí roli samospráv i občanů dotčených obcí při rozhodování.
Zmíněná kriminální kauza přispěla k dalšímu poklesu již tak nízké důvěry starostů i obyvatel obcí z lokalit ohrožených konečným hlubinným úložištěm vysoce radioaktivních odpadů v odborně nestranný postup úřadu. Chceme proto zjistit, jakými kroky hodlá jeho nové vedení situaci změnit. Od ředitele Vondrovice také očekáváme podporu při prosazování slíbeného zákona, který má posílit práva obcí při hledání a povolování úložiště.
Petr Klásek, starosta obce Chanovice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Změny ve vedení SÚRAO přišly těsně po komunálních volbách. Určitě bude vhodné a potřebné, aby došlo co nejdříve k pracovnímu setkání nových starostů z dotčených ohrožených obcí s novým ředitelem Správy úložišť. Za Platformu budeme žádat o setkání již nyní.“
„Opět nastává čas očekávání změny přístupu státních orgánů směrem k občanům a samosprávám. Důležitá bude role pana Vondrovice a činitelů z Ministerstva průmyslu při přípravě potřebného zákona, který by tuto ojedinělou a specifickou problematiku celistvě a koncepčně řešil i se všemi dopady na obce a jejich občany. Kvalitní zákon je jedním z hlavních požadavků obcí.“
Vidím dnešní složitou situaci a jmenování nového ředitele SÚRAO jako možnost a nutnost začít férově od počátku".
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace může poskytnout:
Petr Klásek, starosta obce Chanovice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: +420 606 745 795, e-mail: obec.chanovice@email.cz
z 1. června 2022
Ředitel Správy úložišť ve vazbě – důvěra obcí v postupy úřadu ještě klesla
Ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jan Prachař spolu s dalšími skončil po policejním obvinění z manipulace s veřejnými zakázkami ve vazbě. Kromě jiného mělo jít o vloni připravovanou zakázku „Hydrologický, hydrogeologický a hydrochemický monitoring lokalit Březový potok, Hrádek, Horka a Janoch“ o předpokládané hodnotě 107 380 800 korun bez DPH, kterou měla zájem získat rovněž obviněná firma SG Geotechnika [1]. Již tak nízká důvěra starostů i obyvatel obcí z lokalit ohrožených konečným hlubinným úložištěm vysoce radioaktivních odpadů v odborně nestranný postup úřadu tak dostala další ránu. Platforma proti hlubinnému úložišti požaduje, aby politici splnili své sliby a legislativně posílili práva obcí při hledání a povolování úložiště [2].
Podezřelých postupů ze strany státních úřadů bylo v minulosti více. Poté, co se SÚRAO dostalo do sporu se samosprávami při snaze získat povolení pro průzkumná území pro hledání úložiště, změnil úřad v roce 2017 kvalifikaci prací z geologických průzkumů na výzkumy, na které již povolení nepotřeboval [3]. Zmíněná SG Geotechnika následně získala zakázku SÚRAO „Geofyzikální práce pro popis geologické stavby potenciálních lokalit hlubinného úložiště v ČR“ za cca 70 mil. Kč bez DPH na lokalitách Čihadlo, Horka, Hrádek, Kraví hora a ETE-jih [4]. Na zbylých čtyřech lokalitách (Březový potok, Čertovka, Magdaléna a EDU-západ) tyto práce prováděla firma INSET.
Netransparentní a v rozporu s koncepčním, odborně podloženým přístupem byl i vznik Podzemního výzkumného pracoviště Bukov na Vysočině, který již z jaderného účtu odčerpal miliardy korun. Projekt vzbudil pochyby z hlediska skutečné přínosnosti záměru a ekonomičnosti vynaložených prostředků i u Státního úřadu pro jadernou bezpečnost [5] a Nejvyššího kontrolního úřadu [6]. Pozornost zaslouží také snaha minulého vedení SÚRAO zařadit do preferovaných lokalit pro úložiště Kraví horu u bývalých uranových dolů v Rožné, která neměla odborné opodstatnění [7].
Obce, na jejichž území stát hledá vhodné místo pro hlubinné úložiště, musí podle názoru Platformy proti hlubinnému úložišti dostat zákonem garantované lepší možnosti hájit své oprávněné zájmy při vyhledávání a povolování tohoto záměru. Současné možnosti samospráv jsou ve srovnání s postavením státních institucí nedostatečné a vedou ke zbytečným a vleklým konfliktům.
Petr Klásek, starosta obce Chanovice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl:
„Připadá mi, že pracovníci Správy úložišť a odpovědní představitelé Ministerstva průmyslu a střídající se politici ani k řešení problému, kam s vyhořelým radioaktivním palivem, nechtějí dojít. Stále není žádný výsledek. Utrácejí se každý rok stovky miliónů až miliardy korun. A dát zákonná práva obcím, to nikdo z čelních politiků neřešil a neřeší. Zprůhlednit celý proces, principy hodnocení lokalit a výběru způsobu ukládání, též neznáme.“
„Od roku 2003 je v České republice již 12. vláda, 13 různých ministrů na MPO a 12 různých ministrů na MŽP. Slyšíme sdělení, že nás chápou, ale nikdo nechce udělat krok reálnému a demokratickému řešení celého problému. Komu máme důvěřovat? Jeden čelní představitel státu nám něco slíbí a za chvíli je nahrazen jiným. Uměle vytvářené jakési pracovní skupiny či poradní panely expertů považuji jen za zástěrku pracovníků SÚRAO a MPO. Myslím si, že současná situace je možností a i nutností přehodnocení celkového přístupu státních institucí k obcím a jejich lidem.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Petr Klásek, starosta obce Chanovice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: +420 606 745 795, e-mail: obec.chanovice@email.cz
Poznámky:
[1] „Šéf správy radioaktivních odpadů a podnikatel Focko podle policie zasáhli do zakázky za víc než 100 milionů“, Hospodářské noviny, 22. 5. 2022
[2] "Posílíme práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění hlubinného úložiště. Jsme otevřeni i jiným řešením, než je konečné hlubinné úložiště v ČR.", Programové prohlášení vlády, 2021
[3] „Správa úložišť – naše společná nepředvídatelná budoucnost!“, tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti z 28. 6. 2017
[4] Registr smluv: SÚRAO - Geofyzikální práce pro popis geologické stavby potenciálních lokalit
[5] Státní úřad pro jadernou bezpečnost shrnul své připomínky například ve své výroční zprávě za rok 2017 takto: „… lze konstatovat, že příprava projektu proběhla ukvapeně, bez analýzy a osvojení si závěrů obdobných zahraničních projektů, bez předcházející komunikace se širší odbornou veřejností a celý projekt nebyl podroben nezávislé odborné oponentuře. Již dnes je zřejmé, že v lokalitě budoucího hlubinného úložiště bude nutno vybudovat další, konfirmační podzemní laboratoř a tak i ekonomické argumenty výhodnosti realizace PVP Bukov do značné míry pozbývají svou platnost. SÚJB na základě nezávislých posudků obou částí Studie (technicko-ekonomická studie výzkumného programu, pozn. aut.) vyjádřil v dopisu ministrovi průmyslu a obchodu své negativní stanovisko k celému projektu PVP Bukov a považuje ho z odborného hlediska za neodůvodněný, bez přímého dopadu na bezpečnost budoucího hlubinného úložiště.“
[6] Nejvyšší kontrolní úřad: Kontrolní závěr z kontrolní akce 19/25 „Majetek a peněžní prostředky státu, se kterými je příslušná hospodařit Správa úložišť radioaktivních odpadů“
[7] „Státní úřad pro jadernou bezpečnost: lokalita Kraví hora je pro umístění hlubinného úložiště nevyhovující“, tisková zpráva spolků Nechceme úložiště Kraví hora a Calla - Sdružení pro záchranu prostředí ze dne 8. dubna 2019
z 5. dubna 2022
Po přestávce vynucené pandemií koronaviru chystají se obce z lokalit vybraných pro hledání hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů v sobotu 9. dubna 2022 připomenout své oprávněné záj-my na společném Dnu proti úložišti. Jedná se již o 6. ročník, během nějž obce i spolky ve spolupráci s Platformou proti hlubinnému úložišti pořádají shromáždění, happening, běžecké štafety, cyklojízdu, vycházku, koncert či vystoupení starostů, které mají poukázat na fakt, že výběr místa pro úložiště až doposud probíhal bez ohledu na ně a že nejsou plněny předvolební sliby stran vládní koalice a programové prohlášení vlády [1].
V první řadě jde o posílení práv dotčených obcí a jejich obyvatel při rozhodování o výběru a povolování hlubinného úložiště. Návrh nového zákona, který připravilo minulé vedení Ministerstva průmyslu a obchodu, je v tomto ohledu nedostatečný a nemůže zajistit respektování zájmů obcí a jejich občanů, jak je požaduje atomový zákon i evropská směrnice o jaderných odpadech [2].
Samosprávám i obyvatelům vybraných obcí také chybí vážně vedená debata o možnostech, jak naložit s dlouhodobě nebezpečným dědictvím jaderné energetiky. Trvalé uložení do zemských hlubin, které bude muset garantovat nemožné - bezpečnost po statisíce let – nemůže být jediným řešením.
Petr Klásek, starosta obce Chanovice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Plně si uvědomujeme současnou složitou situace v Česku a v Evropě. Dva roky covidových opatření a především úmrtí a nemoci našich spoluobčanů nás nutí uvažovat nad mnohými souvislostmi denního žití. Vedení obcí si plně uvědomuje složitost energetických a dalších dopadů válečných bojů na Ukrajině. Nyní i my musíme spolupracovat za zajištění pobytu uprchlíků v našich obcích, jen v chanovické oblasti se aktuálně jedná o 90 osob. Chápeme též nutnost chodu jaderných elektráren.
Přesto musíme dát najevo, že státní instituce, především Ministerstvo průmyslu a obchodu a Správa úložišť radioaktivních odpadů, naprosto přehlíží desetitisíce našich občanů při řešení, jak skladovat vyhořelé jaderné palivo. Instituce dopady na lokalitu s podzemní plochou úložiště až 500 hektarů a trvalé uložení nebezpečného materiálu na desítky tisíciletí bagatelizují. Ale v dotčených lokalitách žijí lidé a chtějí své obce plnohodnotně předat dalším generacím.“
Podrobnosti k akcím Dne proti úložišti na jednotlivých lokalitách tak, jak mohou být ještě upřesňovány pořadateli a kontakty na ně, naleznete na webových stránkách www.platformaprotiulozisti.cz a www.nechcemeuloziste.cz .
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace mohou poskytnout:
Informace k akcím v lokalitě Březový potok a celkově ke Dni proti úložišti:
Petr Klásek, starosta obce Chanovice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 606 745 795, e-mail: obec.chanovice@email.cz
Informace k akci v lokalitě Horka:
Petr Piňos, starosta obce Budišov, tel.: 724 857 095, e-mail: pinos@mestysbudisov.cz
Oldřich Svoboda, spolek Zdravý domov Vysočina, tel.: 602 788 543, e-mail: oldrich.svoboda@sva.cz
Informace k akci v lokalitě Hrádek:
Petr Kovář, spolek Roztoč kolektiv, tel.: 732 264 224, e-mail: kalambur@centrum.cz
Informace k akci v lokalitě Čihadlo:
Petr Nohava, starosta obce Pluhův Žďár, tel.: 725 972 632, e-mail: starosta@obecpluhuvzdar.cz
V přílohách:
Plakátek s přehledem akcí na lokalitě Březový potok
Plakátek s pozváním na akci na lokalitě Horka
Pozvání na happening na lokalitě Hrádek
Plakátek s pozváním na akci v lokalitě Čihadlo
Poznámky:
[1] "Posílíme práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění hlubinného úložiště. Jsme otevřeni i jiným řešením, než je konečné hlubinné úložiště v ČR.", Programové prohlášení vlády
[2] Atomový zákon č. 263/2016 Sb., par. 108 odst. (4): „Postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu dle § 117 odst. 1, a jejich občanů v těchto procesech, stanoví zvláštní zákon.“.
Směrnice Rady 2011/70/Euratom v článku 10 Transparentnost, odst. 2 žádá: „Členské státy zajistí, aby veřejnost měla v souladu s vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky potřebnou příležitost účinně se účastnit procesu rozhodování týkajícího se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.“
Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti
z 20. ledna 2022
Obce nemusí strpět úložiště ve veřejném zájmu
Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová se v uplynulých dnech
několikrát v rozhovorech v médiích vyjádřila, že obce budou muset strpět stavbu hlubinného úložiště
vyhořelého jaderného odpadu a dalších vysoce radioaktivních odpadů z důvodu veřejného zájmu na
jeho stavbě a to s odvoláním na rozsudky Nejvyššího správního soudu [1]. Platforma proti
hlubinnému úložišti jí zaslala právní rozbor, kterým takovéto stanovisko rozporuje [2].
Nejde o několik rozsudků Nejvyššího správního soudu, ale o jediný, v němž se objevila výše zmíněná
úvaha. Týkal se sporu o stanovení průzkumného území pro vyhledávání úložiště v lokalitě Hrádek.
Městský soud v Praze zde dal za pravdu obcím a místnímu spolku a zrušil rozhodnutí ministra životního
prostředí. Následně, ale Ministerstvo životního prostředí podalo kasační stížnost k Nejvyššímu
správnímu soudu a uspělo [3]. Platforma proti hlubinnému úložišti objednala u Doucha Šikola advokáti
právní zhodnocení, nakolik je úvaha v odůvodnění rozsudku: "Trvalé úložiště je věcí veřejného zájmu
vysoké míry důležitosti; pokud bude určitá lokalita při férovém zohlednění relevantních hledisek vybrána
jako místo pro trvalé úložiště, musí se místní komunita ve prospěch tohoto veřejného zájmu „obětovat“,
závazná ve vztahu k jiným správním a soudním řízením.
Právní experti došli k závěru: „úvaha tedy není ničím jiným, než osobním názorem v rozsudku
podepsaného předsedy senátu, který lze ve vztahu k uvedenému rozsudku považovat za právní exces, a
nelze ji použít jako platný argument v dalších soudních či správních řízeních. Ačkoliv tedy tento senát
Nejvyššího správního soudu vyslovil názor, že zájem samosprávných celků, případně místních komunit,
musí bez dalšího ustoupit „vyššímu“ zájmu veřejnému (přestože posouzení takové otázky nebylo pro
předmětné řízení relevantní a šlo tak o tzv. okrajovou část odůvodnění), nejde o závazný právní závěr, a
to ani v otázce umístění jaderných úložišť, ani v žádné jiné.
Jiný soud ani správní orgán jím tedy není vázán a neměl by jej považovat ani za určité „vodítko“ ve smyslu
sjednocovací funkce judikatury Nejvyššího správního soudu. Soud tedy musí tyto jednotlivé kolidující
zájmy vždy důkladně poměřovat, a to zejména z hlediska principu proporcionality, a upřednostnění
jednoho zájmu před druhým vždy řádně odůvodnit. Závaznost této části odůvodnění rozsudku Nejvyššího
správního soudu nelze dovozovat ani v jiných oblastech, např. v právní teorii, výkladu či přípravě právních
norem." [2]
Petr Klásek, starosta obce Chanovice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Požádali jsme
Danu Drábovou, aby již mylné informace nepoužívala. Vyjádřili jsme naopak potěšení, pokud pomůže
naplnění atomového zákona a dojde k přijetí zvláštního zákona, který zajistí skutečné respektování
zájmů obcí a jejich občanů při výběru a povolování hlubinného úložiště.“
Z rozhodnutí členů Platformy proti hlubinnému úložišti se na pozici jejího mluvčího na další
šestiměsíční období od 1. ledna 2022 vrátil Petr Klásek, starosta obce Chanovice z lokality Březový
potok.
Obce a občané hájí svá práva
Mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti
Petr Klásek, starosta obce Chanovice
tel.: 606 745 795, e-mail: obec.chanovice@email.cz
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem
prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními
odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí
o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí.
www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace může poskytnout:
Petr Klásek, starosta obce Chanovice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 606 745 795,
e-mail: obec.chanovice@email.cz
V příloze: Otevřený dopis Platformy proti hlubinnému úložišti předsedkyni Státního úřadu pro
jadernou bezpečnost Daně Drábové z 20. ledna 2022
Poznámky:
[1] a) red.: „Podle vás to tedy stát musí prosadit natvrdo, i přes odpor těch lidí?“
D. Drábová: „No ano. Je to nakonec ve veřejném zájmu a je to už rozhodnuté.“
Úložiště jaderného odpadu se prosadí, obce musí nepohodlí strpět, říká Drábová, Markéta Malá,
Echo24 , 11. ledna 2022
b) „Koneckonců tu už máme rozsudky Nejvyššího správního soudu ve věci geologických průzkumů,
proti jejichž provádění se obce, místní komunity a nevládní organizace ohradily. A Nejvyšší správní
soud konstatoval, že to úložiště je stavba ve veřejném zájmu. Bude-li nalezena vhodná lokalita, tak se
ty obce právě z důvodu veřejného zájmu nemohou odvolávat jen na případné negativní důsledky, ale
budou muset tu stavbu ve veřejném zájmu strpět.“
Jaderné úložiště může stát prosadit jako veřejný zájem. Do roku 2050 jej lze postavit, tvrdí Drábová,
Dvacet minut Radiožurnálu, 12. ledna 2022 Český rozhlas
c) „Na druhou stranu, už i Nejvyšší správní soud v odůvodnění několika rozsudků konstatoval, že
úložiště je stavba ve veřejném zájmu.“
Green Deal bude bolet, ale je nezbytný. Dana Drábová vyhlíží budoucnost české energetiky, Jan
Strouhal, FORBES, 17. ledna 2022
[2] Právní stanovisko k závaznosti odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu, Pavel Doucha,
Martina Hadrbolcová, Doucha Šikola advokáti s.r.o., 4. 5. 2021, viz
http://www.nechcemeuloziste.cz/cs/dokumenty/musi-se-obce-obetovat-pro-vyssi-verejny-zajempravni-
stanovisko.html
[3] Žaloby i rozsudky dokumentující celou kauzu, včetně zmiňovaného rozsudku Nejvyššího správního
soudu z 29. května 2020, lze nalézt zde: http://www.nechcemeuloziste.cz/cs/lokality/hradek/pravnistav-
hra/
Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti
z 10. prosince 2021
Další vláda končí a zákon o zapojení obcí do výběru úložiště nikde
Návrh ministra Karla Havlíčka potřebuje zásadně přepracovat
Vláda premiéra Andreje Babiše je u konce a zákon, který měl zajistit respektování zájmů obcí a jejich občanů při výběru a povolování hlubinného úložiště vysoko radioaktivních odpadů, stále neexistuje. Legislativní rada vlády přerušila projednávání návrhu, který vládě po letitých průtazích předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu [1]. Jeho obsah je však ve vážném rozporu nejen s dotčenými obcemi sdruženými v Platformě proti hlubinnému úložišti, ale i se Svazem měst a obcí ČR. Samosprávy od zákona očekávají výraznější posílení svých možností při rozhodování o úložišti, jaké je starostům slibováno od roku 2011, kdy první práce na této legislativě začaly a které požaduje český atomový zákon i evropská směrnice [2]. Očekáváme, že nová vláda v souladu se svojí koaliční smlouvou návrh přepracuje ve spolupráci s obcemi [3].
Návrhu zákona od ministra Karla Havlíčka, který má Platforma k dispozici, vytýkají obce zejména:
Představitelé obcí reálně podle dnešních právních norem nemají příliš možností, jak obhajovat zájmy svých občanů při hledání místa pro úložiště. Pouze v některých povolovacích řízeních mohou podat své připomínky nebo se odvolat, rozhoduje však úřad nebo ministr, v jehož zájmu je povolení vydat. Případná žaloba nemá odkladný účinek na provádění průzkumných či stavebních prací. Spolurozhodování samospráv, které Platforma žádá, je princip běžně používaný v mnoha demokraticky vyspělých zemích a rozhodně pak v těch, kde již pokročili v povolování úložiště, jako ve Švédsku nebo Finsku.
Příprava zákona je mimo to dalším selháním státní správy, která si na přípravu legislativy najímá externí právní kanceláře. V tomto případě jde o smlouvu s advokátní kanceláří HAVEL & PARTNERS s.r.o., kterou uzavřelo SÚRAO a navazující na smlouvy s advokátem Janem Zemánkem. Celková suma za tyto práce má podle registru smluv činit takřka 4 miliony korun [4].
Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle z lokality Hrádek a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Po ministrech průmyslu, kteří narovnání postavení samospráv vůči státním úřadům při hledání hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů jen odsouvali na své nástupce, čekáme od nové vlády výraznější obrat. Nabízíme k tomu i pomocnou ruku. Za podporu také děkujeme Svazu měst a obcí, který problematiku nedostatečných práv obcí u tak zásadní stavby vnímá obdobně, jako přímo dotčené obce ve vybraných lokalitách.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace může poskytnout:
Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 733 309 796, e-mail: mistostarosta@cejle.cz
Poznámky:
[2] Atomový zákon č. 263/2016 Sb., par. 108 odst. (4): „Postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu dle § 117 odst. 1, a jejich občanů v těchto procesech, stanoví zvláštní zákon.“.
Směrnice Rady 2011/70/Euratom v článku 10 Transparentnost, odst. 2 uvádí: „Členské státy zajistí, aby veřejnost měla v souladu s vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky potřebnou příležitost účinně se účastnit procesu rozhodování týkajícího se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.“
[3] "Posílíme práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění hlubinného úložiště. Jsme otevřeni i jiným řešením, než je konečné hlubinné úložiště v ČR.", Koaliční smlouva uzavřená mezi Občanskou demokratickou stranou, stranou KDU-ČSL, stranou TOP 09 (koalice SPOLU), Českou pirátskou stranou a hnutím STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ (koalice Piráti a Starostové) na volební období 2021–2025
[4]
Smlouva s advokátem Janem Zemánkem č. 12554496 ze 7. 5. 2020, cena s DPH: 2 395 800 Kč
Smlouva s advokátem Janem Zemánkem č. 13890896 z 24. 9. 2020, cena s DPH: 106 480 Kč
Smlouva s advokátem Janem Zemánkem č. 17220831 z 19. 7. 2021, cena s DPH: 532 400 Kč
Smlouva s advokátní kanceláří HAVEL & PARTNERS s.r.o. č. 18560727 z 1. 12. 2021, cena s DPH: 937 750 Kč
Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti
z 25. října 2021
Platforma žádá předsedy stran vítězných koalic: změňte přístup státu k jadernému odpadu a nezapomeňte na obce!
Platforma proti hlubinnému úložišti oslovila předsedkyni a předsedy stran vítězných koalic v parlamentních volbách (ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů), kteří připravují program nové vlády, aby nezapomněli na tisíce obyvatel, na které dnes dopadá vládní záměr vybudovat konečné úložiště. Chceme přijetí zákona, který posílí práva obcí při vyhledávání hlubinného úložiště a otevření se jiným koncepčním možnostem nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Opřít se můžeme o sliby některých lídrů kandidátek stran v krajích Plzeňském, Jihočeském a na Vysočině, které nám poskytli před volbami [1].
Dosavadní postup zodpovědných státních úřadů ignoroval oprávněné zájmy našich samospráv. Bez ohledu na ně byly v prosinci 2020 vybrány čtyři lokality, kde má probíhat další průzkum. K tomuto zásadnímu kroku došlo navzdory neexistujícímu zákonu o zapojení obcí do vyhledávání úložiště, který měl zlepšit jejich dnešní nevyhovující postavení v povolovacích řízeních. Náprava je slibována již desetiletí, od roku 2016 se vznikem zvláštní normy počítá také nový atomový zákon.
Vedle rychlého směřování ke stavbě hlubinného geologického úložiště existují i další možnosti, jak nakládat s vyhořelým jaderným palivem. Střednědobou alternativou se může stát jeho dlouhodobé skladování. Pokud jaderný průmysl tvrdí, že nejde o odpad, ale o surovinu, dává taková strategie smysl. V letošním roce mají probíhat práce na aktualizaci Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem České republiky. Nabízí se tak ideální možnost rozetnout kruh miliardových zakázek, které se uzavírají kolem projektu vyhledávání úložiště a hledat i jiná řešení.
Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle z lokality Hrádek a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Nové volby přinesly naději i pro obyvatele našich obcí, kteří už roky žijí v pocitu ohrožení, že za naše humna se začne svážet a pod zem zavážet vysoce nebezpečný radioaktivní odpad. Příprava, stavba i provoz hlubinného úložiště zásadně ovlivní nejen naše životy, ale desítek dalších generací. Chceme proto mít možnost o umístění takové stavby spolurozhodovat a chceme, aby se hledala i jiná řešení. Mnozí lídři stran vítězné koalice v našich krajích nám takové přísliby dali.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace může poskytnout:
Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 733 309 796, e-mail: mistostarosta@cejle.cz
V příloze:
Otevřený dopis předsedkyni a předsedům stran ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů
Poznámka:
[1] Volby mohou změnit postavení obcí při hledání hlubinného úložiště - Platforma proti úložišti se ptala čelních kandidátů, tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti ze 4. října 2021
Vážený pan předseda Občanské demokratické strany
Petr Fiala
Vážený pan předseda KDU-ČSL
Marián Jurečka
Vážená paní předsedkyně TOP 09
Markéta Pekarová Adamová
Vážený pan předseda hnutí Starostové a nezávislí
Vít Rakušan
Vážený pan předseda České pirátské strany
Ivan Bartoš
ivan.bartos@pirati.cz
V Cejli 25. 10. 2021
Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedo,
blahopřeji Vám jménem našich členů - obcí a spolků dotčených výběrem místa pro stavbu konečného hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva k úspěchu ve volbách do Parlamentu České republiky. Zároveň se na Vás jejich jménem obracím s žádostí, abyste při přípravě programového prohlášení vlády nezapomněli na tisíce obyvatel, na které dnes dopadá vládní záměr vybudovat konečné úložiště a vtělili do něj jak přijetí zákona, který posílí práva obcí při vyhledávání hlubinného úložiště, tak otevření se jiným koncepčním možnostem nakládání s vyhořelým jaderným palivem.
Dosavadní postup zodpovědných státních úřadů ignoroval oprávněné zájmy našich samospráv. Bez ohledu na ně byly v prosinci 2020 vybrány čtyři lokality, kde má probíhat další průzkum. K tomuto zásadnímu kroku došlo navzdory neexistujícímu zákonu o zapojení obcí do vyhledávání úložiště, který měl zlepšit jejich dnešní nevyhovující postavení v povolovacích řízeních. Náprava je slibována již desetiletí, od roku 2016 se vznikem zvláštní normy počítá také nový atomový zákon.
Vedle rychlého směřování ke stavbě hlubinného geologického úložiště existují i další možnosti, jak nakládat s vyhořelým jaderným palivem. Střednědobou alternativou se může stát jeho dlouhodobé skladování. Pokud jaderný průmysl tvrdí, že nejde o odpad, ale o surovinu, dává taková strategie smysl. V letošním roce mají probíhat práce na aktualizaci Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem České republiky. Máte tak ideální možnost rozetnout kruh miliardových zakázek, které se uzavírají kolem projektu vyhledávání úložiště a hledat i jiná řešení.
Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedo, budete-li mít zájem, jsme s ostatními kolegy starosty připraveni se s Vámi nad výše zmíněnými otázkami potkat a diskutovat je podrobněji.
Jménem Platformy proti hlubinnému úložišti za Vaši pomoc děkuji,
Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
k rukám ministra MPO
Na Františku 32
110 15 Praha 1
Vážený pane ministře,
obracíme se na Vás jako zástupci obcí Boršov, Cejle, Dolní Cerekev, Hojkov, Milíčov, Mirošov, Nový Rychnov a Rohozná ve věci možné stavby hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů (dále jen „hlubinné úložiště nebo HÚ“) v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK.
Lokalita (ČERTŮV) HRÁDEK zahrnující kromě Čertova hrádku i Křemešník a Čeřínek se nachází na pomezí okresů Jihlava a Pelhřimov. Tato lokalita jako součást evropského rozvodí je nenahraditelným zdrojem vod. Lokalita (ČERTŮV) HRÁDEK pitnou vodou zásobuje, jak okolní obce, tak i obce v okrese Jihlava včetně města Jihlavy, prostřednictvím vodní nádrže Hubenov, a eventuálně do budoucna prostřednictvím vodní nádrže Batelov, a dále obce v okrese Pelhřimov včetně města Pelhřimov. Tato lokalita je také prameništěm vod zasahujícím dále do povodí vodárenského toku Želivka (Švihov) zásobující pitnou vodou nejen Prahu, ale i velkou část Středočeského kraje a okresů Pelhřimov a Havlíčkův Brod.
Správa úložišť radioaktivních odpadů /SÚRAO/ a Ministerstvo průmyslu a obchodu /MPO/ vážně uvažují o stavbě hlubinného úložiště v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK. K tomuto účelu připravily tyto organizace podklady pro rozhodnutí vlády ČR. Dle USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 21. prosince 2020 č. 1350, BYLO ROZHODNUTO, TAK ŽE: Vláda ČR schválila zúžení počtu lokalit pro budoucí hlubinné úložiště na 4 preferované. Mezi tyto čtyři lokality byla zařazena i lokalita (ČERTŮV) HRÁDEK. Současně bylo ministru průmyslu a obchodu uloženo předložit do 31. prosince 2030 návrh finální lokality a návrh záložní lokality pro budoucí hlubinné úložiště radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného paliva, a ministryni pro místní rozvoj ve spolupráci s ministrem průmyslu a zohlednit výběr těchto lokalit v rámci aktualizace Politiky územního rozvoje České republiky.
S ohledem na uvedený vývoj bylo obcemi z lokality (ČERTŮV) HRÁDEK rozhodnuto o zpracování STRATEGIE „2021–2030“ OCHRANY NÁRODNÍCH ZDROJŮ PITNÉ VODY V LOKALITĚ (ČERTŮV) HRÁDEK. STRATEGIE „2021–2030“ byla schválena zastupitelstvy dotčených obcí a představena veřejnosti na veřejném jednání konaném dne 23. 9. 2021 v Dolní Cerekvi. STRATEGII „2021–2030“ postupujeme v příloze tohoto dopisu.
Chtěli bychom opakovaně zdůraznit, že Lokalita (ČERTŮV) HRÁDEK je jedním z nejvýznamnějších národních zdrojů pitné vody, jejichž ochrana není jenom zájmem dotčených obcí, ale veřejným zájmem České republiky. S ohledem na další faktory, kterými jsou zejména hrozící následky globálních klimatických změn a rozsah disponibilních vodních zdrojů v ČR, nelze na význam ochrany vodních zdrojů v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK nahlížet pouze současným pohledem, ale je nutné význam celé lokality posuzovat pohledem do budoucna při zohlednění těchto faktorů.
Veřejnosti byla při veřejném jednání nade vší pochybnost doložena existence ochranného pásma řeky Jihlavy (ochranné pásmo 2. stupně dle platného zákona o vodách), a dále „opomenutí“ této skutečnosti SÚRAO v rámci posuzování lokalit. Toto „opomenutí“, resp. bagatelizace vodního zdroje s platným povolením k ročnímu odběru 600 tisíc m3 pitné vody, je způsobena systémovým pochybením z důvodu evidentního střetu zájmů. Tento střet zájmů je dán preferencí zájmů SÚRAO („splnění úkolu za každou cenu“) a faktickým nezájem o ochranu pitné vody pro obyvatele („toto není prioritou“).
Vzhledem k uvedeným skutečnostem jsme představili kroky, které chceme společně podniknout k ochraně národních zdrojů pitné vody. Jedná se zejména o zahájení jednání s Ministerstvem životního prostředí jako s ústavně odpovědným ministerstvem za ochranu zdrojů pitné vody, „doplnění ZÚR“ – tj. krajského územního plánu – zpracováním územně analytických podkladů k existenci ochranného pásma řeky Jihlavy. A dále vytvoření koalice pro ochranu národních zdrojů pitné vody v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK zahrnující dotčené obce a mikroregiony a také subjekty odpovědné za dodávky pitné vody (SVAK, VAS, město Jihlava, atd.).
Dosavadní jednání SÚRAO a MPO stran ochranného pásma řeky Jihlavy vnímáme jako hrubý faul, kdy tyto organizace posoudily tento vodní zdroj jako zanedbatelný, s čímž nesouhlasíme, když chceme, aby k ochraně tohoto zdroje pro 200 tisíc obyvatel Vysočiny, bylo přistupováno stejně jako k ochranným pásmu řeky Želivky a vodní nádrže Švihov. Všechny tyto vodní zdroje totiž požívají stejnou právní ochranu dle zákona o vodách.
Právě za tento hrubý faul Vám, v příloze tohoto dopisu, zasíláme symbolickou červenou kartu.
V Dolní Cerekvi dne 5. 10. 2021
Za obec Boršov, obec Cejle, městys Dolní Cerekev, obec Hojkov, obec Milíčov, obec Mirošov, městys Nový Rychnov a obec Rohozná
Ing. Zdeněk Dvořák,
starosta městyse Dolní Cerekev
Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti
z 23. září 2021
Obce ohrožené hlubinným úložištěm se brání
Pokud Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) chybovala při přípravě podkladových dat, na základě nichž byly vybrány čtyři lokality pro další přípravu hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů, nemusí se to týkat jen tzv. lokality Hrádek na Jihlavsku. Starostky a starostové Boršova, Cejle, Dolní Cerekve, Hojkova, Milíčova, Mirošova, Nového Rychnova a Rohozné dnes poukázali na chybějící zohlednění významných zdrojů pitné vody v lokalitě pod Čeřínkem a jejich zastupitelstva se postupně přihlašují ke společné „Strategii ochrany národních zdrojů pitné vody v lokalitě (Čertův) Hrádek 2021-2030“ [1].
Veřejné zájmy, které hájí obecní samosprávy, mohou mít na každé z vybraných lokalit jinou podobu. Stávající zákony však nedávají obcím příliš možností, jak obhajovat zájmy svých občanů při hledání místa pro úložiště a dlouhé roky slibovaný zákon, který měl situaci napravit, nezvládla a podle všeho ani nechtěla zvládnout připravit ani současná vláda. Spolurozhodování samospráv je princip běžně používaný v mnoha demokraticky vyspělých zemích a rozhodně pak v těch, kde již pokročili v povolování úložiště. I proto evropská směrnice Rady 2011/70/EURATOM požaduje, aby se veřejnost mohla účinně účastnit rozhodování týkajícího se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem [2]. Rovněž český atomový zákon se vznikem zvláštního zákona o zapojení obcí do procesu výběru úložiště počítá [3].
Zástupci SÚRAO i ministerstva v poslední době k argumentaci proti posílení práv obcí zneužívají citaci z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ve věci zrušení průzkumného území pro geologické práce pro úložiště v lokalitě Hrádek, když tvrdí, že veřejný zájem obcí a jejích občanů musí ustoupit „vyššímu“ veřejnému zájmu státu. Platforma proti hlubinnému úložišti si nechala zpracovat právní stanovisko u právníků z Doucha, Šikola advokáti, aby zjistila nakolik je tato argumentace státních úřadů na místě. Závěr potvrdil, že citovaná "úvaha tedy není ničím jiným, než osobním názorem v rozsudku podepsaného předsedy senátu, který lze ve vztahu k uvedenému rozsudku považovat za právní exces, a nelze ji použít jako platný argument v dalších soudních či správních řízeních.“ [4].
Společným zájmem obcí z lokalit napříč republikou také je prosazování dalších alternativ vůči rychlému nalezení finálního místa pro hlubinné geologické úložiště. Tou je zejména delší skladování vyhořelého jaderného paliva, než je dnes naplánováno, které dá dostatečný časový prostor technologickému vývoji a ve výsledku větší bezpečnosti finálního řešení. Probíhající aktualizace vládní Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem České republiky, je tou příležitostí ke změně.
Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle z lokality Hrádek a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „V lokalitě Hrádek jsme dnes byli svědky zpochybnění odborného a řádného rozhodování o výběru vhodných lokalit. Malý tým zástupců samospráv se svým právníkem nalezli podstatné důkazy pochybení odborníků ze SÚRAO a ministerstva průmyslu. Lze předpokládat, že i v ostatních lokalitách mohla být přehlédnuta určitá podstatná hlediska ovlivňující vhodnost jednotlivých území.“
„Důvěryhodnost správnosti zužování lokalit je znovu zpochybněna a otázky ohledně odbornosti hledání, vlastní koncepce ukládání a férovosti jednaní stále zůstávají.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace může poskytnout:
Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 733 309 796, e-mail: mistostarosta@cejle.cz
Poznámky:
[1] „Strategie ochrany národních zdrojů pitné vody v lokalitě (Čertův) Hrádek 2021-2030“
[2] Směrnice Rady 2011/70/Euratom v článku 10 Transparentnost, odst. 2 uvádí: „Členské státy zajistí, aby veřejnost měla v souladu s vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky potřebnou příležitost účinně se účastnit procesu rozhodování týkajícího se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.“
[3] Nový atomový zákon č. 263/2016 Sb., par. 108 odst. (4): „Postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu dle § 117 odst. 1, a jejich občanů v těchto procesech, stanoví zvláštní zákon.“.
[4] „Stanovisko k závaznosti odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu“, Mgr. Pavel Doucha, JUDr. Martina Hadrbolcová, Doucha, Šikola advokáti, 2021
PITNÁ VODA NEBO RADIOAKTIVNÍ ODPAD – JAKÁ BUDOUCNOST ČEKÁ OBYVATELE JIHLAVSKA A PELHŘIMOVSKA?
Území na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska zahrnující Čeřínek, Čertův hrádek a Křemešník je klíčovým zdrojem pitné vody pro 200 tisíc obyvatel těchto okresů, a nejen pro ně. V této lokalitě se nachází například vodní nádrž Hubenov, vodní zdroje měst Jihlavy, Pelhřimova nebo Třeště a také prameniště vod pro vodní nádrž Švihov na Želivce. V reakci na klimatické změny a zvyšující se suchu je v přípravě vybudování vodní nádrže Batelov. Veškeré tyto skutečnosti činí z celé širší lokality klíčový zdroj pitné vody národního významu.
Přes všechny tyto skutečnosti a unikátnost lokality bylo toto území vybráno mezi čtyři lokality pro možnou stavbu úložiště radioaktivních odpadů. Povrchový areál tohoto úložiště by se měl nacházet na desítkách hektarů přímo na Čeřínku a v hloubce cca 500 metrů by měly být uloženy desítky tisíc tun vysokoaktivních radioaktivních odpadů. V rámci samotné stavby by měly být vyrubány a následně přemísťovány miliony tun rubaniny.
Dle našeho názoru stavba úložiště radioaktivních odpadů představuje naprosto nepřípustný zásah do tohoto území se zdroji pitné vody pro stovky tisíc lidí. Na základě pověření dotčených obcí jsem proto vypracoval STRATEGII „2021 – 2030“ OCHRANY NÁRODNÍCH ZDROJŮ PITNÉ VODY V LOKALITĚ (ČERTŮV) HRÁDEK.
Na tomto místě je třeba uvést, že SÚRAO A MPO disponují poměrně rozsáhlým personální aparátem a ekonomickým zázemím včetně externích PR agentur, které jim umožňují a usnadňují realizaci jejich kroků ke stavbě úložiště. Obce v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK se z tohoto pohledu nachází v nevýhodném postavení. Nicméně tento „hendikep“ bychom chtěli narovnat s Vaší pomocí v rámci připomínkového řízení STRATEGII „2021 – 2030“. Víc hlav prostě ví víc.
S ohledem na uvedené bych Vás rád požádal o seznámení se se STRATEGIÍ „2021 – 2030“, její připomínkování a zaslání podnětů. Text je dostupný na FB/advokatkliment a na stránkách www.dolnicerekev.cz v sekci aktuality. Připomínky a podněty lze zaslat emailem na kliment@akkliment.cz, a to termínu do 30. 8. 2021.
V průběhu září by finální verzi strategie schválila zastupitelstva obcí z lokality (ČERTŮV) HRÁDEK. Schválená verze STRATEGIE „2021 – 2030“ bude představena veřejnosti na veřejném jednání v Dolní Cerekvi dne 23.9.2021.
Mgr. et Bc. Luboš Kliment,
společný zástupce obcí z lokality (ČERTŮV) HRÁDEK
STRATEGIE „2021 – 2030“
OCHRANY NÁRODNÍCH ZDROJŮ PITNÉ VODY V LOKALITĚ (ČERTŮV) HRÁDEK
„Ochrana zdrojů pitné vody v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK jako součásti národního přírodního bohatství je věcí veřejného zájmu. Význam celé širší lokality je třeba posuzovat pohledem budoucích generací a nezbytností připravit se na následky globálních změn klimatu. Ochrana tohoto veřejného zájmu není naším právem, ale jedná se o povinnost uloženou mimo jiné Ústavou ČR. Naše současné skutky a konání tak nepochybně ovlivní budoucnost stovek tisíc lidí. Budoucnost tohoto veřejného zájmu je tak závislá na aktivním konání každého z nás.“
Mgr. et Bc. Luboš Kliment
Zadavatel: Obce Boršov, Cejle, městys Dolní Cerekev, obce Hojkov, Milíčov, Mirošov, městys Nový Rychnov a obec Rohozná
Zpracoval: Mgr. et Bc. Luboš Kliment
2
1 Lokalita (ČERTŮV) HRÁDEK
Lokalita (ČERTŮV) HRÁDEK zahrnující kromě Čertova hrádku i Křemešník a Čeřínek se nachází na pomezí okresů Jihlava a Pelhřimov. Tato lokalita jako součást evropského rozvodí je nenahraditelným zdrojem vod. Lokalita (ČERTŮV) HRÁDEK pitnou vodou zásobuje, jak okolní obce, tak i obce v okrese Jihlava včetně města Jihlavy, prostřednictvím vodní nádrže Hubenov, a eventuálně do budoucna prostřednictvím vodní nádrže Batelov, a dále obce v okrese Pelhřimov včetně města Pelhřimov. Tato lokalita je také prameništěm vod zasahujícím dále do povodí vodárenského toku Želivka (Švihov) zásobující pitnou vodou nejen Prahu, ale i velkou část Středočeského kraje a okresů Pelhřimov a Havlíčkův Brod.
Mapové podklady: Národní zdroje pitné vody
1.1 Specifikace zdrojů pitné vody
V lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK se nachází významné vodní zdroje1 - VZ Pelhřimov, VZ Třešť a VN Hubenov, zásobující pitnou vodou celkem cca 190 000 obyvatel. Dále se v lokalitě nachází 10 obecních vodních zdrojů, přičemž počet obyvatel zásobovaných jimi pitnou vodou činí dalších cca 4 tisíce.
Jak bylo výše uvedeno lokalita (ČERTŮV) HRÁDEK je prameništěm vod zasahujícím dále do povodí vodárenského toku Želivka (Švihov). Vodní nádrž Švihov na Želivce (dále jen VN Švihov) je největší českou vodárenskou nádrží, která poskytuje surovou vodu pro úpravu na vodu pitnou pro více než 1,2 mil. obyvatel České republiky.
1 Významné vodní zdroje jsou definovány pro účely této strategie jako ty, na které je napojeno min. 3 000 obyvatel.
NÁRODNÍ ZDROJE PITNÉ VODY OCHRANNÁ PÁSMA VODNÍCH NÁDRŽÍ V ČR /zdroj:Ministerstvo životního prostředí/ ŠVIHOV /ŽELIVKA/, HUBENOV A OKOLÍ LOKALITA (ČERTŮV) HRÁDEK
3
Kromě popsaných již existujících zdrojů pitné vody je uvažováno v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK o vybudování další vodní nádrže Batelov, a to na ploše cca 50 hektarů a s potenciálním zásobním objemem cca 1,5 mil. m3 vody. VN Batelov by měla v budoucnu zásobovat pitnou vodou města a obce Jihlavského a případně i JV části Pelhřimovského okresu.
Mapové podklady: Vodní nádrž Batelov
1.2 Vodní zdroje v ČR a změny klimatu v souvislosti s globálním oteplováním
Důležitost ochrany vodních zdrojů v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK jako zdroje pitné vody národního významu je umocňována faktickým stavem disponibilních zdrojů pitné vody na území ČR. V rámci srovnání evropských zemí se Česká republika nachází na třetím nejhorším místě /graf níže – údaje jsou uvedeny v metrech3 na obyvatele/. ČR je fakticky z pohledu vodních zdrojů téměř zcela závislá pouze na srážkách.
Česká republika je navíc dlouhodobě ovlivněna globálním oteplováním a předpokládá se, že negativní dopady budou v budoucnu narůstat. Situaci v České republice shrnuje Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR z roku 20152 a Sedmé Národní sdělení České republiky k Rámcové úmluvě OSN. Hlavní projevy změny klimatu, které byly pro Českou republiku identifikovány jako významné, jsou spolu s popisem zranitelnosti a rizik, hlavními dopady a strategickými cíli shrnuty v Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu
2 Databáze strategií - portál pro strategické řízení. www.databaze-strategie.cz [online]
4
z roku 20173 /, a jsou to: Dlouhodobé sucho, Povodně a přívalové povodně, Zvyšování teplot, Extrémní meteorologické jevy, Vydatné srážky, Extrémně vysoké teploty (vlny veder), Extrémní vítr, Přírodní požáry. Státní strategii v oblasti ochrany klimatu do roku 2030 a zároveň plán rozvoje nízko-emisního hospodářství do roku 2050 představuje Politika ochrany klimatu v České republice z roku 2017.4
Disponibilní vodní zdroje v evropských zemích:
1.3 Národní význam zdrojů pitné vody v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK
Popsané skutečnosti jednoznačně dokládají fakt, že Lokalita (ČERTŮV) HRÁDEK je jedním z nejvýznamnějších národních zdrojů pitné vody, jejichž ochrana není jenom zájmem dotčených obcí, ale veřejným zájmem České republiky.
S ohledem na důvody popsané výše nelze na význam ochrany vodních zdrojů v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK nahlížet pouze současným pohledem, ale je nutné význam celé lokality posuzovat pohledem do budoucna při zohlednění dopadů globálního oteplování a disponibilních vodních zdrojů v ČR.
2 Hlubinné úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK Správa úložišť radioaktivních odpadů /SÚRAO/ a Ministerstvo průmyslu a obchodu /MPO/ vážně uvažují o stavbě hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů (dále jen „hlubinné úložiště nebo HÚ“) v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK, konkrétně na území Obcí Boršov, Cejle, Dolní Cerekev, Hojkov, Milíčov, Mirošov, Nový Rychnov a Rohozná. K tomuto účelu připravily tyto organizace podklady pro rozhodnutí vlády ČR. Dle USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 21. prosince 2020 č. 1350, BYLO ROZHODNUTO,
3 Databáze strategií - portál pro strategické řízení. www.databaze-strategie.cz [online]
4 Databáze strategií - portál pro strategické řízení. www.databaze-strategie.cz [online]
5
TAK ŽE: Vláda ČR schválila zúžení počtu lokalit pro budoucí hlubinné úložiště na 4
preferované. Mezi tyto čtyři lokality byla zařazena i lokalita (ČERTŮV) HRÁDEK.
Současně bylo ministru průmyslu a obchodu uloženo předložit do 31. prosince 2030 návrh
finální lokality a návrh záložní lokality pro budoucí hlubinné úložiště radioaktivního odpadu a
vyhořelého jaderného paliva, a ministryni pro místní rozvoj ve spolupráci s ministrem průmyslu
a zohlednit výběr těchto lokalit v rámci aktualizace Politiky územního rozvoje České republiky.
Mapové podklady SÚRAO: Povrchový areál na Čeřínku
Mapové podklady SÚRAO: Podzemní areál hlubinného úložiště a okolí
3 Veřejné zájmy v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK
Je evidentní, že stát na straně jedné uvažuje o umístění hlubinného úložiště radioaktivních
odpadů do lokality (ČERTŮV) HRÁDEK, a na straně druhé se v této lokalitě nachází
6
klíčové zdroje pitné vody národního významu a stát stanovil ochranná pásma, za účelem ochrany a zachování těchto klíčových národních zdrojů pitné vody specifikovaných shora. Dle § 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) jsou ochranná pásma vodních zdrojů zřizována k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou. Ochranná pásma stanoví vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů ochranné pásmo změnit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem. Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.
Mapové podklady SÚRAO: Lokalita Hrádek – zájmová lokalita, vodní zdroje a jejich ochranná pásma
Navíc v místě možného úložiště radioaktivních odpadů je uvažováno o stavbě vodní nádrže Batelov, která má zajistit zásobování pitnou vodou Města Jihlavy a Jihlavska v příštích desítkách a stovkách let. Vodní nádrž Batelov již byla Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostřední zařazena do lokalit pro Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod (LAPV). Dle § 28a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a
7
o změně některých zákonů (vodní zákon) jsou Území chráněná pro akumulaci povrchových vod definována jako:
„(1) Plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod pro snížení nepříznivých účinků povodní a sucha lze k jejich územní ochraně před jinými aktivitami vymezit v Politice územního rozvoje a v územně plánovací dokumentaci jako území chráněná pro akumulaci povrchových vod. V těchto územích lze měnit dosavadní využití, umisťovat stavby a provádět další činnosti pouze v případě, že neznemožní nebo podstatně neztíží jejich budoucí využití pro akumulaci povrchových vod.
(2) Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území pořídí Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem životního prostředí. Generel je podkladem pro návrh politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace.
Netřeba konstatovat, že stát sám nebo prostřednictvím jím zřízených organizací /SÚRAO, Povodí Moravy/ vynakládá na zcela protichůdné a kolidující projekty nemalé prostředky daňových poplatníků.
Mapové podklady: Vodní nádrž Batelov spolu s areálem úložiště
4 Kolize veřejných zájmů
Problematiku veřejného zájmu na stavbě úložiště radioaktivních odpadů opakovaně řešil ve svých rozsudcích Nejvyšší správní soud zejména: - Rozsudek ze dne 8. 11. 2018, č. j. 4
8
As 155/2018 - 63 (dále jen „Rozsudek Čihadlo“), rozsudek ze dne 15. 8. 2019, č. j. 9 As 121/2018 - 47 (dále jen „Rozsudek Kraví Hora“), a v Rozsudku 29. května 2020, č.j. 2 As 377/2018 – 61, (dále jen „Rozsudek Hrádek“),
Z odůvodnění Rozsudku Hrádek:
[28] Místní komunity v nadějných lokalitách zásadně nemají právo geologickému průzkumu a jiným způsobům zjišťování relevantních podkladů pro výběr bránit. Nemají právo „utnout již v zárodku“ úvahy o tom, že by případně lokalita na území jejich obce mohla být trvalým úložištěm. Trvalé úložiště je věcí veřejného zájmu vysoké míry důležitosti; pokud bude určitá lokalita při férovém zohlednění relevantních hledisek vybrána jako místo pro trvalé úložiště, musí se místní komunita ve prospěch tohoto veřejného zájmu „obětovat“. V České republice existují v nejrůznějších oblastech, mimo jiné i v souvislosti s mírovým využíváním jaderné energie, veřejné zájmy, které se vyznačují tím, že pro jejich dosažení se musí někdy „obětovat“ jiné zájmy, práva či hodnoty. Při poměřování protichůdných zájmů, práv a hodnot je třeba, aby všichni dotčení měli právo uplatnit svůj hlas, aby všechny relevantní argumenty byly pečlivě zváženy a aby protichůdné zájmy a hodnoty byly dotčeny, jen není-li zbytí a pokud možno v co nejmenší míře, a újmy vzniklé dotčením byly patřičně kompenzovány. Nikdo však nemá právo prosazení veřejného zájmu, například vybudování trvalého úložiště, zabránit jen proto, že jeho případné negativní dopady nechce ve své blízkosti („not in my backyard“).
[29] Ve fázi přípravy geologického průzkumu (stanovení průzkumného území) je tedy třeba brát v úvahu jen zájmy, jež by mohly být dotčeny samotným prováděním průzkumu. Jen pokud by již při přípravě průzkumu vyšlo najevo, že s největší pravděpodobností nebude možno v lokalitě, kde by měl průzkum proběhnout, trvalé úložiště vybudovat, je to důvodem k tomu, aby průzkumné území nebylo stanoveno a průzkum se neprovedl. Provádět geologický průzkum má totiž smysl jen v té lokalitě, kde naplnění účelu, pro který je prováděn, není vyloučeno. Důvodem pro závěr, že v určité nadějné lokalitě nelze trvalé úložiště vybudovat, a tedy není ani účelné provést průzkum, však rozhodně nemůže být toliko odpor místní komunity k tomuto záměru. Stejně tak tímto důvodem nemohou být stávající zvláštní přírodní hodnoty dané lokality či například to, že jde o klidné místo využívané k rekreaci. Nelze totiž vyloučit, že průzkum a srovnání jeho výsledků s průzkumy jiných nadějných lokalit ukáže, nejvhodnější k vybudování trvalého úložiště, a to i při zohlednění nutnosti „obětovat“ zvláštní přírodní hodnoty či zasáhnout do dosavadního způsobu využití místa.
Největším nedostatkem celého dosavadního procesu výběru lokality pro stavbu úložiště ze strany SÚRAO, MPO a vlády ČR vnímáme právě to, že dosud neproběhlo relevantní vypořádání evidentního střetu dvou kolidujících veřejných zájmů, tedy veřejného zájmu na stavbě hlubinného úložiště a veřejného zájmu na ochraně národního zdroje pitné vody. V rámci dosavadního procesu výběru byl veřejný zájem na stavbě úložiště v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK zjevně nedůvodně preferován a v rámci zúžení lokalit došlo ke schématickému – tabulkovému posuzování lokalit. Zdroje pitné vody v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK byly posuzovány odděleně, nikoliv jako komplexní celek a celá širší lokalita. Dokladem tohoto je i zohlednění kolidujícího veřejného zájmu na ochraně zdrojů pitné vody v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK několika málo procenty na celkovém
9
výsledku5. Tento proces tak nelze hodnotit jako férový z pohledu vydaných rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Při akceptování odůvodnění závěrů Nejvyššího správního soudu, je nezbytné řádně vymezit a doložit kolidující veřejný zájem na ochraně klíčových vodních zdrojů národního významu. Dosavadním hlasem tohoto veřejného zájmu jsou dotčené obce z lokality (ČERTŮV) HRÁDEK.
Studie vlivů na životní prostředí6 z roku 2018 k tomu uvádí: „Významnější vlivy jsou spojeny s výstavbou důlního díla spojujícího povrchový areál s hlubinnou částí úložiště. Lze předpokládat, že hloubení jam a úpadnice jako přístupových cest do podzemí HÚ se projeví v bezprostředním okolí těchto úvodních důlních děl poklesem hladiny podzemních vod. Vyloučit nelze ani zánik lokálních zdrojů podzemních vod a příp. pokles průtoků v povrchových tocích. Z tohoto hlediska jsou riziku vystaveny vodní zdroje v katastrálních územích Hojkov a Milíčov, a to včetně potenciálního ovlivnění hydrického režimu, na který jsou vázány biotopy zvláště chráněných území, např. NPP Hojkovské rašeliniště, PR Nad Svitákem, příp. EVL Na Oklice. … Případné ztráty vydatnosti vodních zdrojů budou řešeny zajištěním náhradních forem zásobování (vyhledání a výstavba nových zdrojů vody, napojení postižené oblasti na existující vodovodní systémy nebo výstavba nových).“
5 „2019 - 2020“ kroky k ochraně národních zdrojů pitné vody v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK
Vzhledem k nutnosti včasné a náležité ochrany národních zdrojů pitné vody v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK přistoupily obce Cejle, Dolní Cerekev, Hojkov, Milíčov, Nový Rychnov a Rohozná v roce 2019 k podpisu DOHODY O SPOLUPRÁCI PRO BUDOUCNOST BEZ HLUBINNÉHO ÚLOŽIŠTĚ VYSOKOAKTIVNÍCH RADIOAKTIVNÍCH ODPADŮ V LOKALITĚ (ČERTŮV) HRÁDEK. V roce 2021 v návaznosti na usnesení Vlády ČR ze dne 21. 12. 2020 a rozšíření lokality svůj podpis připojily obce Boršov a Mirošov.
Vzhledem k tomu, že jak SÚRAO, tak MPO, neoznačily ochranu vodních zdrojů jako zásadní kritérium pro výběr lokality pro umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů, vyzvaly je dotčené obce v roce 2019 k poskytnutí jasných garancí ochrany klíčových národních zdrojů pitné vody. Vzhledem k nečinnosti jak MPO, tak SÚRAO, se starostky a starostové obcí Cejle, Dolní Cerekev, Hojkov, Milíčov, Nový Rychnov a Rohozná obrátili na obce a města a na subjekty odpovědné za zajištění zdrojů pitné vody se ŽÁDOSTÍ O SPOLEČNOU OCHRANU NÁRODNÍCH ZDROJŮ PITNÉ VODY. Společným cílem této žádosti bylo zohlednění a preference ochrany národních zdrojů pitné vody při kolizi s jinými zájmy státu, a to včetně stavby hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Za účelem prezentace tématu se konala veřejná jednání v roce 2019 v Dolní Cerekvi, Pelhřimově a Jihlavě.
5 Kompletní hodnotící zpráva SÚRAO je dostupná on-line na: https://www.surao.cz/technicke-zpravy/
6 Technická zpráva číslo 145/2017 je dostupná on-line na: https://www.surao.cz/technicke-zpravy
10
VÝZVU KE SPOLEČNÉ OCHRANĚ NÁRODNÍCH ZDROJŮ PITNÉ VODY a k odmítnutí stavby úložiště radioaktivních odpadů již kromě přímo dotčených obcí přímo podpořily obce a města reprezentující cca 150 tisíc obyvatel z okresů Jihlava a Pelhřimov a vyslovily jasný nesouhlas se stavbou úložiště a postavily se na stranu ochrany klíčového národního zdroje pitné vody. Konkrétně tak učinily například města Jihlava a Pelhřimov, obce a města Mikroregionů Třešťsko, Dušejovsko, Pelhřimovko, či všech obcí a měst sdružených ve Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko a mnohé další.
Je tak zcela evidentní, že zájem na ochraně zdrojů pitné vody v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK není pouze zájmem místní komunity, ale jedná se o zájmem veřejným přímo se dotýkající 200 tisíc obyvatel okresů Jihlava a Pelhřimov.
6 STRATEGIE „2021 – 2030“ OCHRANY NÁRODNÍCH ZDROJŮ PITNÉ VODY V LOKALITĚ (ČERTŮV) HRÁDEK
Dle USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 21. prosince 2020 č. 1350, kterým Vláda ČR schválila zúžení počtu lokalit pro budoucí hlubinné úložiště na 4 preferované, byla mezi tyto čtyři lokality zařazena i lokalita (ČERTŮV) HRÁDEK. Vzhledem k tomu, že nadále hrozí jednostranné preferování veřejného zájmu na stavbě úložiště oproti veřejnému zájmu na ochraně národních zdrojů pitné vody v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK je nezbytné vypracovat, a po připomínkovém řízení schválit, strategii pro roky 2021 až 2030 za účelem ochrany tohoto veřejného zájmu, a následně tuto strategii v praxi realizovat.
Ideovým základem celé strategie „2021 – 2030“ je zájem na zajištění soběstačnosti dodávek pitné vody pro budoucí generace v okresech Jihlava a Pelhřimov, spolu s ochranou pramenišť vodní nádrže Švihov skrze komplexní ochranu národních zdrojů pitné vody v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK jako celku.
7 Cíle strategie „2021 – 2030“
7.1 Udržovat a nadále zvyšovat povědomí veřejnosti o nutnosti ochrany národních zdrojů pitné vody v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK
Na tomto místě je třeba poděkovat všem občanům, kteří si uvědomují skutečný význam lokality (ČERTŮV) HRÁDEK, za jejich dlouholetou aktivitu. Četné akce pořádané pro veřejnost jsou dokladem fungující občanské společnosti jako základu demokratického státu. V těchto aktivitách je třeba nadále pokračovat a tyto aktivity jsou základem pro jakékoli další kroky.
7.2 Zdroje pitné vody v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK jako veřejný zájem
7.2.1 Aktivní legitimace
V tomto bodu již bylo dosaženo prvního dílčího cíle, kterým je aktivní legitimace, tj. existence oprávnění k aktivní ochraně tohoto veřejného zájmu. Oprávnění k realizaci
11
veřejného zájmu na stavbě úložiště na straně SÚRAO a MPO vyplývá z právních předpisů a z rozhodnutí vlády ČR, tedy z pohledu občanů „ze shora“. Naproti tomu oprávnění k ochraně zdrojů pitné vody v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK je odvozováno „ze zdola“, a to ze široké podpory občanů, obcí a měst z okresů Jihlava a Pelhřimov /dosavadní kroky v letech 2019 až 2020 byly popsány shora pod bodem 5 této strategie/. K doložení této aktivní legitimace pro ochranu veřejného zájmu k ochraně zdrojů pitné vody v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK byla přijata příslušnými organizacemi /obce, města, svaz vodovodů atd./ rozhodnutí. U obcí a měst se jednalo o projev vůle politických reprezentantů, jejichž mandát od občanů je odvozen z voleb. Na základě těchto přijatých rozhodnutí nemůže být o existenci oprávnění k ochraně tohoto veřejného zájmu pochyb a nositeli a reprezentanty tohoto oprávnění jsou obce z lokality (ČERTŮV) HRÁDEK. Obce z lokality (ČERTŮV) HRÁDEK nereprezentují pouze místní komunity, ale jednají a reprezentují 200 tisíc obyvatel okresů Jihlava a Pelhřimov závislých na dodávkách pitné vody z této lokality.
7.2.2 Doložení veřejného zájmu
Na tomto místě je třeba uvést, že SÚRAO A MPO disponují poměrně rozsáhlým personální aparátem a ekonomickým zázemím, které jim umožňují a usnadňují realizaci jejich kroků. Obce v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK se z tohoto pohledu nachází v nevýhodném postavení. Nicméně aktivita v letech 2019 až 2020 ukázala, že společnými kroky na základě dohody o spolupráci, lze činit účinné kroky k ochraně veřejného zájmu.
Činnost v letech 2019 až 2020 směrovala zejména k rozšíření povědomí o problematice /zejména konáním veřejných jednání atd./ a k doložení aktivní legitimace k ochraně lokality (ČERTŮV) HRÁDEK jako zájmu veřejnému. Činnost v následujícím období musí směřovat k získání podkladových materiálů pro doložení existence veřejného zájmu k ochraně zdrojů pitné vody v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK a možného ohrožení tohoto veřejného zájmu případnou stavbou úložiště.
K dosažení tohoto cíle je třeba shromáždit nezbytné relevantní podklady – např. rozhodnutí o ochranných pásmech včetně mapových podkladů /zejména vodní nádrž Hubenov a Švihov/, doklady k vydatnosti vodních zdrojů, včetně zjištění rozsahu ochrany vodních zdrojů v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK v rámci platné Politiky územního rozvoje a v územně plánovacích dokumentacích. Tento proces shromažďování důkazního materiálu bude završen nezávislým znaleckým posudkem o možných následcích stavby úložiště na vodní zdroje v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK.
7.2.3 Princip proporcionality
Při řešení nastalé kolize veřejných zájmů nelze opomíjet, nevidět či dokonce přehlížet subjektivní práva člověka. Pro 200 tisíc obyvatel okresů Jihlava a Pelhřimov představuje lokalita (ČERTŮV) HRÁDEK nenahraditelný zdroj pitné vody. Na zdroje pitné vody v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK je třeba nahlížet jako na komplexní celek a posuzovat celou širší lokalitu, nikoliv pouze stavbu úložiště a její blízké okolí. Stavba úložiště je proto nepřípustná už i při pouhém možném ohrožení těchto zdrojů pitné vody. K tomuto ohrožení zdrojů pitné vody v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK nepochybně dojde již samotnou stavební činností stavby HÚ.
12
Z pohledu těchto 200 tisíc obyvatel existuje jejich subjektivní právo na zachování dodávek pitné vody. Prostřednictvím zajištění pitné vody ze zdrojů v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK je uspokojována základní lidská potřeba. Z pohledu práva jsou práva obyvatel na pitnou vodu hodna právní ochrany jako jejich subjektivní práva.
Vzhledem k právní specifičnosti kolize veřejných zájmů v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK a k přesahu této kolize do sféry života stovek tisíc osob, si dovolíme poukázat na princip proporcionality a jeho možné použití k řešení této kolize. Princip proporcionality je označení pro právní princip využívaný při kolizi dvou či více chráněných subjektivních práv. Dojde-li ke konfliktu mezi konkurujícími si subjektivními právy, mělo by právo tento spor řešit takovým způsobem, aby hodnotnější z nich bylo chráněno s minimálním omezením méně hodnotného.
Uplatnění v českém právu nachází tento princip mimo jiné v rozhodovací praxi Ústavního soudu ČR. Ústavní soud aplikuje tento princip při kolizi subjektivních práv pomocí tzv. testu proporcionality, který stojí na třech kritériích /viz např. Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 12. 10. 1994, sp. zn. Pl. ÚS 4/94, publikován pod č. 214/1994 Sb./. Těmito kritérii jsou:
A/ kritérium vhodnosti: soud zkoumá, zdali „institut, omezující určité základní právo, umožňuje dosáhnout stanovený cíl“,
B/ kritérium potřebnosti (nutnosti): soud zkoumá, zdali by stanoveného cíle nemohlo být dosaženo „jinými opatřeními, umožňujícími dosáhnout stejného cíle, avšak nedotýkajícími se základních práv a svobod“,
C/ kritérium poměřování: soud porovnává „závažnost obou v kolizi stojících základních práv“, což „spočívá ve zvažování empirických, systémových, kontextových i hodnotových argumentů“.
Při použití tohoto testu proporcionality na kolizi práva na pitnou vodu versus práva na stavbu úložiště v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK by test dopadl takto:
A/ kritérium vhodnosti: cílem stavby úložiště, které zasáhne do práva na pitnou vodu, je uskladnění radioaktivních odpadů. Stavbou úložiště bude zřejmě dosaženo cíle stavby.
B/ kritérium potřebnosti (nutnosti): v rámci tohoto kritéria je zapotřebí vyřešit otázku, zda je stavba úložiště jediný způsob, jak dosáhnou sledovaného cíle, tj. uskladnění radioaktivních odpadů, a dále, zda musí být stavba realizována pouze v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK. Při záporné odpovědi na jednu nebo druhou otázku není možné stavbu úložiště v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK realizovat, protože není splněno kritérium potřebnosti (nutnosti) stavby úložiště v této lokalitě.
C/ kritérium poměřování: k tomuto posuzování nebude přistoupeno s ohledem na záporný výsledek kritéria potřebnosti (nutnosti). Pokud by nicméně k tomuto testu bylo přistoupeno, potom právo obyvatel na dodávky pitné vody a tím dosažení uspokojování základních lidských potřeb, je vysoce hodnotné právo související se samotným právem na život. Tato práva stovek tisíc lidí nelze redukovat na několik málo procent v hodnotící tabulce výběru lokality (ČERTŮV) HRÁDEK ze strany SÚRAO. Navíc pohledem budoucích generací a nevyhnutelných následků změn klimatu,
13
by stavba v lokalitě znamenala ztrátu budoucích příležitostí pro stavbu dalších vodních děl, která by mohla obyvatele zásobovat pitnou vodou.
K dosavadní činnosti SÚRAO A MPO nutno podotknout, že tyto organizace se fakticky soustředí pouze toliko na kritérium A/ bez faktického vypořádání se s kolidujícím veřejným zájmem v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK.
7.3 Aktivní odborná a politická jednání
Péči o vodní zdroje fakticky vykonávají všechna obce a města s cílem zajistit pitnou vodu pro své obyvatele, jedná se o jeden z jejich prioritních zájmů. Z pohledu odborné péče o vodní zdroje v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK je tato zajišťována prostřednictvím Povodí Moravy s.p. /vodní nádrže Hubenov a Batelov/ a Povodí Vltavy /vodní nádrž Švihov na Želivce/, dále na Jihlavsku prostřednictví Svazu vodovodu a kanalizací Jihlavsko a města Jihlavy.
Z pohledu kompetenčního zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, je péče o ochranu vodních zdrojů svěřena do kompetence zejména Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství.
Aktivní politická jednání je třeba vést také se zástupci všech politických subjektů účastnících se obecních, krajských, parlamentních a dalších voleb. Zvolené zástupce je třeba informovat o problematice a společně hledat cesty k ochraně zdrojů pitné vody v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK.
V rámci těchto jednání je třeba vnímat výjimečnost lokality (ČERTŮV) HRÁDEK jako celku, přičemž při zásahu do jakékoliv její části může dojít k narušení tohoto celku jako nenahraditelného zdroje pitné vody.
Tato aktivní odborná a politická jednání by měla směřovat k naplnění sledovaných cílů v těchto oblastech:
• Informační – v souladu s bodem 7.1 této strategie také udržovat a nadále zvyšovat povědomí o nutnosti ochrany národních zdrojů pitné vody v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK i směrem k odborným organizacím, kompetentním orgánům státní správy a také směrem k politickým subjektům a jejich reprezentantům.
• Legislativní – s ohledem na budoucí dopady klimatických změn a faktickou nedostupnost jiných vodních zdrojů v ČR je žádoucí dosáhnout legislativního zvýšení ochrany vodních zdrojů. Tohoto cíle lze dosáhnout například prostřednictvím jasné preference ochrany vodních zdrojů jako veřejného zájmu státu oproti jiným veřejným zájmům, nebo prostřednictvím ústavní ochrany vodních zdrojů, popř. ústavní garance práv obyvatel na přístup k pitné vodě.
• Ochrana vodních zdrojů – v rámci ochrany zdrojů pitné vody dle vodního zákona hledat cesty ke zvýšení ochrany stávajících vodních zdrojů v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK /zejména vodní nádrže Hubenov a Švihov/ a k zajištění ochrany budoucích vodních zdrojů /vodní nádrž Batelov/.
• Územní plánování – v této oblasti zajistit efektivní ochranu vodních zdrojů před možnými negativními vlivy jakýchkoli staveb, a to včetně hlubinného úložiště. Dále také v souladu s výslovným zákonným zmocněním dle § 28a zákona č. 254/2001 Sb.,
14
vodního zákona je třeba plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod pro snížení nepříznivých účinků povodní a sucha lze k jejich územní ochraně před jinými aktivitami vymezit v Politice územního rozvoje a v územně plánovací dokumentaci jako území chráněná pro akumulaci povrchových vod7.
8 Závěr
„Ochrana zdrojů pitné vody v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK jako součásti národního přírodního bohatství je věcí veřejného zájmu. Význam celé širší lokality je třeba posuzovat pohledem budoucích generací a nezbytností připravit se na následky globálních změn klimatu. Ochrana tohoto veřejného zájmu není naším právem, ale jedná se o povinnost uloženou mimo jiné Ústavou ČR. Naše současné skutky a konání tak nepochybně ovlivní budoucnost stovek tisíc lidí. Budoucnost tohoto veřejného zájmu je tak závislá na aktivním konání každého z nás.“
Mgr. et Bc. Luboš Kliment
Přírodní památka Čertův hrádek
7 Územně plánovací dokumentace zahrnuje dle Zákona č. 183/2006 Sb., Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon): Územní rozvojový plán dle § 35a vydávaný Ministerstvem pro místní rozvoj, Zásady územního rozvoje dle § 36 vydává pro své území kraj a také Územní plány dle § 43 pořizované obcemi.
Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti
z 11. června 2021
Platforma proti úložišti se sešla v Temelíně
Starostové a zástupci spolků z různých částí republiky sdružení v Platformě proti hlubinnému úložišti, se po pandemií vynucené pauze setkali v obci Temelín i se starosty z nově přidané lokality Janoch, s nimiž si vyměnili zkušenosti z jednání se státními úřady a názory na další postup. Diskutován byl také aktuální návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu [1].
Návrh nového zákona rozhodně nenaplňuje očekávání samospráv a veřejnosti z lokalit, ohrožených výběrem úložiště a kterým je již řadu let slibováno posílení jejich nedostatečných práv. I nadále nebude zajištěno respektování zájmů obcí a jejích občanů, jak je požaduje atomový zákon [2]. Rovněž bude pokračovat ignorování požadavku evropské směrnice Rady 2011/70/EURATOM, aby se veřejnost mohla účinně účastnit rozhodování týkajícího se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem [3].
I jediná změna k lepšímu, díky níž se obce nově mají stát účastníky řízení o stanovení chráněných území pro zvláštní zásah do zemské kůry (tedy ve dvou lokalitách po jejich výběru po roce 2030), je v návrhu degradována jejich postavením do role „vedlejšího účastníka“, který by se ani nemohl odvolat vůči rozhodnutí. Návrh také zcela opomíjí zapojení veřejnosti a dělá z občanů obcí prakticky pouhé statisty při povolovacích řízeních.
Skutečně efektivní může být zapojení obcí jen tehdy, pokud samosprávy či veřejnost mohou ovlivnit, zda v dané lokalitě vůbec bude proces pokračovat. To lze zajistit jedině uložením povinnosti Správy úložišť vyžádat si před zahájením konkrétního řízení souhlas dotčených obcí.
Vzhledem k tomu, že zákon je předkládán až v samém závěru funkčního období vlády, neprojde již do voleb Parlamentem. Ze strany ministra Havlíčka tak jde jen o gesto, nikoliv však naplnění příslibu, který dal na setkání se starosty v červenci 2019.
Členové Platformy proti hlubinnému úložišti na další šestiměsíční období od 1. července zvolili jako svého mluvčího Antonína Sekničku, místostarostu obec Cejle z lokality (Čertův) Hrádek.
Petr Klásek, starosta obce Chanovice a dosavadní mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Obce byly postaveny před drsné rozhodnutí o vybudování úložiště vyhořelého jaderného paliva a ostatních radioaktivních odpadů na svých územích státními orgány před 18 roky. Po celou tu dobu stále usilujeme o rovnoprávné postavení obcí v celém procesu. Pracovníci státních institucí, především MPO a SÚRAO, nebrali na nás lidi žijící v místě nikdy žádné ohledy. Zákon stanovující pravidla celého procesu a zároveň jasně definující a hájící práva obcí a místních lidí není přijat. Konání ministra Havlíčka a ředitele Prachaře jsou k našim lidem přehlíživá.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace může poskytnout:
Petr Klásek, starosta obce Chanovice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 606 745 795, e-mail: obec.chanovice@email.cz
Poznámky:
[1] První návrh paragrafovaného znění zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu (donedávna byl jeho název zákon o zapojování obcí do výběru a povolování úložiště) je do konce června v mezirezortním připomínkovém řízení a je zde: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=ALBSC3KE3SYG
[2] Nový atomový zákon č. 263/2016 Sb., par. 108 odst. (4): „Postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu dle § 117 odst. 1, a jejich občanů v těchto procesech, stanoví zvláštní zákon.“.
[3] Směrnice Rady 2011/70/Euratom v článku 10 Transparentnost, odst. 2 uvádí: „Členské státy zajistí, aby veřejnost měla v souladu s vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky potřebnou příležitost účinně se účastnit procesu rozhodování týkajícího se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.“
Vážený pane řediteli,
obracíme se na Vás jako zástupci obcí Boršov, Cejle, Dolní Cerekev, Hojkov, Milíčov, Mirošov, Nový Rychnov a Rohozná ve věci možné stavby hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů (dále jen „hlubinné úložiště nebo HÚ“) v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK.
Dopisem ze dne 31. 3. 2021 jste nás informoval o připravovaných Lokálních pracovních skupinách. Dle Vašeho sdělení: „Cílem pracovní skupiny by mělo být zlepšení a zintenzivnění výměny informací mezi státní správou a dotčenými obcemi a krajem o problematice projektu hlubinného úložiště. Pracovní skupina by měla být založena na každé ze čtyř potenciálních lokalit, tj. na lokalitě Březový potok, Hrádek, Horka a Janoch. Prostřednictvím Lokální pracovní skupiny bychom Vás za SÚRAO i nadále chtěli podrobně informovat o všech důležitých krocích v procesu hledání vhodné lokality a diskutovat konkrétní aspekty lokality Hrádek. Vaší účastí v činnosti Lokální pracovní skupiny nevyjadřujete souhlas s jakýmkoli krokem přípravy hlubinného úložiště nebo s jeho budováním. Stejně tak veškerou zodpovědnost za technické řešení aspektů tohoto projektu nese SÚRAO. Pracovní skupina by měla představovat základní komunikační platformu pro výměnu a sdílení informací a pro spolupráci mezi relevantními státními institucemi v čele se SÚRAO a MPO spolu s příslušnými městy, obcemi a krajem. Jedním z témat pracovní skupiny by měla být i diskuse o řešení povrchového areálu hlubinného úložiště. Statut Lokání pracovní skupiny je spolu s pracovním programem přílohou tohoto dopisu. Lokální pracovní skupinu by dle Statutu měl tvořit volený zástupce dotčené obce (člen zastupitelstva), zástupce příslušného kraje (člen zastupitelstva kraje či zaměstnanec krajského úřadu), zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu a zástupce SÚRAO. Každá z členských institucí může nominovat jednoho zástupce a jeho náhradníka, který je oprávněn člena na jednání zastoupit.“
Jak jistě víte, lokalita (ČERTŮV) HRÁDEK zahrnující kromě Čertova hrádku i Křemešník a Čeřínek se však nachází na evropském rozvodí a je nenahraditelným zdrojem vod, jak pro okolní obce, tak i pro okres a město Jihlava, prostřednictvím vodní nádrže Hubenov, a pro okres a město Pelhřimov. Tato lokalita je také prameništěm vod zasahujícím dále do povodí vodárenského toku Želivka (Švihov), zásobující pitnou vodou nejen Prahu, ale i velkou část Středočeského kraje a okresů Pelhřimov a Havlíčkův Brod. Tyto skutečnosti činí z Lokality (ČERTŮV) HRÁDEK jeden z nejvýznamnějších národních zdrojů pitné vody, jejichž ochrana není jenom zájmem dotčených obcí, ale veřejným zájmem České republiky.
Naši společnou výzvu k ochraně národních zdrojů pitné vody a k odmítnutí stavby úložiště radioaktivních odpadů již kromě přímo dotčených obcí přímo podpořily obce a města reprezentující cca 150 tisíc obyvatel z okresů Jihlava a Pelhřimov a vyslovily jasný nesouhlas se stavbou úložiště a postavily se na stranu ochrany klíčového národního zdroje pitné vody. Konkrétně například Města Jihlava a Pelhřimov, obce a města Mikroregionů Třešťsko, Dušejovsko, Pelhřimovko, či všech obcí a měst sdružených ve Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko a mnohé další.
Z našeho úhlu pohledu největším nedostatkem celého dosavadního procesu výběru vnímáme, že dosud neproběhlo relevantní vypořádání evidentního střetu dvou kolidujících veřejných zájmů, tedy Vámi reprezentovaného veřejného zájmu na stavbě hlubinného úložiště a veřejného zájmu na ochraně národního zdroje pitné vody. Jasným dokladem tohoto stavu jsou plány Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí na vybudování vodní nádrže Batelov.
Zde nutno poukázat na to, že v rámci Vašich podkladových materiálů pro zúžení počtu lokalit na 4 byly uvedeny relevantní skutečnosti stran význačnosti lokality (ČERTŮV) HRÁDEK a uveden údaj o 200 000 obyvatelích okresů Jihlavy a Pelhřimov, kteří jsou závislí na dodávkách pitné vody z této lokality /tento údaj je bez zohlednění vodní nádrže Švihov na řece Želivce, pro kterou je lokalita významným prameništěm/. Nicméně následný postup, kdy tomuto kritériu bylo dáno zanedbatelné procento na celkovém rozhodnutí fakticky negoval akceptovatelnost a objektivitu rozhodnutí z pohledu jiného veřejného zájmu než toho, který je Vámi reprezentován.
S ohledem na uvedené proto nemůžeme akceptovat Vaši stávající nabídku stran modelu vzájemné komunikace, neboť tato nadále pokračuje v neodůvodněném zvýhodňování jedné strany dialogu oproti jiným a také v neodůvodněném preferování jednoho veřejného zájmu oproti jiným. Ve světle okolností a prozatímní praxe to shledáváme jako ne zcela ideální způsob spolupráce a komunikace, které by nám vyhovovaly. Tak, jak je pracovní skupina nastavena, se nejeví jako ideální platforma, nereflektuje naše podněty a je příliš uniformní – formální.
Jako klíčový bod z pohledu dotčených obcí je vnímán zákon o zapojení obcí do procesu výběru lokality hlubinného úložiště radioaktivních odpadů a zohlednění práv obcí v tomto procesu. V tomto bodě jsme připraveni k dalšímu jednání se všemi účastníky legislativního procesu, s cílem zajistit přijetí obsahově kvalitního právního předpisu.
V Dolní Cerekvi dne 5. 5. 2021
Za obec Boršov, obec Cejle, městys Dolní Cerekev, obec Hojkov, obec Milíčov, obec Mirošov, městys Nový Rychnov a obec Rohozná
Ing. Zdeněk Dvořák,
starosta městyse Dolní Cerekev
Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti
z 22. dubna 2021
Lokální pracovní skupiny podle Správy úložišť –
na míle daleko od partnerství a otevřeného dialogu
Před diskusí musí stát splnit své sliby a ne odkládat schválení zákona po volbách
Obce z lokalit, které vláda vybrala jako vhodné pro hledání místa pro konečné uložení vysoceradioaktivních odpadů - Březového potoka v Pošumaví, Horky na Třebíčsku, Hrádku na Jihlavsku a Janoch u Temelína dostaly od Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) nabídku nominovat svého zástupce do tzv. lokální pracovní skupiny. V každé z těchto lokalit by měla vzniknout samostatná. Podle návrhu Statutu, který starostové obdrželi (přílohou), však o žádný deklarovaný otevřený dialog nemá jít, zástupci obcí tu mají být ve velmi nerovnoprávném postavení vůči zástupcům státu. Platforma proti hlubinnému úložišti navíc připomíná, že uplynulé desetiletí bylo plné nenaplněných slibů ministrů průmyslu i SÚRAO. Pokud má začít dialog s obcemi, pak přinejmenším zákon, posilující jejich práva by měl nejprve spatřit světlo světa ve Sbírce zákonů.
Návrh Statutu lokální pracovní skupiny hovoří sice o otevřeném dialogu a transparentním prostředí, ale z dalších ustanovení je vidět, že již opět má jít o hru na debatu s obcemi. Vše kolem skupiny bude pevně řízeno Správou, bez jejíhož zástupce nemůže skupina jednat, ten odebírá slovo a pokud usoudí, že se diskuse odchýlí od programu, může skupinu i ukončit. Jednání se nesmí nahrávat a i zápis má být pouze informativní. Pokud by chtěli zástupci obcí přizvat svého odborníka k jednání, musí ho schválit ředitel SÚRAO. Správa úložišť si ale k jednání může přizvat neomezený počet svých zaměstnanců a spolupracujících osob.
Dialogu nesvědčí státem nesplněné sliby o zákonu o zapojení obcí do vyhledávání úložiště, který měl zlepšit jejich nevyhovující postavení v povolovacích řízeních. Ten je jim slibován již desetiletí, od roku 2016 pak s jeho vznikem počítá nový atomový zákon [1]. Avšak ani ministr průmyslu Karel Havlíček nepřekonal etapu slov a požadovaný zákon do konce stávajícího volebního období nevznikne [2]. Bez toho nyní opět mohou přijít roky podvodů ze strany zodpovědných státních úřadů, jaké obce zažily v předchozí etapě. Příprava, stavba i provoz hlubinného úložiště při tom zásadně ovlivní životy ve vybraných obcích nejen v této generaci, ale i v řadě dalších.
Petr Klásek, starosta obce Chanovice z lokality Březový potok a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Lokální pracovní skupina pro úložiště radioaktivních odpadů je další ze zástěrek Správy úložišť a Ministerstva průmyslu pro média a neinformovanou veřejnost, jak se údajně spolupracuje s obcemi. Mám i řadu výhrad k návrh činnosti a pravidel jednání skupiny stanovené ředitelem SÚRAO. Možnost dobrovolnosti v celém procesu nikdy nebyla nabídnuta. Zákon řešící celou problematiku a rovnocenné postavení obcí je jen na úrovni nesplněných slibů.“
„Naše obec byla postavena před drsné rozhodnutí o vybudování úložiště vyhořelého jaderného paliva a ostatních radioaktivních odpadů na našem území státními orgány před 18 roky. Po celou tu dobu stále usilujeme o rovnoprávné postavení obcí v celém procesu. Pracovníci stáních institucí, především MPO a SÚRAO, nikdy nebrali na nás, lidi žijící v místě, žádné ohledy.“
„Jsem opakovaně zklamán z jednání ministra Havlíčka i ředitele Prachaře, jejichž postupy považuji za aroganci státní moci. Ctím všechna přechozí jednotná usnesení zastupitelstva Obce Chanovice a všech dalších obcí z Horažďovicka a naprosto jasný postoj většiny zdejších občanů - ÚLOŽIŠTĚ U NÁS NECHCEME!"
Petr Piňos, starosta městyse Budišov z lokality Horka řekl: „Drtivá většina obcí z lokality Horka se na svém včerejším jednání shodla, že nebudou vysílat své zástupce do Správou úložišť navrhované lokální pracovní skupiny. Byly by v ní pouze v roli přísedících bez možností spolurozhodovat, mají také zkušenosti z fungování dřívější „Pracovní skupiny pro dialog“, která reálně nic neřešila.“
Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle z lokality Hrádek řekl: „I v naší lokalitě Hrádek platí, že nemáme v plánu se zapojovat do navrženého konceptu pracovních skupin. Na první pohled vstřícná nabídka spolupráce v diktovaných nedobrovolných mezích a se zadáváním úkolů nemůže být brána vůbec vážně. Do nastolení rovnoprávnosti stran a opravdu kvalitního zákona o zapojení obcí bude diskuze opět ztrátou času, tak jako v minulosti. O objektu, který by měl zůstat pod našima nohama i po uzavření v budoucnu technologicky jednou překonaných jaderných elektráren, nemůže ministerstvo průmyslu takto jednat."
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace mohou poskytnout:
Petr Klásek, starosta obce Chanovice (lokalita Březový potok) a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 606 745 795, e-mail: obec.chanovice@email.cz
Petr Piňos, starosta městyse Budišov (lokalita Horka), tel.: 724 857 095,
e-mail: pinos@mestysbudisov.cz
Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle (lokalita Hrádek), tel.: 733 309 796,
e-mail: mistostarosta@cejle.cz
V příloze:
+ Statut lokální pracovní skupiny pro lokalitu Hrádek (věcně stejný je pro ostatní lokality) s vyznačením nejzajímavějších částí
Poznámka:
[1] Nový atomový zákon č. 263/2016 Sb., par. 108 odst. (4): „Postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu dle § 117 odst. 1, a jejich občanů v těchto procesech, stanoví zvláštní zákon.“.
[2] Viz Usnesení vlády České republiky ze dne 21. prosince 2020 č. 1349, o návrhu věcného záměru zákona o řízeních souvisejících hlubinným úložištěm radioaktivních odpadů
Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti
z 23. února 2021
Obce i spolky požádaly své krajské samosprávy
o pomoc ve věci hlubinného úložiště
Obce a spolky z lokalit, které vláda těsně před vánočními svátky potvrdila jako vhodné pro hledání místa pro konečné uložení vysoceradioaktivních odpadů - Březového potoka v Pošumaví, Horky na Třebíčsku a Hrádku na Jihlavsku požádaly o pomoc své nové krajské samoprávy krajů Plzeňského a Vysočiny. Chtějí po nich podporu vůči postupu zodpovědných státních úřadů, zejména Ministerstva průmyslu a obchodu a Správy úložišť radioaktivních odpadů. Především chtějí spojit síly v úsilí dosáhnout změn v legislativě, které zajistí respektování jejich zájmů při hledání úložiště. Důležitá je pro ně také změna vládní koncepce, která namísto konečného uložení bude uvažovat i dlouhodobé skladování vyhořelého jaderného paliva. Společné dopisy z lokalit Březový potok, Horka a Hrádek jsou k dispozici v příloze.
K „vánočnímu“ výběru čtyř prioritních lokalit došlo navzdory neexistujícímu zákonu o zapojení obcí do vyhledávání úložiště, který měl zlepšit jejich nevyhovující postavení v povolovacích řízeních. Ten je jim slibován již desetiletí, od roku 2016 s jeho vznikem počítá také nový atomový zákon [1]. Avšak ani ministr průmyslu Karel Havlíček nepřekonal etapu slibů a požadovaný zákon do konce stávajícího volebního období nevznikne. Bez toho nyní opět mohou přijít roky podvodů ze strany zodpovědných státních úřadů, jaké obce zažily v předchozí etapě. Příprava, stavba i provoz hlubinného úložiště při tom zásadně ovlivní životy ve vybraných obcích nejen v této generaci, ale i v řadě dalších.
Dotčené obce budou také prosazovat, aby se plnohodnotnou alternativou vůči nyní vládou preferovanému konečnému hlubinnému uložení vyhořelého jaderného paliva stalo jeho dlouhodobé skladování. Pokud jaderný průmysl tvrdí, že nejde o odpad, ale o surovinu, dává taková strategie smysl. V letošním roce mají probíhat práce na aktualizaci Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem České republiky, která se musí otevřít i této variantě.
Že lze po krajských volbách očekávat silnější podporu od nových vedení dotčených krajů, ukázal předvolební průzkum Platformy proti hlubinnému úložišti, která oslovila lídry jednotlivých kandidátek v krajích Plzeňském, Jihočeském a na Vysočině s cílem zjistit jejich názory na problematiku radioaktivních odpadů [2].
Petr Klásek, starosta obce Chanovice z lokality Březový potok a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Víme, že současná doba s COVIDem-19 je pro všechny velmi složitá. I u lidí v našich obcích a také v řadách starostů a jejich rodin nemoc aktuálně útočí. Bohužel však i v této době nás současná vláda a představitelé MPO tvrdě tlačí svými rozhodnutími do pozice, kdy jsme nuceni se bránit. Proto deset obcí z Horažďovicka společně odeslalo žádost na vedení Plzeňského kraje o podporu v boji ochránit naše obce před státním záměrem budovat v Pošumaví úložiště radioaktivních odpadů. A postoj rady a zastupitelstva našeho kraje v minulých letech nám byl velkou oporou.“
Petr Piňos, starosta městyse Budišov z lokality Horka řekl: „Obce z lokality Horka žádají o podporu u Kraje Vysočina tak, jako o ni požádaly v létě jeho minulé vedení. Věříme, že nyní se již pomoci dočkáme.“
Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle z lokality Hrádek řekl: „Oslovujeme nové vedení našeho kraje s vidinou možné budoucí spolupráce, která nám v minulosti chyběla. I když jsme jaderným krajem, nemůže mít někdo za to, že ledabyle zbudované úložiště by mělo být automaticky tolerováno.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace mohou poskytnout:
Petr Klásek, starosta obce Chanovice (lokalita Březový potok) a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 606 745 795, e-mail: obec.chanovice@email.cz
Petr Piňos, starosta městyse Budišov (lokalita Horka), tel.: 724 857 095,
e-mail: pinos@mestysbudisov.cz
Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle (lokalita Hrádek), tel.: 733 309 796,
e-mail: mistostarosta@cejle.cz
V příloze:
+ Společná žádost 10 obcí z tzv. lokality Březový potok o pomoc a podporu vedení Plzeňského kraje ohledně hlubinného úložiště radioaktivních odpadů
+ Dopis 9 obcí z tzv. lokality Horka vedení Kraje Vysočina
+ Společná žádost 8 obcí a 4 spolků z tzv. lokality Hrádek o podporu a pomoc vedení Kraje Vysočina týkající se hlubinného úložiště radioaktivních odpadů
Poznámky:
[1] Nový atomový zákon č. 263/2016 Sb., par. 108 odst. (4): „Postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu dle § 117 odst. 1, a jejich občanů v těchto procesech, stanoví zvláštní zákon.“.
[2] Platforma zjistila názory lídrů do krajských voleb, tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti z 29. září 2020 včetně odpovědí jednotlivých lídrů
OBCE z tzv. lokality (ČERTŮV) HRÁDEK
Boršov, Cejle, Dolní Cerekev, Hojkov, Milíčov, Mirošov, Nový Rychnov a Rohozná
Hejtman kraje Vysočina
Vítězslav Schrek, Mgr., MBA
Žižkova 1882/57
Jihlava
V Cejli 12. 2. 2021
Společná žádost obcí z tzv. lokality Hrádek o podporu a pomoc vedení Kraje Vysočina týkající se hlubinného úložiště radioaktivních odpadů.
Vážený pane hejtmane, vážené členky a členové Rady Kraje Vysočina,
jménem obcí Boršov, Cejle, Dolní Cerekev, Hojkov, Milíčov, Mirošov, Nový Rychnov a Rohozná sdílejících území naší krásné Vysočiny, se na Vás obracíme s žádostí o pomoc a spolupráci ve věci do budoucnosti zásadní právě pro náš kraj.
Mnozí z Vás více či méně ví o úmyslu státu vybudovat v naší republice hlubinné úložiště vyhořelého jaderného odpadu. Po určitých krocích, které trvaly bezmála 15 let, náš stát dospěl k výběru 4 lokalit, kde by mohlo být úložiště zrealizováno. Jednou z lokalit je (Čertův) Hrádek, což je území přímo pod jedním z našich nejvyšších vrcholů Čeřínek. Ten se nachází vzdušnou čarou 10 km od Jihlavy. Jde o vrchol, jehož okolí bylo vyhlášeno přírodním parkem, je nesmírně cennou lokalitou plnou přírodních památek a je částí pomyslné střechy naší země, ze které vzácná (pitná) voda stéká do našich domovů a k domovům i vzdálenějším. V momentální náročné době se toto potvrzuje o to více, že díky charakteru osídlení a daru tohoto místa k životu můžeme právě zde čerpat chybějící životní energii.
V tomto území (na katastrech jmenovaných obcí) chce stát provádět další detailní průzkumy, a v případě vhodných podmínek vybudovat trvalý podzemní sklad nebezpečného odpadu. Proces tohoto výběru naše obce s občany a organizacemi od počátku trpělivě připomínkují a rozporují. Způsob a okolnosti výběru totiž naprosto neodpovídají tomu, co bychom tu měli na příštích několik desítek tisíc let zanechat.
Popis přešlapů státu a nesolidních neobhajitelných praktik není možné bohužel shrnout v pár řádcích. Ve zkratce jde o chybějící slibovaný zákon o spolupráci se samosprávami, neprůkazné posudky a průzkumy, neustálé posouvání a rozšiřování zájmových území, zavádějící informování o vyjednávání, nedodržování dohod, opakované změny v termínech, lobování financemi a podobně. Vše se děje ze strany státu opakovaně i přes naše snahy o připomínkování a upozorňování a naší snahy o nápravu tohoto procesu.
Pravděpodobně už i Vás kontaktovala SÚRAO. Státní organizace, která má celý tento proces na starosti. Pokud se tak ještě nestalo, pak v nejbližší době očekávejte jejich snahy zapojit možná i Vás do tzv. pracovních skupin, snahy o apel na finanční výhody tohoto projektu a podobně. S tímto vším máme letité zkušenosti, o které se s Vámi rádi podělíme. Tzv. pracovní skupiny, poradní panely a podobné projekty působily na první pohled jako způsob zapojit nás postižené do spolurozhodování. Vždy ale vedly k neúspěchu, přehlížení prakticky všech našich návrhů, ke zneužití naší pozice v projektu a k rozčarování z lhostejnosti státu, zda my budeme spolurozhodovat o svém území.
Ač nejsme odpůrci jaderné energetiky, zmíněný postup odpovědných orgánů při výběru místa pro hlubinné úložiště se nadále snažíme a budeme snažit korigovat všemi zákonnými způsoby. K tomuto napomůže každý partner, který by se k našim snahám přidal. Vedení Kraje Vysočina je důležitý partner, který by do celého procesu měl být také zapojen.
Minulé vedení Kraje Vysočina nechtělo být partnerem diskuze o tomto problému, a to i přesto, že se věc týká srdce spravovaného území. Nyní se ale doba v mnoha ohledech mění a vyvíjí jinak. V uplynulých měsících a dnech ze strany některých Vašich členů byly slyšet hlasy, že tento problém Vám nebude lhostejný, a že i Vy budete mít zájem na ochraně našeho území.
Tento dopis je prosbou o pomoc a podporu, a současně nabídkou přidat se k nám a ke snaze úmysl státu spolu koordinovat. A to tak, aby naše území a životy nebyly ohroženy nepromyšlenými a unáhlenými rozhodnutími těch, kteří tu s námi nežijí a žít nebudou. Nabízíme Vám sdílení informací, koordinaci společných kroků pro případnou Vaši účast v našich jednáních. Tato naše případná spolupráce by měla vést k narovnání procesu výběru a k eliminaci velmi zásadních dopadů, které z případné stavby a budoucího provozu hlubinného úložiště vzniknou.
Děkujeme za Váš čas a přejeme mnoho pracovních úspěchů a klidného prostoru pro osobní životy.
……………………….…….
Za obce z lokality „Čertův“ Hrádek
Seknička Antonín
Obec Cejle – místostarosta
733 309 796, mistostarosta@cejle.cz
- Městys Dolní Cerekev – starosta Zdeněk Dvořák digit. podepsal 14.2.2021 18:44
- Obec Boršov – místostarosta Ladislav Bulant 15.2.2021 18:30
- Obec Cejle – starostka Pavlína Nováková fyz. podepsala 15.2.2021 8:11
- Obec Hojkov – starosta Martin Novák digit. podepsal 14.2.2021 20:45
- Obec Milíčov – starosta Petr Marek digit. podepsal 15.2.2021 19:13
- Obec Mirošov – starosta Lukáš Fíla 17.2.2021 17:10
- Městys Nový Rychnov – starostka Iva Reichová 17.2.2021 9:15
- Obec Rohozná – starostka Štěpánka Šteflová dig. podepsala 15.2.2021 8:47
a současně spolupracující
Spolek Ekoinfocentrum ZO ČSOP – předsedkyně Ing. Jana Kotoučková 17.2.2021 10:55
Spolek Javořice – předsedkyně Mgr. Hana V. Konvalinková 15.2.2021 8:20
Spolek KUŠ – předseda MgA. Matěj Kolář 17.2.2021 15:12
Spolek 2. Alternativa – členka rady Ludmila Fučíková 15.2.2021 10:12
Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti
z 11. ledna 2021
Obce se budou bránit proti projektu hlubinného úložiště
Obce a spolky z lokalit, které vláda těsně před vánočními svátky potvrdila jako vhodné pro hledání místa pro konečné uložení vysoceradioaktivních odpadů - Březového potoka v Pošumaví, Horky na Třebíčsku a Hrádku na Jihlavsku a které spolupracují v Platformě proti hlubinnému úložišti, se budou dál bránit tomuto projektu. Využijí k tomu všechny dostupné legální možnosti, od informačních aktivit po případné právní kroky. Obrátí se také na nově zvolené samosprávy dotčených krajů a další politiky s žádostí o aktivní pomoc. Chtějí změny v legislativě, které zajistí respektování jejich zájmů. V nadcházející aktualizaci vládní Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem budou prosazovat dlouhodobé skladování jako alternativu uložení do zemské hlubiny.
Starostům i občanům vybraných obcí vadí, že k výběru došlo navzdory neexistujícímu zákonu o zapojení obcí do vyhledávání úložiště, který měl zlepšit nevyhovující postavení obcí v povolovacích řízeních. Ten je jim slibován již desetiletí, od roku 2016 s jeho vznikem počítá také nový atomový zákon [1]. Avšak ani ministr průmyslu Karel Havlíček nepřekonal etapu slibů a požadovaný zákon do konce volebního období nevznikne. Bez toho nyní opět mohou přijít roky podvodů ze strany zodpovědných státních úřadů, jaké obce zažily v předchozí etapě. Příprava, stavba i provoz hlubinného úložiště při tom zásadně ovlivní životy ve vybraných obcích nejen v této generaci, ale i v řadě dalších.
Platforma proti hlubinnému úložišti z důvodů důvěryhodnosti a transparentnosti požadovala, aby celý dosavadní proces výběru lokalit Správy úložišť radioaktivních odpadů včetně podkladových zpráv prošel revizí nezávislým oponentním týmem schopným posoudit problém výběru lokality pro hlubinné úložiště v celé komplexnosti. Nestalo se, výsledky rychlé procesní analýzy firmy Deloitte Advisory, provedené na objednávku ministerstva průmyslu, takovou oponenturou nejsou [2].
Dotčené obce budou také prosazovat, aby se plnohodnotnou alternativou vůči nyní vládou preferovanému konečnému hlubinnému uložení vyhořelého jaderného paliva stalo jeho dlouhodobé skladování. Pokud jaderný průmysl tvrdí, že nejde o odpad, ale o surovinu, dává taková strategie smysl. V letošním roce mají probíhat práce na aktualizaci Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem České republiky, která se musí otevřít i této variantě.
Petr Klásek, starosta obce Chanovice z lokality Březový potok a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Ministr Havlíček po nástupu do funkce ministra průmyslu sliboval práva občanům, opravdové zapojení obcí do případného jednání a hlavně zákon, který by tato práva zajišťoval. Nic z jeho slibů se nenaplnilo, protože současná vláda obce a občany z jimi vytipovaných míst přehlíží. Není to věc peněz, jak nám pan Havlíček podsouvá v dopise, je to principiální záležitost demokracie v naší vlasti.“
Petr Piňos, starosta městyse Budišov z lokality Horka řekl: „Se zařazením našich obcí mezi lokality, kde bude pokračovat hledání úložiště, zásadně nesouhlasíme, nevnímáme ho jako objektivní. Při svých dalších krocích proti úložišti se budeme opírat o výsledky místních referend, která u nás proběhla a v nichž občané úložiště odmítli."
Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle z lokality Hrádek řekl: „Vládní potvrzení výběru i naší lokality po přehlížení připomínek, bez legitimní oponentury a další odklady zákona o zapojení obcí, znovu jen dokazují nedůvěryhodnost celého procesu výběru.“
„Nadále nesouhlasíme s výběrem naší lokality Hrádek a nemůžeme přijímat sliby státu o řádném postupu, které sám stát následně v dalších krocích opakovaně porušuje.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace mohou poskytnout:
Petr Klásek, starosta obce Chanovice (lokalita Březový potok) a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 606 745 795, e-mail: obec.chanovice@email.cz
Petr Piňos, starosta městyse Budišov (lokalita Horka), tel.: 724 857 095,
e-mail: pinos@mestysbudisov.cz
Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle (lokalita Hrádek), tel.: 733 309 796,
e-mail: mistostarosta@cejle.cz
Poznámky:
[1] Nový atomový zákon č. 263/2016 Sb., par. 108 odst. (4): „Postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu dle § 117 odst. 1, a jejich občanů v těchto procesech, stanoví zvláštní zákon.“.
[2] „Provedená analýza není plným posudkem zvažovaného projektu zúžení lokalit pro hlubinné úložiště, ani nepředstavuje znalecký posudek. Deloitte neručí za přesnost a pravdivost skutečných dat, neboť není jejich autorem, a v rámci projektu nebylo cílem původ těchto dat ověřit,“ uvádí Deloitte Advisory k provedenému Posouzení procesu hodnocení lokalit hlubinného úložiště v letech 2014 až 2020
Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti
z 21. prosince 2020
Havlíčkovo nadělení obcím: lokality vybrané bez oponentury
a zákon, který měl přijít, nepřišel
Vláda má na svém dnešním jednání rozhodovat o návrzích Ministerstva průmyslu a obchodu týkajících se výběru lokality pro konečné hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů. Především má potvrdit návrh Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), že další práce se soustředí na čtyři lokality: Březový potok v Pošumaví, Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku a Hrádek na Jihlavsku [1]. Jako fíkový list při tom mají sloužit výsledky procesní analýzy firmy Deloitte Advisory, provedené na objednávku ministerstva. Ta ale není odborným oponentním řízením, jak jej požadovaly obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti, kterým se takové rozhodnutí nelíbí [2, 3].
K výběru dojde bez existence roky slibovaného zákona, který měl zajistit „respektování zájmů obcí a jejich občanů“ při hledání úložiště [4]. Vláda má dnes odsouhlasit pouze jeho věcný záměr, který ale slibovanou míru posílení možností samospráv při rozhodování o úložišti nepřináší [5] a do voleb se finální podoby nedočká. Na jednání vlády proto jde návrh s rozporem se svazy zastupujícími zájmy více než 4 700 měst a obcí z celé republiky – Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv i Platformou proti hlubinnému úložišti. Asi nepřekvapí, že zapojování obcí a občanů do rozhodování nově vypadlo i z názvu zákona [6].
Náklady na hlubinné úložiště jsou spočteny na minimálně 112 miliard korun. V podzemí finální lokality by měl skončit vysoce nebezpečný odpad s garancí bezpečnosti po další statisíce let. Navždy se promění budoucnost obyvatel v jeho okolí. Pečlivost a prověřování je proto na místě. Ale také posílení práv dotčených obcí při rozhodování o úložišti. Chaotický postup zodpovědných státních orgánů v uplynulých patnácti letech je důsledkem chybějícího předem jasně definovaného postupu [7].
Petr Klásek, starosta obce Chanovice z lokality Březový potok a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Jako hrdého Čecha a jako občana, který je nyní na podzim 21 let na postu starosty obce, mne mrzí a zaráží arogance státu, ministra Havlíčka a jeho spolupracovníků. Podobně jako u řady politiků, kteří vůbec nechápou požadavky lidí žijící v lokalitách. Dnes ve vládě projednávaný "vánoční dárek ministra Havlíčka" jen naštve lidi z ohrožených území, kteří nesmí rozhodovat o svém domově a o své obci.“
„Ministr Havlíček po nástupu do funkce ministra průmyslu sliboval práva občanům, opravdové zapojení obcí do případného jednání a hlavně zákon, který by tato práva zajišťoval. Nic z jeho slibů se nenaplnilo, protože současná vláda obce a občany z jimi vytipovaných míst přehlíží. Není to věc peněz, jak nám pan Havlíček podsouvá v listopadovém dopise, je to principiální záležitost demokracie v naší vlasti.“
Petr Piňos, starosta městyse Budišov z lokality Horka řekl: „Se zařazením našich obcí mezi lokality, kde bude pokračovat hledání úložiště, zásadně nesouhlasíme, nevnímáme ho jako objektivní. Při svých dalších krocích proti úložišti se budeme opírat o výsledky místních referend, která u nás proběhla a v nichž občané úložiště odmítli."
Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle z lokality Hrádek řekl: „Vládní potvrzení výběru i naší lokality po přehlížení připomínek, bez legitimní oponentury a další odklady zákona o zapojení obcí, znovu jen dokazují nedůvěryhodnost celého procesu výběru.“
„Nadále nesouhlasíme s výběrem naší lokality Hrádek a nemůžeme přijímat sliby státu o řádném postupu, které sám stát následně v dalších krocích opakovaně porušuje.“
Petr Nohava, starosta obce Pluhův Žďár z lokality Čihadlo řekl: „I když pravděpodobně bude rozhodnutí vlády pro naší lokalitu příznivé, zůstává pachuť z povýšeneckého jednání státu ke svým občanům. Důvěra zmizela jak sníh před Vánoci, SÚRAO se stalo sprostým slovem a sliby jsme mohli dláždit náves. Vybrané lokality mají naši plnou podporu v dalším boji."
Jiřina Kolářová, členka přípravného výboru spolku STOP Janoch z lokality Janoch řekla: „V naší lokalitě je již nyní velký nenávratný ekologický zásah v důsledku jaderné elektrárny Temelín a uranových odkališť MAPE Mydlovary. Stavbou JE Temelín přišlo mnoho rodin o své bydlení. Další výstavba spojená s úložištěm jaderného odpadu by byla pro obyvatele v okolních obcích neúnosná. Díky spolku Stop Janoch vznikla petice, která má stále více odpůrců úložiště jaderného odpadu a výsledné stanovisko obyvatel je záporné.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace mohou poskytnout:
Petr Klásek, starosta obce Chanovice (lokalita Březový potok) a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 606 745 795, e-mail: obec.chanovice@email.cz
Petr Piňos, starosta městyse Budišov (lokalita Horka), tel.: 724 857 095,
e-mail: pinos@mestysbudisov.cz
Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle (lokalita Hrádek), tel.: 733 309 796,
e-mail: mistostarosta@cejle.cz
Petr Nohava, starosta obce Pluhův Žďár, lokality Čihadlo, tel.: 725 972 632,
e-mail: starosta@obecpluhuvzdar.cz
Jiřina Kolářová, členka přípravného výboru spolku STOP Janoch, lokalita Janoch, tel.: 777 207 206,
e-mail: jirinako55@gmail.com
Poznámky:
[1] Výběr čtyř preferovaných lokalit je součástí navrhovaného usnesení vlády k Plánu činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů na rok 2021, tříletý plán a dlouhodobý plán a k přípravě hlubinného úložiště radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného paliva v ČR
[2] „Výběr lokalit pro úložiště: je čas na oponenturu, pane ministře“, tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti ze 3. června 2020
[3] „Provedená analýza není plným posudkem zvažovaného projektu zúžení lokalit pro hlubinné úložiště, ani nepředstavuje znalecký posudek. Deloitte neručí za přesnost a pravdivost skutečných dat, neboť není jejich autorem, a v rámci projektu nebylo cílem původ těchto dat ověřit,“ uvádí Deloitte Advisory k provedenému Posouzení procesu hodnocení lokalit hlubinného úložiště v letech 2014 až 2020
[4] Nový atomový zákon č. 263/2016 Sb., par. 108 odst. (4): „Postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu dle § 117 odst. 1, a jejich občanů v těchto procesech, stanoví zvláštní zákon.“.
[5] „Sliby chyby ministra Havlíčka. Zákon o zapojení obcí do výběru hlubinného úložiště opět odložen“, tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti ze 4. srpna 2020
[6] Místo „zákona o zapojení dotčených obcí a jejich občanů do řízení směřujících k výběru lokality pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech a k povolení provozování úložiště radioaktivních odpadů“ jde nyní o „zákon o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivních odpadů“, viz https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBK2DGZSA
[7] „První etapa hledání úložiště se chýlí ke konci. Byla plná podvádění zástupců státu a vzbudila nedůvěru“ - tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti z 19. května 2020
Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti
z 9. listopadu 2020
Vyhazování peněz na úložiště bez efektu? Je čas na změnu
Nejvyšší kontrolní úřad kritizoval také chybějící zákon
o zapojení obcí do výběru hlubinného úložiště
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružující 51 měst, obcí a spolků je přesvědčena o nutnosti změnit dosavadní postup při hledání řešení, jak naložit s vyhořelým jaderným palivem. Zpoždění, které hledání místa pro hlubinné úložiště nabralo, nelze nahradit spěchem. Naopak před pokračováním je nejprve nezbytné přijmout stále neexistující zákon o zapojení obcí do výběru úložiště a také dobře připravit a projednat pravidla případného pokračování. Ve vší vážnosti pak zvážit i jiné varianty naložení s nebezpečným dědictvím jaderné energetiky. Dlouhodobé skladování by mohlo dát časový prostor pro hledání bezpečnějšího řešení, než je jeho „zakopání v zemi“.
Nejvyšší kontrolní úřad kriticky zhodnotil přípravu hlubinného úložiště ve své zprávě o kontrole hospodaření Správy úložišť radioaktivních odpadů [1]. Správa úložišť na tento záměr utratila z jaderného účtu více než 1,8 miliardy korun v posledních 23 letech a ve výsledku narostl počet lokalit a dotčených obcí, na jejichž území by vysoceradioaktivní odpady mohly skončit.
Úřad také kritizoval neplnění úkolů ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu při přípravě zákona o zapojení obcí do výběru úložiště: „Výběr lokality negativně ovlivňuje nesouhlas dotčených obcí a s tím související absence právní úpravy týkající se zapojení obcí. Návrh věcného záměru zákona o zapojení dotčených obcí do výběru lokality mělo MPO předložit vládě ČR ke schválení v roce 2019, ale předložilo jej až 18. května 2020. Cílem zákona má být zajištění zájmu obcí, posílení jejich postavení při výběru lokality hlubinného úložiště a vytvoření právního rámce s jasně specifikovanou rolí dotčených obcí.“.
I Platforma proti úložišti velmi negativně vnímá, že do konce volebního období této vlády již legislativa, která měla posílit možnosti samospráv při rozhodování o úložišti, nevznikne. Zákon je obcím, na jejichž území stát hledá úložiště, slibován již od roku 2011, od roku 2016 s jeho vznikem počítá také nový atomový zákon [2]. Urychlené dokončení návrhu zákona se zapojením obcí do jeho připomínkování slíbil na jednání se starosty 17. července 2019 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček [3]. Na zaslané připomínky ale Havlíčkův úřad nebral zřetel a verze připravovaná pro vládu [4] tak byla v rozporu se svazy zastupujícími zájmy více než 4 700 měst a obcí z celé republiky – Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv i Platformou proti hlubinnému úložišti. Shromáždění členů Platformy k němu vydalo své kritické stanovisko [5].
Petr Klásek, starosta obce Chanovice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, řekl: „S úložištěm nespěchejme, podívejme se poctivě i na další možnosti, co lze udělat s jaderným odpadem. A mezitím přijměme zákon, který by zajistil práva obcím a lidem v nich žijících a projednejme závazná pravidla, aby je státní úřady neměnily co chvíli podle jednotlivých ministrů.“
„Bohužel ztrácíme důvěru k ministrovi průmyslu Karlu Havlíčkovi, který na osobním jednání se starosty sliboval nový přístup státu k obcím a občanům, zajištění a projednání zákona, řešení kompenzací, návštěvy postižených lokalit, atd. Bohužel, opět - sliby chyby.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace může poskytnout:
Petr Klásek, starosta Chanovic a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 606 745 795, e-mail: obec.chanovice@email.cz
Poznámky:
[1] Nejvyšší kontrolní úřad: Kontrolní závěr z kontrolní akce 19/25 „Majetek a peněžní prostředky státu, se kterými je příslušná hospodařit Správa úložišť radioaktivních odpadů“, https://www.nku.cz/assets/kon-zavery/k19025.pdf
[2] Nový atomový zákon č. 263/2016 Sb., par. 108 odst. (4): „Postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu dle § 117 odst. 1, a jejich občanů v těchto procesech, stanoví zvláštní zákon.“.
[3] „Bezpečnost, životní prostředí a komunikace. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Havlíček jednal se starosty kvůli úložišti radioaktivního odpadu“, tisková zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu ze 17. 7. 2019
[4] Návrh věcného záměru zákona o zapojení dotčených obcí a jejich občanů do řízení směřujících k výběru lokality pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech a k povolení provozování úložiště radioaktivních odpadů, https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBK2DGZSA
[5] Stanovisko Platformy proti hlubinnému úložišti k postupu přípravy věcného záměru zákona o zapojení obcí do procesu výběru a výstavby úložiště, 10. prosince 2019
Kontrolni_zaver_NKU19025_SURAO.docx
Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti
z 29. září 2020
Platforma zjistila názory lídrů do krajských voleb
Po volbách dle nich čeká silnější podporu od krajských samospráv
Platforma proti hlubinnému úložišti oslovila lídry, kteří vedou politické strany, hnutí a jejich koalice do nadcházejících krajských voleb v krajích Plzeňském, Jihočeském a na Vysočině s cílem zjistit jejich názory na problematiku radioaktivních odpadů [1]. Konkrétně se jich zeptala, zda jsou pro vyhledávání hlubinného úložiště v jejich kraji a zda budou hájit zájmy samospráv a obyvatel obcí, na jejichž území stát místo pro hlubinné úložiště hledá. Také zda pomohou z pozice samosprávy kraje v tlaku na českou vládu s cílem změnit vládní koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým palivem tak, aby byly rozpracovány i alternativy k hlubinnému ukládání. Konkrétní odpovědi naleznete v přílohách.
Nejen obyvatelé vyhledáváním bezprostředně dotčených obcí se tak mohou snadněji rozhodnout, které strany budou hájit jejich oprávněné zájmy. Odpovědi naznačují, že v krajských zastupitelstvech získají spojence pro přijetí zákona o zapojení obcí do vyhledávání úložiště, který by posílil dnešní nevyhovující postavení obecních samospráv oproti státním organizacím a také v tlaku vůči zodpovědným státním úřadům na hledání alternativ vůči hlubinnému ukládání. Obyvatelé Kraje Vysočina se po volbách mohou dočkat nesouhlasného usnesení k umístění hlubinného úložišti na území kraje tak,jako se již vyjádřili zastupitelé krajů Jihočeského a Plzeňského.
Petr Klásek, starosta obce Chanovice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, řekl: „Pro občany žijící ve státem vytipovaných lokalitách je problematika úložiště radioaktivních odpadů "na věčné časy" již dvě desetiletí podstatným tématem. Způsob řešení technického problému, jak a kam ukládat vyhořelé radioaktivní palivo, je i testem demokratických postupů v ČR. Vládní a ministerští úředníci nechtějí do rozhodování o tak zásadním a problematickém úkolu brát na vědomí tisíce lidí trvale žijících v jednotlivých lokalitách a desetitisíce občanů bydlících v bezprostředním okolí uvažovaných míst.“
„Volby do krajských zastupitelstev jsou důležité z důvodu, že státní instituce nerespektují jen místní samosprávy, ale možnosti budování úložiště neprojednávají ani se zvolenými krajskými představiteli. Přitom kraje a jejich vedení řeší systematicky rozvoj a udržitelnost života na svých správních územích. A že je úložiště velmi kontroverzní stavbou, to je jasné. Nemluvě o uvažovaném provozu na desítky tisíciletí, který naprosto změní funkčnost širokého regionu.“
„Přijetí zákonných norem a příslušných závazných pravidel ohledně úložiště musí vznikat tak, aby nebyla porušována svoboda rozhodování přímo dotčených občanů a vlastníků nemovitostí. Postoj krajských zastupitelstev a hejtmanů je proto velmi důležitý.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace může poskytnout:
Petr Klásek, starosta Chanovic a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 606 745 795,
e-mail: obec.chanovice@email.cz
V příloze:
Průzkum postojů lídrů kandidátek do krajských voleb k problematice hlubinného úložiště - Plzeňský kraj
Průzkum postojů lídrů kandidátek do krajských voleb k problematice hlubinného úložiště - Jihočeský kraj
Průzkum postojů lídrů kandidátek do krajských voleb k problematice hlubinného úložiště - Kraj Vysočin
Poznámka:
[1] Vodítkem pro oslovení lídrů ve vybraných krajích nám byl průzkum volebního potenciálu společností KANTAR pro Českou televizi prezentovaný v září 2020 a kritéria ČT pro výběr lídrů do veřejných debat
Seřazeno abecedně podle názvu volební strany nebo koalice.
Martin Kukla, ANO 2011
Je mi jasné, že nikdo nechce uložiště ve svém blízkém okolí, ale v tuto chvíli je to věc státu a ten nese plnou zodpovědnost za výběr lokality. V současnosti probíhá sběr dat ve vybraných lokalitách, aby byla vybrána ta nejbezpečnější. Nepředbíhejme tedy, sledujme situaci a uvidíme, jak se diskuze kolem hlubinného úložiště bude dále vyvíjet. Nicméně je pravda, že dle mého osobního názoru by bylo vhodné zapracovat na komunikaci.
Ano. Zastávám názor, že samotné obce a jejich představitelé by rozhodně měli být průběžně informováni o tom, jak se situace vyvíjí, jaké záležitosti se v čase řeší a jaká se diskuze kolem této vysoce odborné problematiky vede. Můj názor je, že lidé daných obcí a dotčených lokalit s podporou svých volených zástupců musí získat odpovědi na veškeré dotazy, reakce na jejich obavy a jejich připomínky musí být kompletně vypořádány. Vždyť právě lidí žijících v daných lokalitách se budoucí rozhodnutí státu může velmi úzce dotýkat, a toho jsme si v hnutí vědomi.
Jak nakládat s odpady z elektráren, ale například také z oblasti zdravotnictví, je věcí a především odpovědností státu. Osobně věřím, že se v blízké budoucnosti najde technologie, která zajistí, že budeme umět odpad, respektive zbytkovou energii nadále využívat. Z tohoto důvodu nechci blokovat cestu odborníkům, kteří pracují a nadále budou svědomitě pracovat na tom, aby zajistili odborné podklady k dostatečně podloženému a technologicky nejvhodnějšímu řešení. Věřím, že za 50 let budeme umět dnešní odpad recyklovat a ke stavbě nedojde. Na druhou stranu chápu zástupce státu, že chtějí být připraveni na všechny možné varianty. Přimlouvám se za to, abychom byli otevření dialogu a nepropadali panice kvůli něčemu, co v budoucnu vůbec nemusí přijít.
Hana Hajnová, Česká pirátská strana
Jsme proti budování hlubinného úložiště i proti přípravným geologickým průzkumům v Kraji Vysočina.
Ano, protože obce bohužel v tomto tahají za kratší konec a to nejmenší, co v tomto může udělat krajská samospráva, je být jim partnerem a oporou. I vůči vládě je mnohem silnější vyjednávací pozice tehdy, když se kraj zapojí. Už jenom díky tomu, že na rozdíl od obcí má kraj zákonodárnou iniciativu.
Odpověď na tuto otázku je nastíněna v mé předcházející odpovědi - ano, pomůžeme, protože se domníváme, že je špatně, že má český stát v současnosti pouze jedinou koncepci nakládání s jaderným odpadem, která spočívá v jeho nevratném uložení pod zem. Stát by měl investovat do výzkumu, jak použité jaderné palivo dále využít.
Jiří Běhounek, Česká strana sociálně demokratická
Namísto odpovědí odkázal na oficiální stanovisko z jednání Rady kraje. Patrně toto https://samosprava.kr-vysocina.cz/material/ZK-05-2020-137.
Vít Kaňkovský, KDU-ČSL
Já osobně i KDU-ČSL jsme jednoznačně proti dalším aktivitám směřujícím k vyhledávání hlubinného úložiště v Kraji Vysočina. K tomu dodávám, že nesouhlasíme s myšlenkou hlubinného úložiště jako jediné možnosti nakládání s vyhořelým palivem z jaderných elektráren a pro ukládání vysoceradioaktivních dalších odpadů. Jsme přesvědčeni, že je nutné hledat alternativní způsoby využití tzv. vyhořelého paliva ve spolupráci s mezinárodními autoritami a změnit státní koncepci nakládání s vysoceradioaktivními odpady v ČR.
Toto intenzivně činíme již nyní. Předseda KDU-ČSL interpeloval v květnu 2020 premiéra Babiše, já jsem přes léto 2020 připravil návrh usnesení pro jednání krajského zastupitelstva Kraje Vysočina, které zahrnovalo odmítnutí hlubinného úložiště na území Kraje Vysočina a žádost vládě o revizi koncepce nakládání s vyhořelým palivem a vysoceradioaktivními odpady v ČR a urychlenou přípravu zákona o zapojení obcí do procesu případného výběru lokality pro HÚRAO.
Bez ohledu na to, zda usedneme za KDU-ČSL ve vedení kraje nebo budeme v opozici, budeme pokračovat v boji za změnu koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým palivem, dále chystám v těchto dnech písemnou interpelaci na vládu právě k problematice změny koncepce a přípravy zákona o zapojení obcí pro případné vyhledávání lokality pro HÚRAO.
Pavel Hodáč, Komunistická strana Čech a Moravy
Ne.
Ano.
Ano.
Zdeněk Dvořák, Pro TOP Vysočinu (TOP 09, Koruna Česká, Klub angažovaných nestraníků a Třebíč občanům!)
Jednoznačně jsme prohlásili, že podpoříme lokality v boji proti úložišti bez pravidel. Chápeme potřebu státu nakládat s jaderným odpadem. Výběr lokalit ale nemůže probíhat jako dosud způsobem „o nás bez nás” a s neustále se měnícími podmínkami a pravidly výběru. Jako starosta z dotčené lokality neustále poukazuji na to, že pokud si nás stát vybere, důsledky pak dopadnou nejen na šestici obcí, ale také na celý region. A proto by se celý region měl na velkou, a více než 100 let trvající stavbu připravit, a upozornit na problémy, které bude potřeba s předstihem řešit. Stát to ale dosud vůbec nezajímá.
Toto téma se dotýká 4 z 5 okresů našeho kraje. Kraj by tedy měl být aktivní při vyjednávání se státními orgány a podpořit „své” obce v jejich snaze domoci se svých práv, a to především prostřednictvím zákona o zapojení obcí do výběru HÚ. Zde totiž aktuálně nedošlo k přijetí, ani k důkladnému vypořádání, velmi podrobně a věcně zpracovaných připomínek dotčených obcí.
Po dlouhodobém tlaku na varianty ukončení palivového cyklu vznikl letos projekt „Skalka“, který má posoudit právě alternativy k hlubinnému ukládání. Očekávám, že výsledky tohoto projektu budou následně odborně i veřejně diskutovány, a na jejich základě bude koncepce nakládání s radioaktivními odpady aktualizována.
Karel Fink, Svoboda a přímá demokracie
Jako hnutí SPD se stavíme proti budování hlubinného úložiště jaderného dopadu na Vysočině.
Samozřejmě, že budeme podporovat obce, aby na jejich území nebylo úložiště.
Souhlasíme s hledáním nových cest jak využít vyhořelé palivo než ho jen zakopat pod zem.
Na otázky do termínu zveřejnění neodpověděli lídři koalice Občanské demokratické strany a Starostové pro občany a koalice Starostové pro Vysočinu.
Kraj Vysočina
k rukám pana hejtmana
Vážený pane hejtmane,
obracíme se na Vás jako zástupci obcí Cejle, Dolní Cerekev, Hojkov, Milíčov, Nový Rychnov a Rohozná ve věci možné stavby hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů (dále jen „hlubinné úložiště nebo HÚ“) v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK.
Výzvou ze dne 15.6.2020 se na zastupitelstvo kraje Vysočina obrátily obce Budišov, Rudíkov, Rohy, Vlčatín, Oslavička, Hodov, Nárameč, Oslavice, a Osové (tzv. lokalita Horka). K této výzvě jsme se společně připojili.
Problematika hlubinného úložiště byla zařazena na program schůze zastupitelstva konané dne 8.9.2020. Vycházíme z toho, že schválením programu schůze a zařazením tohoto bodu na program schůze projevili krajští zastupitelé jednoznačnou vůli o tomto bodu řádně hlasovat dle zákona o krajích a dle jednacího řádu. Jakým způsobem lze hlasovat stanovuje Jednací řád Zastupitelstva Kraje Vysočina ze dne 12. 9. 2017 č. 11/17 Čl. 7 Hlasování (5): „Hlasování probíhá veřejně, pokud zastupitelstvo neschválí návrh na tajné hlasování. Veřejně hlasovat lze pro návrh nebo proti návrhu, nebo se lze hlasování zdržet.“
Z veřejně dostupných zdrojů je však zřejmé, že k problematice hlubinného úložiště se hlasovalo hlasováním č. 51 a hlasovalo pouze 11 zastupitelů – 8 pro návrh a 3 se zdrželi, proti nebyl nikdo. Zde si dovolujeme odkázat na zákon č. 129/2000 Sb. - Zákon o krajích (krajské zřízení) konkrétně § 41 odstavec (1) „Jestliže při zahájení zasedání zastupitelstva nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, ukončí předsedající toto zasedání zastupitelstva. Do 15 dnů se koná jeho náhradní zasedání.“
S ohledem na uvedené se na Vás jako na předsedajícího schůze obracíme s žádostí o vysvětlení, jak je možné, že v souladu s jednacím řádem hlasovalo pouze 11 zastupitelů? Ostatní zastupitelé nebyli přítomni? Potom muselo být zasedání zastupitelstva dle zákona o krajích ukončeno. Nebo byli přítomni, ale nehlasovali v souladu s jednacím řádem – tedy pro návrh nebo proti návrhu, nebo se lze hlasování zdržet? Potom měl být tento bod stažen z programu jednání. Nelze ale vyloučit i závadu na hlasovacím zařízení nebo střet zájmů zastupitelů k tomuto bodu hlasování. K tomuto však nemáme dostatek informací a obracíme se na Vás s touto žádostí.
Závěrem bychom chtěli uvést, že naši občané a občané Vysočiny očekávali od Vás a krajských zastupitelů jako veřejných činitelů rozhodnutí a zaujetí názoru. Občané Vysočiny výsledek hlasování mohou interpretovat i tak, že na tuto důležitou problematiku má názor pouze 11 zastupitelů a ostatní toto téma nezajímá.
V Dolní Cerekvi dne 10.9.2020
Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti ze 4. srpna 2020
Sliby chyby ministra Havlíčka
Zákon o zapojení obcí do výběru hlubinného úložiště opět odložen
Věcný záměr zákona o zapojení obcí do výběru úložiště se opět nedostane ani na jednání vlády, projednávání nekvalitního návrhu ministerstva průmyslu bylo v Legislativní radě vlády přerušeno. Je tak již jisté, že do konce volebního období vlády legislativa, která měla posílit možnosti samospráv při rozhodování o úložišti, nevznikne. Zákon je obcím, na jejichž území stát hledá úložiště, slibován již od roku 2011, od roku 2016 s jeho vznikem počítá také nový atomový zákon [1]. Urychlené dokončení návrhu zákona se zapojením obcí do jeho připomínkování slíbil na jednání se starosty 17. července 2019 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček [2].
Na zaslané připomínky ale Havlíčkův úřad nebral zřetel a verze připravovaná pro vládu [3] tak byla v rozporu se svazy zastupujícími zájmy více než 4 700 měst a obcí z celé republiky – Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv i Platformou proti hlubinnému úložišti. Shromáždění členů Platformy k němu vydalo své kritické stanovisko [4].
Ministerskému návrhu zákona obce vytýkají zejména:
Představitelé obcí reálně nemají příliš možností, jak obhajovat zájmy svých občanů při hledání místa pro úložiště a proto i ohlášený výběr čtyř finálních lokalit vnímají jako uspěchaný. Spolurozhodování samospráv je princip běžně používaný v mnoha demokraticky vyspělých zemích a rozhodně pak v těch, kde již pokročili v povolování úložiště. Rovněž evropská směrnice Rady 2011/70/EURATOM požaduje, aby se veřejnost mohla účinně účastnit rozhodování týkajícího se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem [5].
Petr Klásek, starosta obce Chanovice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, řekl: „V červenci tomu byl rok, kdy zástupci měst a obcí z devíti lokalit v ČR byli ujišťováni ministrem Havlíčkem, jak se s jeho působením změní přístup státu, začnou se vyplácet kompenzační příspěvky obcím a bude urychleně projednán zákon, který celý proces zprůhlední a zajistí práva obcím a lidem ve vytipovaných místech. Osobně nyní toto setkání nazývám „Havlíčkovy sliby chyby“.“
„Pro dotčené obce se za více jak rok nic nezměnilo. Ministerstvo průmyslu a Správa úložišť vše rozhodují z Prahy a to formou „o nás, bez nás“. Podněty a připomínky k návrhu zákona společně vypracované obcemi byly zavrženy. Zákon není a státní úřední mašinerie válcuje lidi v lokalitách. Jak ministr Havlíček, tak ředitel Správy úložišť Prachař nám v praxi předvádí, co je to arogance moci.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazování takového způsobu hledání řešení problému vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů, který bude otevřený, průhledný a v němž obce a veřejnost budou mít zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace může poskytnout:
Petr Klásek, starosta Chanovic a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 606 745 795, e-mail: obec.chanovice@email.cz
Poznámky:
[1] Nový atomový zákon č. 263/2016 Sb., par. 108 odst. (4): „Postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu dle § 117 odst. 1, a jejich občanů v těchto procesech, stanoví zvláštní zákon.“.
[2] „Bezpečnost, životní prostředí a komunikace. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Havlíček jednal se starosty kvůli úložišti radioaktivního odpadu“, tisková zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu ze 17. 7. 2019
[3] Návrh věcného záměru zákona o zapojení dotčených obcí a jejich občanů do řízení směřujících k výběru lokality pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech a k povolení provozování úložiště radioaktivních odpadů, https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBK2DGZSA
[4] Stanovisko Platformy proti hlubinnému úložišti k postupu přípravy věcného záměru zákona o zapojení obcí do procesu výběru a výstavby úložiště, 10. prosince 2019
[5] Směrnice Rady 2011/70/Euratom v článku 10 Transparentnost, odst. 2 uvádí: „Členské státy zajistí, aby veřejnost měla v souladu s vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky potřebnou příležitost účinně se účastnit procesu rozhodování týkajícího se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.“
Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti
z 24. června 2020
Platforma proti úložišti bude i nadále hájit zájmy obcí a jejich obyvatel ohrožených projektem hlubinného úložiště
Platforma proti hlubinnému úložišti se dnes na shromáždění svých členů v Chanovicích shodla na pokračování svých aktivit i po oznámeném výběru čtyř preferovaných lokalit a to za podpory starostů a zástupců spolků i z těch míst, které mají být zařazeny mezi záložní. I nadále bude usilovat o změnu vládního přístupu tak, aby jediným řešením problému jaderných odpadů nebylo konečné hlubinné úložiště v roce 2065, a také aby obce i veřejnost měly zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy při rozhodování právě o úložišti.
Platforma proti hlubinnému úložišti zatím čeká na reakci ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka na svoji výzvu, aby před závěrečným rozhodnutím o výběru lokalit nechal dosavadní postup a závěry Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) zhodnotit nezávislým odborným oponentním řízením, jak je v obdobných případech obvyklé. Přítomní si také vyslechli zkušenosti zástupce obcí v expertním panelu Matěje Machka z Geofyzikálního ústavu Akademie věd.
Členové Platformy odhlasovali přijetí obce Kovčín z lokality Březový potok. Platforma tak nyní sdružuje 49 členů (33 obcí a měst a 16 spolků). Zároveň úpravou svého Statutu zřídila nyní i novou formu členství – podporující, aby umožnila zapojení do práce i dalších subjektů.
Členské shromáždění vyslovilo poděkování Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv za podporu posílení pozice obcí v návrhu zákona o zapojení obcí do výběru úložiště. Návrh, jak jej připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, totiž potřebné změny nepřináší.
Platformu proti hlubinnému úložišti bude na další šestiměsíční období od 1. července jako mluvčí zastupovat starosta Chanovic Petr Klásek.
Jiří Popelka, starosta města Jistebnice z lokality Magdaléna a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Těší mne, že se i zástupci obcí a spolků z lokalit, které mají být z vyhledávání úložiště vyřazeny, vyslovili pro aktivní podporu cílů naší Platformy. Nyní to je trvající požadavek na oponenturu metodiky a výsledků výběru lokalit do další etapy a nezbytnost zlepšit postavení obcí v nově zákoně.“
Další informace mohou poskytnout:
Jiří Popelka, starosta města Jistebnice, lokalita Magdaléna a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 602 442 799, e-mail: starosta@jistebnice.cz
STAROSTOVÉ Z (ČERTOVA) HRÁDKU TO NEVZDÁVAJÍ A NA VZDORY DALŠÍ RÁNĚ PRO VYBRANÉ LOKALITY OD NEJVYŠŠÍHO SPRÁVNÍHO SOUDU PŘEDSTAVUJÍ STRATEGII DALŠÍHO POSTUPU PRO ZÁCHRANU NÁRODNÍCH ZDROJŮ PITNÉ VODY!
Dolní Cerekev, 9. 6. 2020 – Teprve minulý týden byl redukován počet lokalit pro stavbu úložiště radioaktivních odpadů z 9 na 4 a nyní přichází další rána, tentokrát od Nejvyššího správního soudu - pokud bude třeba, musíte se obětovat, konstatoval! Navzdory této nepříznivé situaci představují starostové z ČERTOVA HRÁDKU strategii dalšího postupu pro záchranu národních zdrojů pitné vody.
Teprve minulý týden byl redukován počet lokalit pro stavbu úložiště radioaktivních odpadů z 9 na 4. Mezi tuto čtyřku byla zařazena i lokalita (ČERTŮV) HRÁDEK na pomezí Jihlavského a Pelhřimovského okresu. Nyní přichází další rána, tentokrát od Nejvyššího správního soudu, který ve své podstatě konstatoval - pokud bude třeba, budete se muset „obětovat“.
Citace z rozsudku NSS: „Místní komunity v nadějných lokalitách zásadně nemají právo geologickému průzkumu a jiným způsobům zjišťování relevantních podkladů pro výběr bránit. Nemají právo „utnout již v zárodku“ úvahy o tom, že by případně lokalita na území jejich obce mohla být trvalým úložištěm. Trvalé úložiště je věcí veřejného zájmu vysoké míry důležitosti; pokud bude určitá lokalita při férovém zohlednění relevantních hledisek vybrána jako místo pro trvalé úložiště, musí se místní komunita ve prospěch tohoto veřejného zájmu „obětovat“.“
Jednání odborné komise SÚRAO jako pozorovatel sledoval starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák – „Bohužel došlo k tomu, na co jsme celou dobu poukazovali a před čím jsme varovali – voda nikoho moc nezajímala a byla pouze jedním z mnoha kritérií! Na základě mnoha dat, která byla odhadnutá nebo s velkou mírou nejistoty, se udělalo hodnocení a dopadlo to, jak to dopadlo.“ A dodává „Za všechny mohu říct, že boj o národní zdroje pitné vody nevzdáme!“
Navzdory těmto ranám, to starostové a občané z lokality (ČERTŮV) HRÁDEK nevzdávají a obratem představují STRATEGII DALŠÍHO POSTUPU PRO ZÁCHRANU NÁRODNÍCH ZDROJŮ PITNÉ VODY. „Chtěli bychom i nadále pokračovat ve společné cestě zahrnující aktivní kroky směrem k veřejnosti a také v politických vyjednáváních s územními samosprávami a hledat podporu pro ochranu národních zdrojů pitné vody. Tato ochrana národních zdrojů pitné vody je zájmem veřejným a dokonce vysoce převyšuje zájem na umístění úložiště v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK.“ uvádí společný právník obcí Kliment a poukazuje na to, že během jednoho roku již odmítly stavbu úložiště v této lokalitě desítky obcí a měst z okresů Jihlava a Pelhřimov, a to včetně například Města Pelhřimov, či všech obcí sdružených ve Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko. Jediný, kdo se ke stavbě úložiště dosud jasně nevyjádřil, je Město Jihlava.
Konkrétně se jedná o následující kroky:
1/ ŽÁDOST ZASTUPITELŮM MĚSTA JIHLAVY O PODPORU A ODMÍTNUTÍ STAVBY ÚLOŽIŠTĚ V LOKALITĚ (ČERTŮV) HRÁDEK
2/ VEŘEJNÉ JEDNÁNÍ V POSLANECKÉ SNĚMOVNĚ
Ochrana vody a veřejný zájem - konflikt nebo společný cíl? Případový seminář k třem problematickým oblastem v ČR /kromě lokality (ČERTŮV) HRÁDEK, důl Turów a těžba stěrkopísku na Hodonínsku/, tento seminář měl proběhnout již 7. 4. 2020, ale z důvodů coronaviru byl odložen – dle informací organizátora poslance Mgr. Marka Výborného /tel:732 789 248/ by akce mohla proběhnout na podzim 2020
3/ TÝM VODA
Jak ukazuje situace (ČERTOVA) HRÁDKU, tak voda bohužel není pro stát zjevně prioritou. Lokalita (ČERTŮV) HRÁDEK je v současné době symbol toho, jak stát nekoncepčně hospodaří a (ne)chrání národní zdroje pitné vody. Symbol toho, jak pravá neví, co dělá levá. Symbol obětování pitné vody České republiky jiným zájmům.
„Jeden ministr s námi jedná o vodní nádrži a druhý navrhne tu samou lokalitu vládě, aby se tam udělal skládka jaderného odpadu!“ nebere si servítky starosta Zdeněk Dvořák a předkládá vizi propojení občanů, obcí a spolků. „Je potřeba si uvědomit, že voda je tou nejdůležitější surovinou. Několik let už nás trápí sucho a v budoucnosti to bude bohužel normální stav. Klíčové vodní zdroje musíme skutečně chránit, když to nezajistí vláda, tak je to na občanech a obcích!“ Konkrétní kroky v tomto směru budou průběžně zveřejňovány.
Lokalita (ČERTŮV) HRÁDEK zahrnující kromě Čertova hrádku i Křemešník a Čeřínek se nachází na evropském rozvodí a je nenahraditelným zdrojem vod, jak pro okolní obce, tak i pro okres a město Jihlava prostřednictvím vodní nádrže Hubenov. Tato lokalita je však také prameništěm vod zasahujícím dále do povodí vodárenského toku Želivka (Švihov), zásobující pitnou vodou nejen Prahu, ale i velkou část Středočeského kraje a okresů Pelhřimov a Havlíčkův Brod. Tato lokalita je tak nezastupitelným prameništěm vod, na nichž je závislé zásobování pitnou vodou pro milióny obyvatel České republiky a v případě extrémního sucha a klimatických změn se bude do budoucna význam této lokality pro zásobování obyvatel ČR pitnou vodou nadále zvyšovat. Tyto skutečnosti činí z Lokality (ČERTŮV) HRÁDEK jeden z nejvýznamnějších národních zdrojů pitné vody, jejichž ochrana není jenom zájmem dotčených obcí, ale veřejným zájmem České republiky.
Starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák /tel. 777 315 782/.
Mgr. et Bc. Luboš Kliment, společný zástupce
Obcí Cejle, Dolní Cerekev, Hojkov, Milíčov, Nový Rychnov a Rohozná,
kontakt: kliment@akkliment.cz, tel: 776 233 879
Vážená paní starostko, vážený pane starosto,
dovolte mi prosím Vás informovat, že Poradní panel expertů právě vzal na vědomí výsledky hodnocení potenciálních lokalit hlubinného úložiště.
Na základě technického hodnocení budou nadřízeným orgánům navrženy tyto 4 lokality – Březový potok, Horka, Hrádek, Janoch (ETE – Jih). Ostatní lokality budou navrženy jako záložní. Jedná se o pouhý technický podkladový materiál, který není definitivním rozhodnutím. Tento materiál bude předmětem přezkumu a posuzování ze strany Rady SÚRAO a následně Ministerstva průmyslu a obchodu.
Prosím o respektování skutečnosti, že se nejedná o definitivní rozhodnutí, ale o podkladový materiál podléhající přezkumu a posuzování nadřízeného orgánu.
S úctou,
Jan Prachař
-----
JUDr. Jan Prachař
ředitel
SÚRAO, organizační složka státu
Dlážděná 6, 110 00 Praha 1
tel.: +420 221 421 588
gsm: +420 702 238 110
e-mail: prachar@surao.cz
www.surao.cz
Otevřený dopis členům expertního panelu
Vážení členové expertního panelu,
protože základem Vaší práce v expertním panelu, potažmo základem výběru vhodnějších lokalit pro hlubinné úložiště jsou dodaná geologická data, pokládám za nutné Vám sdělit, že existují vážné pochybnosti o legitimním použití a tedy i důvěryhodnosti těchto dodaných geologických dat. Tyto pochybnosti zveřejnil už ve své Zprávě vládního zmocněnce pro jadernou energetiku za rok 2017 tehdejší vládní zmocněnec Ján Štuller. Předpokládám ale, že nikdo ze SÚRAO ani z MPO nemá nejmenší zájem Vás o těchto pochybnostech informovat, přesto je veřejným tajemstvím, že výběr vhodnějších lokalit pro hlubinné úložiště jaderných odpadů lemují podvody a lumpárny ze strany těch odpovědných.
Pro ty z Vás, kteří možná netuší, do čeho jsou namáčeni, jen stručné shrnutí:
Geologové mohli legálně získat data jen do posledního dne roku 2016, kdy skončila platnost průzkumných území, a podle vlastních zveřejněných dokumentů do té doby potřebná data nezískali. Pokud už nějaká data získali jinak, probíhalo to „nadivoko“ jako výzkum bez schválených projektů geologických prací, chyběl i řešitel, který by práce řídil a nesl by především za jejich výsledky odbornou odpovědnost. Po konci r. 2016 totiž některé zakázky pokračovaly, jiné práce byly zahájeny (jen) jako výzkum s předpokladem, že po očekávaném prodloužení průzkumného území budou získaná data vydávána za průzkumná. Snahu prodloužením průzkumného území zlegalizovat použití takto získaných dat popsal ve své zprávě za rok 2017 tehdejší vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller takto: „SÚRAO potřebuje dokončit toto správní řízení, aby byla legitimně do vyhodnocení lokalit zahrnuta i data získaná v roce 2017. ... V době nepravomocného prodloužení stanovení průzkumného území, tj. prakticky po celý rok 2017, probíhaly pouze geologické práce mající charakter geologického výzkumu.“
Průzkumná území ale prodloužena nebyla, z geologických prací, které měly zhodnotit vhodnost geologických vlastností lokalit pro hlubinné úložiště a které byly zahájeny jako geologický průzkum, se z nouze staly geologické výzkumy a vznikl zmíněný problém s geologickými daty, na němž ztroskotal v poslední chvíli i předchozí pokus z konce ledna 2019 zveřejnit čtyři vhodnější lokality. Oficiální zdůvodněním odkladu bylo zjištění, že Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) nemá ke vzájemnému porovnání lokalit potřebná geologická data.
Problém, když není průzkum - není řešitel - není odpovědnost, se teď zdánlivě znovu opakuje, avšak s tím podstatným rozdílem, že SÚRAO i MPO svoji odpovědnost skryjí za doporučení Vás, expertů.
Pavel Pavlík
Spolek SOS Lubenec
Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti
ze 3. června 2020
Výběr lokalit pro úložiště: je čas na oponenturu, pane ministře
Expertní panel nenahradil oponentní tým, píše Platforma ministrovi Havlíčkovi
Expertní panel ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) by měl 4. června uzavřít svou práci a starostové i obyvatelé měst a obcí z dnešních devíti lokalit, kde probíhalo hledání místa pro hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů, se dozví, ve kterých čtyřech ponesou břímě svého ohrožení dál. Rozhodnutí ale bude na ministrovi průmyslu, který vše postoupí vládě. Platforma proti hlubinnému úložišti jej vyzývá, aby ještě předtím nechal dosavadní postup a závěry SÚRAO zhodnotit nezávislým odborným oponentním řízením, jak je v obdobných případech obvyklé.
Obce v poradním expertním panelu zastupoval geolog Matěj Machek z Geofyzikálního ústavu Akademie věd. Ten ve svém závěrečném Stanovisku k výběru potenciálních lokalit hlubinného úložiště (přílohou) dochází k závěru: „Z hlediska důvěryhodnosti a transparentnosti by při hledání objektivity měl celý proces výběru lokalit včetně podkladových zpráv projít revizí nezávislým oponentním týmem schopným posoudit problém výběru lokality pro hlubinné úložiště v celé komplexnosti.“, protože to během práce expertního panelu zajištěno nebylo.
Náklady na hlubinné úložiště jsou spočteny na 112 miliard korun. V podzemí finální lokality by měl skončit vysoce nebezpečný odpad s garancí bezpečnosti po další statisíce let. Navždy se promění budoucnost obyvatel v jeho okolí. Pečlivost a prověřování je proto na místě. Ale také posílení práv dotčených obcí při rozhodování o úložišti. Chaotický postup zodpovědných státních orgánů v uplynulých patnácti letech je důsledkem chybějícího předem jasně definovaného postupu [1]. Do vlády se teprve chystá dlouho odkládaný věcný záměr zákona o zapojení obcí do výběru úložiště, který slibované změny nepřináší [2].
Jiří Popelka, starosta města Jistebnice z lokality Magdaléna a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Po patnácti letech se chýlí k závěru jedna dlouhá, zmatená a vůči samosprávám z pozice síly vedená etapa hledání místa pro hlubinného úložiště. Některé naše obce budou vybrány, jiné usednou na lavičku náhradníků. Jdeme v tom ale všichni, i s těmi, kterým jaderné odpady zrovna nehrozí – bez poctivého, otevřeného přístupu státu, pro jehož představitele budou obyvatelé obcí nepominutelnými partnery, by se záměry jako je úložiště připravovat neměly.“
Petr Klásek, starosta obce Chanovice z lokality Březový potok řekl: „Opakovaně od roku 2003 společně žádáme Vládu ČR a nyní ještě důrazněji: „Zastavte nyní rozhodnutí o lokalitě, než bude přijat příslušný zákon o postavení obcí v procesu výběru. Napřed zákon, pak rozhodování. Opačně to totiž nemá smysl". Pak je nutné stanovit transparentní kritéria pro výběr. Nezapomínat na hledání alternativ pro zpracování, využití a možností uložení radioaktivního odpadu, ne ho jen tak zakopat do země. A jak to vypadá v Evropě. Politici, hledejte evropské společné řešení.“
Jiří Chaloupecký, starosta obce Lubenec z lokality Čertovka řekl: „Můj názor na výběr finální lokality pro ukládání vyhořelého jaderného paliva zůstává stále stejný - „stavíme barák od střechy“. Nejprve měl být připraven a schválen funkční zákon o zapojení obcí do procesu výběru lokalit a teprve potom měl být zahájen proces výběru lokality pro uložiště VJP. V současné době můžeme mít v obcích nesouhlasná referenda, pořádat protestní akce, ale stále nemáme oporu v zákoně, abychom se mohli účinněji bránit."
Petr Nohava, starosta obce Pluhův Žďár z lokality Čihadlo řekl: „Není možné, aby jakýkoliv expertní panel byl schopen za krátkých sedm měsíců své činnosti zhodnotit tak komplexní problematiku, jakou je výběr lokality pro hlubinné úložiště. Ministr Havlíček by závěry expertního panelu neměl přijmout bez důkladné oponentury."
Pavlína Nováková, starostka obce Cejle z lokality Hrádek řekla: „Stavba hlubinného úložiště je velmi náročnou stavbou, která by v prvopočátku měla mít jasně stanovený plán, kritéria a pravidla a ta by se neměla během krátkého času neustále upravovat a měnit. O výběru vhodné lokality by se nemělo rozhodovat jenom proto, že musí být vybrána do stanoveného data. Příprava tohoto projektu je chaotická, což prohlubuje nedůvěru občanů vůči SÚRAO i vládě. Ani možná ztráta vodních zdrojů, nejen pro okolní obce není pro tým našich „odborníků“ dostatečnou prioritou.“
Karel Müller, starosta města Jaroměřice nad Rokytnou z lokality Na Skalnim řekl: „Státu chybí komplexní a variantní pohled na způsoby ukládání veškerého radioaktivního materiálu. Ať se jedná o odpad nebo budoucí surovinu. Je nám zřejmé, že bez zásahu do vládou schválené Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem to není možné. Je třeba pracovat na její změně.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 48 členů (32 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazování takového způsobu hledání řešení problému vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů, který bude otevřený, průhledný a v němž obce a veřejnost budou mít zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace mohou poskytnout:
Jiří Popelka, starosta města Jistebnice, lokalita Magdaléna a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 602 442 799, e-mail: starosta@jistebnice.cz
Petr Klásek, starosta obce Chanovice, lokalita Březový potok, tel.: 606 745 795, e-mail: obec.chanovice@email.cz
Jiří Chaloupecký, starosta obce Lubenec. lokalita Čertovka, tel.: 605 219 753, e-mail: jiri.chaloupecky@lubenec.cz
Petr Nohava, starosta obce Pluhův Žďár, lokality Čihadlo, tel.: 725 972 632, e-mail: starosta@obecpluhuvzdar.cz
Ludmila Jelínková, starostka obce Nárameč, lokalita Horka, tel.: 603 495 592, e-mail: l.jelinkova@naramec.cz
Pavlína Nováková, starostka obce Cejle, lokalita Hrádek, tel.: 737 952 830, e-mail: starostka@cejle.cz
Karel Müller, starosta města Jaroměřice nad Rokytnou, lokalita Na Skalním, tel.: 728 352 528, e-mail: muller@jaromericenr.cz
V příloze: Otevřený dopis Platformy ministrovi průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi
Stanovisko k výběru potenciálních lokalit hlubinného úložiště v ČR, Matěj Machek, Geofyzikální ústav Akademie věd ČR
Poznámky:
[1] První etapa hledání úložiště se chýlí ke konci. Byla plná podvádění zástupců státu a vzbudila nedůvěru - tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti z 19. května 2020
[2] Zákon o úložišti jde do vlády v rozporu se svazky obcí. Slibovaná možnost spolurozhodovat o budoucnosti se vytratila - tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti z 22. května 2020
Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti
z 22. května 2020
Zákon o úložišti jde do vlády v rozporu se svazky obcí
Slibovaná možnost spolurozhodovat o budoucnosti se vytratila
Návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru úložiště je po mnoha odkladech připraven pro jednání vlády [1]. Jde na něj s rozporem se svazy zastupujícími zájmy více než 4 700 měst a obcí z celé republiky – Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv i Platformou proti hlubinnému úložišti, které od zákona očekávají výraznější posílení možností samospráv při rozhodování o úložišti. Takové, jaké je starostům slibováno od roku 2011, kdy první práce na zákoně začaly a které dnes Ministerstvo průmyslu a obchodu odmítá.
Připravenému návrhu zákona obce vytýkají zejména:
Konzultace s obcemi, na jejichž území probíhá výběr místa pro úložiště, která proběhla v závěru loňského roku, skončila odmítnutím prakticky všech připomínek obcí. Platforma proti hlubinnému úložišti k tomuto vydala své nesouhlasné stanovisko [2].
Představitelé obcí reálně nemají příliš možností, jak obhajovat zájmy svých občanů při hledání místa pro úložiště a proto i chystané ohlášení výběru čtyř finálních lokalit vnímají jako uspěchané. Spolurozhodování samospráv je princip běžně používaný v mnoha demokraticky vyspělých zemích a rozhodně pak v těch, kde již pokročili v povolování úložiště. Rovněž evropská směrnice Rady 2011/70/EURATOM požaduje, aby se veřejnost mohla účinně účastnit rozhodování týkajícího se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem [3]. I nový český atomový zákon se vznikem zákona o zapojení obcí do procesu výběru úložiště počítá [4].
Jiří Popelka, starosta města Jistebnice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, řekl: „Návrh kritizované podoby zákona, který jde do vlády, je stejně jen věcným záměrem. Takže finále ve Sbírce zákonů při současném tempu již do konce volebního období této vlády neuvidíme. Je to od ministra Havlíčka kulišárna – nejprve měla být legislativa a pak teprve výběr lokalit, který nyní probíhá v rychlém tempu.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 48 členů (32 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazování takového způsobu hledání řešení problému vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů, který bude otevřený, průhledný a v němž obce a veřejnost budou mít zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace může poskytnout:
Jiří Popelka, starosta města Jistebnice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 602 442 799, e-mail: starosta@jistebnice.cz
Poznámky:
[1] Návrh věcného záměru zákona o zapojení dotčených obcí a jejich občanů do řízení směřujících k výběru lokality pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech a k povolení provozování úložiště radioaktivních odpadů, https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBK2DGZSA
[2] Stanovisko Platformy proti hlubinnému úložišti k postupu přípravy věcného záměru zákona o zapojení obcí do procesu výběru a výstavby úložiště, 10. prosince 2019, http://www.platformaprotiulozisti.cz/cs/aktuality/stanovisko-k-postupu-pripravy-vecneho-zameru-zakona-o-zapojeni-obci-do-procesu-vyberu-a-vystavby-uloziste.html
[3] Směrnice Rady 2011/70/Euratom v článku 10 Transparentnost, odst. 2 uvádí: „Členské státy zajistí, aby veřejnost měla v souladu s vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky potřebnou příležitost účinně se účastnit procesu rozhodování týkajícího se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.“
[4] Nový atomový zákon č. 263/2016 Sb., par. 108 odst. (4): „Postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu dle § 117 odst. 1, a jejich občanů v těchto procesech, stanoví zvláštní zákon.“.
Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti
z 19. května 2020
První etapa hledání úložiště se chýlí ke konci
Byla plná podvádění zástupců státu a vzbudila nedůvěru
První etapa hledání místa pro konečné hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů má podle představ státních úřadů skončit do konce června vládním souhlasem s výběrem čtyř lokalit z dnešních celkem devíti. Trvala déle než patnáct let a byla provázena podváděním a nesplněnými sliby ze strany zodpovědných politiků a státních úředníků. Zásadně tak byla nabourána důvěra starostů a obyvatel obcí, kteří ani dnes nemají jistotu, že v budoucnu nedojde k dalším změnám. Především dodnes nebyla posílena práva obcí novým zákonem který má řešit ejjich zapojení do výběru úložiště.
Představitelé obcí reálně nemají příliš možností, jak obhajovat zájmy svých občanů při hledání místa pro úložiště a proto i chystané ohlášení finálních lokalit vnímají jako uspěchané. Spolurozhodování samospráv je princip běžně používaný v mnoha demokraticky vyspělých zemích a rozhodně pak v těch, kde již pokročili v povolování úložiště. Rovněž evropská směrnice Rady 2011/70/EURATOM požaduje, aby se veřejnost mohla účinně účastnit rozhodování týkajícího se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem [1]. I nový český atomový zákon se vznikem zákona o zapojení obcí do procesu výběru úložiště počítá [2]. Přestože je připravován od roku 2011, dodnes se nedostal ani do Parlamentu. Konzultace se starosty dotčených obcí, která proběhla v druhé polovině loňského roku na popud ministra Havlíčka, skončila odmítnutím prakticky všech jejich připomínek [3]. Do vlády tak má jít verze, kterou obce považují za nesplnění slibů, které tu deset zaznívaly. Podporu v tom mají i od Svazu měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv České republiky, jejichž připomínky rovněž ministerstvo neakceptovalo.
Způsob hledání úložiště se měnil za pochodu, protože předem nebyl jasně nadefinován. Obce tak zažily mnoho účelových zvratů, přihazování lokalit do výběru v očekávání lepší akceptace veřejností i pokusy upřednostnit některé geologicky nevhodné lokality. Bylo vyplýtváno mnoho peněz i lidské energie na stanovení průzkumných území pro geologické práce, aby pak tato byla označena za zbytečná a průzkumy účelově označeny za výzkumy. Na základě takto získaných geologických dat, prakticky v rozporu se zákonem [4], má nyní dojít k zmenšení počtu lokalit.
V obcích a městech, jejichž obyvatelé se cítili ohroženi projektem úložiště, proběhlo dohromady 31 úspěšných místních referend, která odmítla úložiště a průzkumné práce [5], záměr na svém území usnesením zastupitelstva zamítá i Jihočeský kraj [6]. Až k soudům se dostaly žaloby 18 obcí a 6 spolků na stanovení sedmi průzkumných území pro geologické práce a ve většině z nich byly úspěšné.
Členové Platformy proti hlubinnému úložišti také postrádají vážně vedenou debata o možnostech, jak naložit s dlouhodobě nebezpečným dědictvím jaderné energetiky. Trvalé uložení do zemských hlubin, které bude muset garantovat nemožné, tedy bezpečnost po statisíce let, nemůže být jediným řešením.
Jiří Popelka, starosta města Jistebnice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, řekl: „Když jsem se poprvé dozvěděl, že poblíž mého domova by mohly skončit nebezpečné atomové odpady, rozhodně jsem nečekal, co vše si později prožiji i jako předseda spolku a nakonec starosta. Chaotické postupy Správy úložišť, aroganci, utajování informací, nikdy nesplněné sliby ministrů, úspěšné soudní pře se státem. Ale také ohromnou podporu a sounáležitost svých sousedů, spoluobčanů a dalších starostů. I když si stát navzdory všem prosadí svůj výběr, důvěru, že na konci bude to nejlepší možné a dlouhodobě bezpečné řešení, si nezískal.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 48 členů (32 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazování takového způsobu hledání řešení problému vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů, který bude otevřený, průhledný a v němž obce a veřejnost budou mít zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace může poskytnout:
Jiří Popelka, starosta města Jistebnice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 602 442 799, e-mail: starosta@jistebnice.cz
Poznámky:
[1] Směrnice Rady 2011/70/Euratom v článku 10 Transparentnost, odst. 2 uvádí: „Členské státy zajistí, aby veřejnost měla v souladu s vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky potřebnou příležitost účinně se účastnit procesu rozhodování týkajícího se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.“
[2] Nový atomový zákon č. 263/2016 Sb., par. 108 odst. (4): „Postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu dle § 117 odst. 1, a jejich občanů v těchto procesech, stanoví zvláštní zákon.“.
[3] Stanovisko Platformy proti hlubinnému úložišti k postupu přípravy věcného záměru zákona o zapojení obcí do procesu výběru a výstavby úložiště, 10. prosince 2019, http://www.platformaprotiulozisti.cz/cs/aktuality/stanovisko-k-postupu-pripravy-vecneho-zameru-zakona-o-zapojeni-obci-do-procesu-vyberu-a-vystavby-uloziste.html
[4] Geologické práce, které měly proběhnout jako geologické průzkumy v souladu se zákonem č. 62/1988 Sb., o geologických pracích byly Správou úložišť poté, co soud začal rušit jedno průzkumné území za druhým, účelově označeny jako geologické výzkumy a přesto proběhly v plném rozsahu podle schválených Projektů geologicko-průzkumných prací pro jednotlivé lokality v rámci uzavřených zakázek, které SÚRAO zadala.
[5] Výsledky 33 místních referend k záměru hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva, září 2018, http://www.nechcemeuloziste.cz/cs/dokumenty/stanoviska-a-petice/vysledky-referend-v-jednotlivych-lokalitach.html
[6] Usnesení Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 15/2004/ZK z 10. 2. 2004
k rukám ministra životního prostředí Mgr. Richarda Brabce
Vršovická 1442/65
100 10 Praha 10
Vážený pane ministře,
obracíme se na Vás jako zástupci obcí Cejle, Dolní Cerekev, Hojkov, Milíčov, Nový Rychnov a Rohozná ve věci možné stavby hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů (dále jen „hlubinné úložiště nebo HÚ“) v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK.
Správa úložišť radioaktivních odpadů /SÚRAO/ vážně uvažuje o zřízení hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK. Tato lokalita se však nachází na evropském rozvodí a je nenahraditelným zdrojem vod, jak pro okolní obce, tak i pro město Jihlava prostřednictvím vodní nádrže Hubenov. Nelze také přehlédnout, že tato lokalita zasahuje také do povodí vodárenského toku Želivka (Švihov), zásobující pitnou vodou nejen Prahu, ale i velkou část Středočeského kraje.
S ohledem na skutečnost, že nelze předem do budoucna s naprostou jistotou vyloučit možnou přírodní katastrofu nebo nehodu v provozu hlubinného úložiště, tak by kontaminace lokality (ČERTŮV) HRÁDEK radioaktivními odpady vedla v krátkodobém časovém horizontu ke znehodnocení zdrojů pitné vody nejen pro okolní obce, ale i pro město Jihlava, hlavní město Praha a velkou část Středočeského kraje.
Dle našeho názoru je zásadním pochybením celého procesu, že dosud jak SÚRAO, tak MPO, neoznačilo ochranu vodních zdrojů jako zásadní kritérium pro výběr lokality pro umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů.
Za této situace dlouhodobě žádáme jasnou garanci ochrany klíčových národních zdrojů pitné vody. Tuto garanci dle našeho společného názoru poskytuje pouze okamžité vyloučení lokality (ČERTŮV) HRÁDEK z výběru lokalit pro budoucí možnou stavbu hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů.
Je nepochybným faktem, že v době klimatických změn způsobujících nedostatek vody a vrcholící kůrovcové kalamity decimující lesy nejen na Vysočině, je třeba realizovat opatření k ochraně klíčových národních zdrojů pitné vody. Ministerstvo životního prostředí spolu s Ministerstvem zemědělství již zpracovali návrh na rozšíření Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod. Hydrologickou výjimečnost lokality (ČERTŮV) HRÁDEK podtrhuje to, že v rámci tohoto návrhu je počítáno s touto lokalitou jako lokalitou pro výstavbu vodní nádrže Batelov /mimo obce Batelov na území obcí Rohozná a Dolní Cerekev/. Vodní nádrž Batelov by měla zajistit zásobování pitnou vodou pro Město Jihlavu a region Jihlavska. Jak je však evidentně zřejmé, stát v rámci Lokality (ČERTŮV) HRÁDEK vynakládá nemalé prostředky na zcela protichůdné projekty a zvažuje zcela diametrálně odlišné a nesourodé možnosti využití tohoto území.
V rámci snahy najít systémovém řešení pro řešení nedostatku vody a sucha jste založil Národní koalici pro boj se suchem. Tato má být nezávislým odborným orgánem, který se bude snažit problémům se suchem co nejúčinněji čelit, nebo jim ideálně i předcházet. Dle našeho názoru by ochrana klíčových vodních zdrojů měla být pro stát naprostou prioritou a měla by mít přednost před ostatními zájmy státu. Za této situace bychom Vás chtěli vyzvat k tomu, aby Národní koalice pro boj se suchem pod Vaším vedením jednoznačně deklarovala nezbytnost ochrany klíčových národních vodních zdrojů s tím, že tato ochrana bude mít prioritní význam pro posuzování využití tohoto území.
Současně bychom Vám rádi v případě Vašeho zájmu poskytli další informace k této problematice, a to včetně pozvání k Vaší návštěvě lokality (ČERTŮV) HRÁDEK. Aktuálnost tématu dokládá široká podpora nejen ze strany místních samospráv, tato již v roce 2019 překročila hranici 70.000 obyvatel okresů Jihlava a Pelhřimov! Svou jednoznačnou podporu ochraně národních zdrojů pitné vody již vyjádřily desítky obcí a měst okresů Jihlava a Pelhřimov, konkrétně například mikroregiony Dušejovsko, Třešťsko, Pelhřimovsko a také Město Pelhřimov, dále také správci klíčové vodovodní infrastruktury například SVAK /Svaz vodovodů a kanalizací/ Jihlavsko.
V Dolní Cerekvi dne 11.5.2020
Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti
z 21. února 2020
Pane ministře, je nejvyšší čas na změnu
Platforma píše Karlu Havlíčkovi kvůli chybějícímu zákonu a spěchu při výběru
Platforma proti hlubinnému úložišti upozornila formou otevřeného dopisu ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, že na jednu stranu trvá na spěchu při výběru lokalit pro úložiště a na druhé odkládá dokončení návrhu zákona o zapojení obcí do výběru. Za situace, kdy jsou oprávněné požadavky samospráv ignorovány, rostou obavy, že i zapojení obcí do poradního expertního panelu pro výběr lokalit, kde mají jednoho zástupce a dále roli pozorovatelů, má zejména vytvářet dojem otevřeného a férového postupu. Starostové si tak stále více kladou otázku, zda takovou roli chtějí hrát.
V pondělí vláda schválila Plán činnosti SÚRAO, ve kterém je zmíněno, že dojde k posunutí časových milníků výběru lokality pro úložiště oproti schválené Koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem. To zástupci Platformy považují za rozumné. Má-li být garantována bezpečnost na statisíce let, nelze práce uspěchat. Jenže ve skutečnosti ministr Havlíček trvá na termínu výběru čtyř lokalit do konce června tohoto roku, navzdory tomu, že poradní expertní tým by na svou práci potřeboval více času. Přitom teprve v minulém týdnu byla vzata na vědomí metodika výběru.
Je zjevné, že čas je zapotřebí i ke změně věcného záměru zákona o zapojení obcí do procesu výběru a výstavby úložiště, který na ministerstvu průmyslu nabírá další zpoždění. Starostové měst a obcí sdružených v Platformě a zástupci občanů aktivních ve spolcích jsou velmi zklamáni jeho podobou, která vznikla na ministerstvu. Slibované posílení práv obcí při výběru úložiště cestou nového zákona se nekoná. Konzultace s obcemi, jak proběhla v druhé polovině loňského roku, skončila odmítnutím prakticky všech připomínek obcí. A ještě ministerstvu posloužila k tvrzení, že návrh vznikl po komunikaci s obcemi.
Jiří Popelka, starosta města Jistebnice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, řekl: „Když výběr úložiště probíhá ve velkém spěchu a zároveň návrh zákona o zapojení obcí do výběru ministerstvo průmyslu neustále odkládá, začíná to připomínat kulišárnu. Navenek jsou obce u výběru, ve skutečnosti se ale slíbené a potřebné posílení jejich práv nekoná.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 48 členů (32 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazování takového způsobu hledání řešení problému vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů, který bude otevřený, průhledný a v němž obce a veřejnost budou mít zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace může poskytnout:
Jiří Popelka, starosta města Jistebnice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 602 442 799, e-mail: starosta@jistebnice.cz
V příloze: Otevřený dopis Platformy proti hlubinnému úložišti Ministrovi průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi z 20. února 2020
Vážený pan ministr průmyslu a obchodu
Karel Havlíček
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Na Františku 32
110 15 Praha 1
Otevřený dopis
V Jistebnici 20. února 2020
Vážený pane ministře,
obracím se na Vás jménem Platformy proti hlubinnému úložišti ve věci aktuální situace při výběru potenciálně vhodných lokalit pro uložení vysoceradioaktivních odpadů. V pondělí vláda schválila Vámi předložený Plán činnosti SÚRAO, ve kterém je zmíněno, že dojde k posunutí časových milníků výběru lokality pro úložiště oproti schválené Koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem. To je rozumné. Má-li být garantována bezpečnost na statisíce let, nelze práce uspěchat.
Jenže se to neděje. Nerozumíme Vašemu rozhodnutí trvat na termínu výběru čtyř lokalit do konce června tohoto roku, když se ukazuje, že poradní expertní tým, kam ředitel SÚRAO přizval i zástupce obcí, by na svou práci potřeboval více času. Teprve v minulém týdnu byla vzata na vědomí metodika výběru. Výhrady společného odborného zástupce obcí jsou popsány ve stanovisku, které Vám připojujeme přílohou.
Je zjevné, že čas je zapotřebí i ke změně věcného záměru zákona o zapojení obcí do procesu výběru a výstavby úložiště, který na vašem úřadě nabírá další zpoždění. Jistě víte, že nejen starostové měst a obcí sdružených v naší Platformě a zástupci občanů aktivních ve spolcích jsou velmi zklamáni podobou věcného záměru, který vznikl na ministerstvu. Slibované posílení práv obcí při výběru úložiště cestou nového zákona se nekoná. Konzultace s obcemi, jak proběhla v druhé polovině loňského roku, skončila odmítnutím prakticky všech připomínek obcí. A ještě Vám posloužila k tvrzení, že návrh vznikl po komunikaci s obcemi.
Za takové situace, kdy jsou oprávněné požadavky samospráv ignorovány, rostou obavy, že i zapojení obcí do poradního expertního panelu pro výběr lokalit, kde mají jednoho zástupce a dále roli pozorovatelů, má zejména vytvářet dojem otevřeného a férového postupu. A starostové si tak stále více kladou otázku, zda takovou roli chtějí hrát.
Vážený pane ministře, rádi bychom toto s Vámi projednali osobně ještě před tím, než expertní panel ukončí svoji práci.
S úctou
Jiří Popelka, starosta města Jistebnice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti
Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti
ze 14. února 2020
Metodika výběru lokalit: za pochodu a v časovém tlaku
Ministerstvo průmyslu dál trvá na uspěchaném výběru a ignoruje požadavky obcí
Zástupce obcí v poradním panelu expertů ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) geolog Matěj Machek zveřejnil své stanovisko k přípravě Metodiky zúžení počtu lokalit pro hlubinné úložiště. Upozorňuje v něm na velký časový tlak, který znemožňuje důkladnou práci [v příloze]. Podstatným problémem podle něj také je, že: „Konečné vyjádření jednotlivých členů panelu k Metodice probíhá v okamžiku, kdy většina zpráv, které by měly být vypracovány na jejím základě, je již v pokročilé fázi zpracování či je dokonce již vyhotovena.“ Nyní během pouhých několika týdnů mají být na základě metodiky vybrány obce, které budou i nadále ohrožovány projektem konečného úložiště vyhořelého jaderného paliva.
Na fakt, že nejprve by měla být stanovena jasná pravidla a teprve poté probíhat vyhledávání, upozorňuje Platforma proti hlubinnému úložišti marně již řadu let. Výběr čtyř preferovaných lokalit do poloviny roku 2020, na kterém trvá ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, proto považují starostové i zástupci občanů dotčených obcí za velmi uspěchaný [1].
Předcházet výběru musí také dojednání a schválení zákona, který zajistí posílení práv obcí dotčených úložištěm, jinak jde o nechvalně známou salámovou metodu, jak by se stát chtěl dobrat k realizaci projektu navzdory lidem, kterých se nejvíce týká. Návrh věcného záměru zákona, který připravilo ministerstvo průmyslu, však požadované zlepšení nepřináší. Kromě dotčených obcí se k němu kriticky vyjádřily také Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv nebo Ministerstvo vnitra [2].
Ke spěchu s výběrem v polovině roku 2020 není žádný rozumný důvod. I SÚRAO v Plánu činnosti na letošní rok, který má po více než měsíčním odkladu odsouhlasit v pondělí vláda, přiznává, že dojde k posunutí časových milníků výběru lokality pro úložiště oproti schválené Koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem [3].
Jiří Popelka, starosta města Jistebnice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, řekl: „Vzhledem k tomu, že pokračuje ignorování oprávněných zájmů dotčených obcí v návrhu zákona o výběru úložiště a jeho příprava navíc nabírá další zpoždění, pomáhají obce svým konstruktivním zapojením do expertního panelu vytvářet dojem férového přístupu státu. Ten se ale nekoná a tak začínáme rozmýšlet, zda má smysl v panelu pokračovat.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 48 členů (32 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazování takového způsobu hledání řešení problému vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů, který bude otevřený, průhledný a v němž obce a veřejnost budou mít zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace může poskytnout:
Jiří Popelka, starosta města Jistebnice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 602 442 799, e-mail: starosta@jistebnice.cz
V příloze: Stanovisko k Metodice zúžení počtu lokalit pro hlubinné úložiště v ČR v letech 2019‒2020, Matěj Machek, Geofyzikální ústav Akademie věd ČR
Poznámky:
[1] Stanovisko Platformy proti hlubinnému úložišti k přizvání zástupců obcí do Poradního panelu expertů pro výběr čtyř lokalit pro úložiště, http://www.platformaprotiulozisti.cz/cs/aktuality/nabidka-k-pripominkovani-navrhu-zakona-byl-podraz-ministr-havlicek-odmitl-vse-co-obce-pozadovaly/_files/stanovisko-platforma-expertni-tym.docx
[2] Zástupci většiny měst a obcí v republice požadují silnější práva pro samosprávy při hledání úložiště, tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti z 25. ledna 2020, http://www.platformaprotiulozisti.cz/cs/press/zastupci-vetsiny-mest-a-obci-v-republice-pozaduji-silnejsi-prava-pro-samospravy-pri-hledani-uloziste.html
[3] Plán činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů na rok 2019, tříletý plán a dlouhodobý plán: "Ačkoliv cílem činností Správy je dodržet termín výběru finální lokality stanovený Koncepcí nakládání s RAO a VJP, tedy rok 2022 pro doporučení 2 lokalit a rok 2025 pro výběr finální lokality, je možné, že se vzhledem k potřebě dokončit geofyzikální měření na všech devíti lokalitách v roce 2019 a provést jejich zúžení na čtyři v roce 2020 tyto milníky nepodaří splnit. Proto bude po výběru zúženého počtu lokalit navržena aktualizace Koncepce nakládání s RAO a VJP a posunutí těchto milníků."
Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti
z 25. ledna 2020
Zástupci většiny měst a obcí v republice požadují silnější práva pro samosprávy při hledání úložiště
Také Ministerstvo vnitra upozorňuje, že návrh zákona posílení práv obcí nezajistí
Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv se kriticky vyjádřily k návrhu zákona o zapojení obcí do vyhledávání hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu [1]. Obě uskupení zastupující více než 4 700 měst a obcí z celé republiky, ve kterých žije naprostá většina obyvatel, v připomínkách k zákonu požádaly o výrazné posílení možností samospráv při rozhodování o úložišti [2]. Zásadní kritické připomínky vzneslo také Ministerstvo vnitra, které upozornilo, že návrh zákona deklarované posílení práv obcí a jejich občanů ve skutečnosti nezajišťuje [3]. Odsudek návrhu zákona je tak ve shodě s názorem Platformy proti hlubinnému úložišti, sdružující obce a veřejnost z lokalit, na nichž stát úložiště hledá. Ta přijala k postupu ministerstva své nesouhlasné stanovisko [4].
Samotnému návrhu zákona Platforma proti hlubinnému úložišti vytýká zejména:
Ministerstvo průmyslu navíc nedodrželo úkol, podle kterého mělo předložit do vlády věcný záměr návrhu zákona do konce roku 2019.
Jiří Popelka, starosta města Jistebnice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, řekl: „Jsme velice rádi, že podobný pohled jako naše města a obce, které se potýkají se zájmem státu najít u nich místo pro jaderný odpad, mají i zástupci obcí z většiny republiky. Podle našeho názoru by nyní mělo dojít k odkladu výběru lokalit, než budou platit takové zákony, které zajistí rovnoprávnější postavení dotčených samospráv vůči státní správě a které umožní obcím i veřejnosti účinně hájit své oprávněné zájmy při rozhodování o nakládání s radioaktivním odpadem.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 47 členů (32 obcí a měst a 15 spolků) za účelem prosazování takového způsobu hledání řešení problému vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů, který bude otevřený, průhledný a v němž obce a veřejnost budou mít zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace může poskytnout:
Jiří Popelka, starosta města Jistebnice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 602 442 799, e-mail: starosta@jistebnice.cz
Poznámky:
[1] Návrh věcného záměru zákona o zapojení dotčených obcí a jejich občanů do řízení směřujících k výběru lokality pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech a k povolení provozování úložiště radioaktivních odpadů je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení, https://apps.odok.cz/veklep-detail?p_p_id=material_WAR_odokkpl&p_p_lifecycle=0&p_p_state=normal&p_p_mode=view&p_p_col_id=column-1&p_p_col_count=3&_material_WAR_odokkpl_pid=KORNBK2DGZSA&tab=detail
[2] Svaz měst a obcí ČR ve svých zásadních připomínkách uvádí také: „Požadujeme vyšší míru zapojení nejen obcí ale také obyvatel. … Míra zapojení obcí a veřejnosti do procesu rozhodování o výběru lokality pro úložiště je naprosto nedostatečná. Je iluzorní tvrdit, že účast obcí a veřejné projednání v několika správních řízeních je tím nejúčinnějším způsobem zapojení do rozhodování.“ (https://apps.odok.cz/attachment/-/down/KORNBKUJE8W0)
Sdružení místních samospráv České republiky žádá například: „Domníváme se, že zákon by měl upravovat i zapojení obcí a veřejnosti nad rámec pouhé účasti ve správních řízeních. … Žádáme do věcného záměru zanést nutnost souhlasu obce se stanovením průzkumného území na jejím katastrálním území. Souhlas obce s řízením by měl být základním předpokladem jeho zahájení.“ (https://apps.odok.cz/attachment/-/down/ALBSBKVU79OR)
[3] Ministerstvo vnitra České republiky jako zásadní vidí také, že: „Samotné účastenství je spíše prostředkem zajištění participace a poskytnutí prostoru k přednesení argumentace všech relevantních dotčených subjektů, nikoli však nezbytně zajištění respektování jejich zájmů.“ (https://apps.odok.cz/attachment/-/down/KORNBKVETX4J)
[4] Stanovisko Platformy proti hlubinnému úložišti k postupu přípravy věcného záměru zákona o zapojení obcí do procesu výběru a výstavby úložiště, http://www.platformaprotiulozisti.cz/cs/aktuality/stanovisko-k-postupu-pripravy-vecneho-zameru-zakona-o-zapojeni-obci-do-procesu-vyberu-a-vystavby-uloziste.html
Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti
ze 6. ledna 2020
SÚRAO přiznalo, že dojde k odkladu výběru lokality pro úložiště
Zatím ale trvá na snížení počtu lokalit, i když chybí zákon
Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v Plánu činnosti na letošní rok [1], který má dnes odsouhlasit vláda, přiznává, že dojde k posunutí časových milníků výběru lokality pro úložiště oproti schválené Koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem. Takový posun při jednáních se starosty až dosud zásadně odmítala. Obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti ale kritizují, že k odkladu nemá dojít v případě prvního kroku – výběru preferovaných čtyř lokalit z dnešních devíti. SÚRAO i Ministerstvo průmyslu hodlají dodržet termín tohoto výběru v červnu 2020 navzdory tomu, že slibovaný návrh zákona o zapojení obcí je teprve v plenkách [2]. Jeho aktuální podobu, která postavení obcí nezlepší, navíc starostové ostře odmítají [3].
Podle názoru Platformy proti hlubinnému úložišti by mělo dojít k odkladu výběru lokalit, než budou platit takové zákony, které zajistí rovnoprávnější postavení dotčených samospráv vůči státní správě a které umožní obcím i veřejnosti účinně hájit své oprávněné zájmy při rozhodování o nakládání s radioaktivním odpadem.
Jiří Popelka, starosta obce Jistebnice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, řekl: „Ministr průmyslu Havlíček sice obcím slíbil, že SÚRAO nepožádá o povolení nových průzkumných území dříve, než zákon o zapojení obcí vstoupí v platnost, ledaže by získal souhlas samospráv z lokality. Jenže v navržené podobě obcím zákon nepomůže a čeká nás kolem něj ještě dlouhé dohadování. Ministr by neměl tolik tlačit ani na výběr preferovaných lokalit, dokud nebudou jasná pravidla a těmi je pro nás schválená legislativa.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 47 členů (32 obcí a měst a 15 spolků) za účelem prosazování takového způsobu hledání řešení problému vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů, který bude otevřený, průhledný a v němž obce a veřejnost budou mít zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace může poskytnout:
Jiří Popelka, starosta obce Jistebnice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 602 442 799, e-mail: starosta@jistebnice.cz
Poznámky:
[1] „Plán činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů na rok 2019, tříletý plán a dlouhodobý plán“: "Ačkoliv cílem činností Správy je dodržet termín výběru finální lokality stanovený Koncepcí nakládání s RAO a VJP, tedy rok 2022 pro doporučení 2 lokalit a rok 2025 pro výběr finální lokality, je možné, že se vzhledem k potřebě dokončit geofyzikální měření na všech devíti lokalitách v roce 2019 a provést jejich zúžení na čtyři v roce 2020 tyto milníky nepodaří splnit. Proto bude po výběru zúženého počtu lokalit navržena aktualizace Koncepce nakládání s RAO a VJP a posunutí těchto milníků."
[2] Návrh věcného záměru zákona o zapojení dotčených obcí a jejich občanů do řízení směřujících k výběru lokality pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech a k povolení provozování úložiště radioaktivních odpadů je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení, https://apps.odok.cz/veklep-detail?p_p_id=material_WAR_odokkpl&p_p_lifecycle=0&p_p_state=normal&p_p_mode=view&p_p_col_id=column-1&p_p_col_count=3&_material_WAR_odokkpl_pid=KORNBK2DGZSA&tab=detail
[3] Stanovisko Platformy proti hlubinnému úložišti k postupu přípravy věcného záměru zákona o zapojení obcí do procesu výběru a výstavby úložiště, http://www.platformaprotiulozisti.cz/cs/aktuality/stanovisko-k-postupu-pripravy-vecneho-zameru-zakona-o-zapojeni-obci-do-procesu-vyberu-a-vystavby-uloziste.html
ZÁKON O HLUBINNÉM ÚLOŽIŠTI RADIOAKTIVNÍCH ODPADŮ
BLOKÁDA V LOKALITĚ (ČERTŮV) HRÁDEK, OBCE ŽÁDAJÍ PRÁVO VETA Z DŮVODU OCHRANY NÁRODNÍCH ZDROJŮ PITNÉ VODY
Dolní Cerekev, 30.9.2019 – Obce z lokality (ČERTŮV) HRÁDEK zaslaly ministrovi průmyslu a obchodu dopis s připomínkami k věcnému záměru zákona o zapojení obcí a jejich občanů v procesu výběru lokality pro výstavbu hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Obce informují ministra o schválení blokády možné stavby hlubinného úložiště v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK ze strany desítek obcí z okresů Jihlava a Pelhřimov a žádají právo veta z důvodu ochrany národních zdrojů pitné vody.
Do 30.9.2019 mohly dotčené obce zaslat své připomínky ministerstvu průmyslu a obchodu k návrhu věcného záměru zákona o zapojení dotčených obcí a jejich občanů do řízení směřujících k výběru lokality pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorách a k povolení provozování úložiště radioaktivních odpadů (dále jen „zákon“).
Obce z lokality (ČERTŮV) HRÁDEK zaslaly své připomínky přímo ministrovi průmyslu a obchodu a žádají právo veta při výběru lokality pro umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Tento svůj požadavek odůvodňují existencí veřejného zájmu a jejich povinností chránit národní zdroje pitné vody. Tento veřejný zájem je natolik silný, že se k šesti dotčeným obcím přidaly další desítky obcí z okresů Jihlava a Pelhřimov a již schválily blokádu možné stavby úložiště, přičemž ke stejnému postupu vyzvaly všechny své občany.
„Podle mého názoru není stavba hlubinného úložiště za současné blokády logisticky vůbec možná, eventuálně s enormními náklady a za předpokladu rozsáhlého vyvlastňování majetku obcí a jejich občanů ze strany státu. Blokádu schválily obce vzdálení deset a víc kilometrů od úložiště a daly jasně najevo, ať s nimi při výstavbě nikdo nepočítá“ vysvětluje situaci kolem blokády starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák.
Lokalita (ČERTŮV) HRÁDEK se nachází na evropském rozvodí a je nenahraditelným zdrojem vod, jak pro okolní obce, tak i pro okres a město Jihlava prostřednictvím vodní nádrže Hubenov. Tato lokalita je však také prameništěm vod zasahujícím dále do povodí vodárenského toku Želivka (Švihov), zásobující pitnou vodou nejen Prahu, ale i velkou část Středočeského kraje a okresů Pelhřimov a Havlíčkův Brod. S ohledem na skutečnost, že nelze předem do budoucna s naprostou jistotou vyloučit možnou přírodní katastrofu nebo nehodu v provozu hlubinného úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK, tak by kontaminace lokality (ČERTŮV) HRÁDEK radioaktivními odpady vedla v krátkodobém časovém horizontu ke znehodnocení zdrojů pitné vody nejen pro okolní obce, ale i pro hlavní město Prahu a podstatnou část Kraje Vysočina a Středočeského kraje.
Lokalita (ČERTŮV) HRÁDEK zahrnující kromě Čertova hrádku i Křemešník a Čeřínek je tak nezastupitelným prameništěm vod, na nichž je závislé zásobování pitnou vodou pro milióny obyvatel České republiky a v případě extrémního sucha a klimatických změn se bude do budoucna význam této lokality pro zásobování obyvatel ČR pitnou vodou nadále zvyšovat. Tyto skutečnosti činí z Lokality (ČERTŮV) HRÁDEK jeden z nejvýznamnějších národních zdrojů pitné vody, jejichž ochrana není jenom zájmem dotčených obcí, ale veřejným zájmem České republiky.
Proto dne 27.5.2019 šestice starostů z (ČERTOVA) HRÁDKU vydala společné prohlášení a s odkazem na Ústavu České republiky a obsah jí upravených občanských práv a povinností se společně obrátila na širokou veřejnost se žádostí o pomoc při naplňování a ochraně tohoto veřejného zájmu České republiky.
Tuto společnou výzvu k ochraně národních zdrojů pitné vody a blokádě stavby úložiště radioaktivních odpadů již kromě přímo dotčených obcí vyslyšely desítky dalších obcí a vyslovily jasný nesouhlas se stavbou úložiště s tím, že se na této stavbě nebudou jakkoli podílet. Dále také obce a celé mikroregiony vyzvaly ke stejnému postupu své občany a vlastníky nemovitostí. Konkrétně dvacet členských obcí Mikroregionu Třešťsko na valné hromadě konané dne 6.6.2019 a deset členských obcí Mikroregionu Dušejovsko na valné hromadě dne 11.6.2019.
Mgr. et Bc. Luboš Kliment, společný zástupce
Obcí Cejle, Dolní Cerekev, Hojkov, Milíčov, Nový Rychnov a Rohozná,
kontakt: kliment@akkliment.cz, tel: 776233879
Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti
z 26. srpna 2019
Práce na výběru lokalit mají zpoždění, ale ministerstvo průmyslu trvá na uspěchaném rozhodování
Obce žádají odklad, než bude přijatý zákon
Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) potvrzuje v Plánu činnosti na letošní rok [1], který má dnes odsouhlasit vláda, že práce na výběru lokalit mají zpoždění, nebudou moci být dodrženy plánované milníky výběru a: „Proto bude v aktualizaci Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem navrženo posunutí těchto milníků o 3 - 5 let.“ [2]. Na programu vlády je ale i aktualizace této vládní koncepce, v níž Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) posunout termíny odmítlo [3]. Obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti požadují odklad výběru lokalit, než budou platit takové zákony, které zajistí rovnoprávnější postavení dotčených samospráv vůči státní správě a které umožní obcím i veřejnosti účinně hájit své oprávněné zájmy při rozhodování o nakládání s radioaktivním odpadem. První návrh zákona o zapojení obcí do výběru úložiště, který v červenci předložilo MPO, nyní obce připomínkují [4].
Běžným legislativním procesem není možné navržený zákon o zapojení obcí do výběru úložiště přijmout tak, aby mohl být použit při povolování průzkumných území pro geologické práce a nejspíše ani při stanovování chráněných území pro stavbu úložiště. Proto by milníky pro výběr lokalit měly být odsunuty minimálně na dobu, kdy bude moci zákon nabýt platnosti.
Pokud samo SÚRAO popisuje zpoždění prací o 3 až 5 let, rychlý výběr, který takové zpoždění nezohlední, bude na úkor budoucí dlouhodobé bezpečnosti hlubinného úložiště. Nebude dostatek času na realizaci potřebných geologických prací, jejich zhodnocení i oponentury.
Aktualizace Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem, kterou projednává vláda, je vyvolaná řízením pro porušení Smlouvy, které vůči České republice v květnu 2018 zahájila Evropská komise z důvodu špatného splnění Směrnice Rady 2011/70/Euratom o nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady. Přestože jsou v ní aktualizovány některé konkrétní časové milníky, které se zmíněného řízení netýkají, harmonogram výběru lokality pro úložiště MPO odmítlo změnit, i když o to v rámci připomínkového procesu požádalo Ministerstvo financí.
Změna časových milníků pro výběr lokalit pro hlubinné úložiště je vnitrostátním postupem, který nemusí být předem vyjednán a odsouhlasen Evropskou komisí. Té postačí změny ohlásit v rámci pravidelných zpráv o plnění Směrnice o nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady.
Petr Klásek, starosta Chanovic a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „S úložištěm nespěchejme, udělejme to pořádně. Po zákoně, který by zajistil práva obcím a lidem v nich žijících, voláme od počátku. Opětovně si uvědomujeme mimořádnost, ojedinělost, nebezpečnost a dlouhodobost uvažovaného úložiště. A je zde zvyšující se tlak na zužování lokalit. Nejprve se musí určit obecná závazná pravidla a podle nich teprve postupovat. Ne, naopak.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 47 členů (32 obcí a měst a 15 spolků) za účelem prosazování takového způsobu hledání řešení problému vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů, který bude otevřený, průhledný a v němž obce a veřejnost budou mít zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace může poskytnout:
Petr Klásek, starosta obce Chanovice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 606 745 795, e-mail: obec.chanovice@email.cz
Poznámky:
[1] „Plán činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů na rok 2019, tříletý plán a dlouhodobý plán“ obsahující i rozpočet úřadu je základním dokumentem podle atomového zákona (Zákon č. 263/2016 Sb.), viz § 113 odst. (5) Svou činnost vykonává Správa na základě vládou schváleného statutu a ročního, tříletého a dlouhodobého plánu činnosti.
[2] Plán činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů na rok 2019, tříletý plán a dlouhodobý plán:
str.7: „Ačkoliv cílem činností Správy bylo dodržet termín výběru finální lokality stanovený Koncepcí nakládání s RAO a VJP, tedy rok 2022 pro doporučení 2 lokalit a rok 2025 pro výběr finální lokality, je zřejmé, že vzhledem k panujícím nejistotám a velmi napjatému harmonogramu se tyto milníky již nepodaří splnit. Proto bude v aktualizaci Koncepce nakládání s RAO a VJP navrženo posunutí těchto milníků o 3 - 5 let.“
str. 15: „Milník výběru finální lokality v roce 2025 však již není možné z důvodu zpoždění geologicko-průzkumných prací dodržet. V aktualizaci Koncepce nakládání s RAO a VJP bude navržen posun tohoto milníku o 3 - 5 let.“
[3] Aktualizace „Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v České republice“ nadále trvá na těchto úkolech pro SÚRAO:
[4] Stanovisko a připomínky Platformy proti hlubinnému úložišti k Návrhu věcného záměru zákona ze 17. července 2019 - http://www.platformaprotiulozisti.cz/cs/press/obce-ministrovi-zastavte-vyber-mista-pro-uloziste-dokud-nebude-hotovy-zakon/_files/stanovisko-platforma-zakon-ministr.pdf
Nyní do konce září 2019 probíhá zpracovávání podrobnějších připomínek.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Brno dne 7. srpna 2019
Č. j.: MZP/2019/560/1355
Sp. zn.: ZN/MZP/2018/560/270
U S N E S E N Í
Ministerstvo životního prostředí – odbor výkonu státní správy VII (dále jen MŽP OVSS VII) jako
věcně příslušný správní orgán pro ochranu horninového prostředí a nerostných zdrojů, pro
geologické práce a ekologický dohled nad těžbou, ve smyslu § 19 odst. 2 zákona ČNR č.
2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění
pozdějších předpisů a podle § 4a odst. 2 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve
znění pozdějších předpisů (dále zákon o geologických pracích) a ust. § 22a odst. 1 téhož
právního předpisu
r o z h o d l o
na základě ust. § 45 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen správní řád) v řízení o žádosti České republiky – Správy úložišť radioaktivních
odpadů, Dlážděná 6, 110 00 Praha 1, IČO: 66000769, zastoupené jejím ředitelem RNDr. Jiřím
Slovákem (dále jen SÚRAO) a předložené na základě Příkazní smlouvy uzavřené mezi SÚRAO a
DIAMO, s.p., o. z. GEAM Dolní Rožínka (dále jen DIAMO) ze dne 1.2.2018, o stanovení
průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry na lokalitě Hrádek (evidováno na MŽP
OVSS VII dne 22.5.2018 pod č.j. MZP/2018/560/948; ev.č. ENV/2018/31545) tak, že podle §
66 odst. 1 písm. a) správního řádu správní řízení zastavuje, neboť žadatel vzal svou žádost
zpět.
O d ů v o d n ě n í
V souladu s ustanovením § 4a odst. 2 zákona o geologických pracích a ust. § 22a odst. 1 téhož
právního předpisu ve spojení s ust. § 34 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití
nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, podal žadatel dne 22.5.2018
u MŽP OVSS VII žádost o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry na
lokalitě „Hrádek“ (dále jen PÚ ZZZK Hrádek), která byla na MŽP OVSS VII evidována dne
22.5.2018 pod č.j. MZP/2018/560/1018; ev.č. ENV/2018/33941;
sp. zn. ZN/MZP/2018/560/282. K předmětné žádosti vydalo MŽP OVSS VII dne 24.10.2018
výzvu k odstranění nedostatků podání (č.j. MZP/2018/560/1838; ev.č. ENV/2018/560/67183)
spojenou s Usnesením o přerušení řízení o stanovení PÚ ZZZK na lokalitě „Hrádek“ (č.j.
MZP/2018/560/1840; ev.č. ENV/2018/67196) s lhůtou k provedení úkonu – odstranění vad
žádosti dle § 45 odst. 2 správního řádu a to do 31.12.2018. SÚRAO prostřednictvím DIAMO
podala „Doplnění žádosti o PÚ ZZZK Hrádek“ a to dne 11.12.2018 (na MŽP OVSS VII
evidováno dne 13.12.2018 pod č.j. MZP/2018/560/2174; ev.č. ENV/2018/85820).
Dne 25.7.2019 oznámila SÚRAO zastoupená ředitelem JUDr. Janem Prachařem „Stažení žádosti o
stanovení PÚ ZZZK na lokalitě Hrádek“ (na MŽP OVSS VII evidováno dne 29.7.2019 pod č.j.
MZP/2019/560/1355; ev.č. ENV/2019/83189).
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodlo MŽP OVSS VII tak, jak je ve výrokové
části uvedeno.
P o u č e n í
Proti tomuto rozhodnutí lze podle § 152 odst. 1 správního řádu podat rozklad k ministru
životního prostředí, a to do 15 dní ode dne jeho doručení, podáním u Ministerstva životního
prostředí - odboru výkonu státní správy VII v Brně, Mezírka 1, PSČ 602 00. Rozklad proti
tomuto usnesení nemá dle ust. § 76 odst. 5 ve spojení s § 152 odst. 1 správního řádu
odkladný účinek.
Ing. Jaroslav Pospíšil
ředitel odboru výkonu státní správy VII
podepsáno elektronicky
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti
z 11. června 2019
Obce stále očekávají zásadní změny při hledání úložiště
Samosprávy a obyvatelé obcí, u nichž stát hledá místo pro uložení vysokoradioaktivních odpadů, se dosud zásadních změn nedočkaly. Tak dnes v Dolní Cerekvi zhodnotilo členské shromáždění Platformy proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 47 obcí a spolků, první čtyři měsíce po výměně ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a odkladu výběru lokalit. Pozitivně však vnímají, že došlo k uklidnění vyhrocené situace mezi obcemi a státní správou a byly zpřístupněny nesmyslně utajované zprávy s výsledky doposud provedených geologických a dalších prací.
Platforma proti hlubinnému úložišti za problém považuje, že:
Platforma proti hlubinnému úložišti si také zvolila své mluvčí na další období na základě preferovaného rotačního přístupu. Od 1. července se jejím mluvčím stane starosta Chanovic Petr Klásek, 1. ledna jej vystřídá starosta Jistebnice Jiří Popelka, po dalším půlroce starosta Pluhova Žďáru Petr Nohava a po něm pak Martin Schenk, předseda spolku Nechceme úložiště Kraví hora.
Martin Schenk, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Od začátku roku bedlivě sledujeme, jak bude MPO a SÚRAO plnit sliby, které dali obcím představitelé těchto organizací. Ani po 100 dnech vlády nového ředitele SÚRAO se však řešení problémů kupředu moc neposunulo. Například slibovaný návrh zákona o hlubinném úložišti měl být starostům obcí předložen do konce května. Zatím se tak ale nestalo. Doufáme, že v dalších týdnech dojde k nápravě, a MPO i SÚRAO budou plnit úkoly, které si jejich zástupci sami stanovili na jednáních s občany dotčených obcí.“
Další informace může poskytnout:
Martin Schenk, předseda spolku Nechceme úložiště Kraví hora z.s. a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 777 646 646, e-mail: martin.schenk@habri.eu
z 8. listopadu 2018
Už šesté průzkumné území pro úložiště zrušil soud
Obce a spolky opět vyhrály nad nekvalitní prací státních úředníků
I v poslední zbývající žalobě na platnost průzkumného území pro hlubinné úložiště vysoko radioaktivních odpadů v lokalitě Hrádek na Jihlavsku uspěly obce a místní spolek proti nekvalitní práci státních úředníků [1]. Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí ministra životního prostředí, kterým bylo toto průzkumné území v roce 2015 stanoveno.
Žaloby proti rozhodnutí ministra životního prostředí na sedmi lokalitách podalo 18 obcí a 6 spolků. Celkem šestkrát uspěly, senáty téhož soudu již dříve zrušily platnost průzkumných území v lokalitách Březový potok v Pošumaví, Horka a Kraví hora na Vysočině a Magdaléna na Táborsku. Jediná žaloba týkající se průzkumného území Čihadlo na Jindřichohradecku neuspěla, ale obce i spolky se vůči rozsudku odvolaly.
Hlavním důvodem, pro který se soud rozhodl zrušit průzkumné území na lokalitě Hrádek je, že Ministerstvo životního prostředí akceptovalo postup Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která účelově odděluje geologické průzkumy od záměru, ke kterému směřují, tedy vybudování hlubinného úložiště. Tento postup „salámovou“ metodou, který SÚRAO opakuje doposud, je chybný a je nejvyšší čas jej změnit. Bez jasně daných pravidel a férového procesu problematiku jaderného odpadu řešit nelze.
V letošním roce má dojít ke snížení počtu zvažovaných lokalit z devíti (v minulých letech k původním sedmi přibyly další dvě poblíž jaderných elektráren Temelín a Dukovany) na čtyři. Pro tento výběr lokalit ale Správa úložišť radioaktivních odpadů hodlá použít výsledky geologických prací, které byly získány na většině průzkumných územích, jejichž platnost zrušil soud. To citelně zpochybňuje právní korektnost celého výběru.
Petra Nováková, starostka obce Cejle řekla: „Další rozhodnutí soudu ve prospěch obcí a spolků je pro nás velice potěšující zpráva. Opět se ukázalo, že ani stát si nemůže v takto důležitých otázkách rozhodovat dle svých uvážení a měl by si již konečně uvědomit, že na postoj a rozhodnutí občanů musí brát zřetel.“
Martin Schenk, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: “Opět se ukazuje, jak nekvalitní práci odvádí SÚRAo za celou dobu, kdy se snaží vybrat lokalitu pro hlubinné úložiště. Tímto rozhodnutím soudu bylo také potvrzeno, že geologické práce, které na daných průzkumných územích probíhaly a dodnes probíhají, jsou v rozporu se zákonem. Přesto si SÚRAO našlo další výmluvu a do médií pustilo informaci, že na dané práce průzkumné území nepotřebovalo.”
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 45 členů (31 obcí a měst a 14 spolků) za účelem prosazování takového způsobu hledání řešení problému vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů, který bude otevřený, průhledný a v němž obce a veřejnost budou mít zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace mohou poskytnout:
Martin Schenk, předseda spolku Nechceme úložiště Kraví hora z.s. a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 777 646 646, e-mail: martin.schenk@habri.eu
Pavel Doucha, právní zástupce žalujících obcí a spolků, partner Doucha Šikola advokáti s.r.o., tel.: 608 873 437, e-mail: doucha@dsadvokati.cz
Pavlína Nováková, starostka obce Cejle, tel.: 737 952 830, e-mail: starostka@cejle.cz
Martin Novák, starosta obce Hojkov, tel.: 777 673 484, e-mail: ouhojkov@tiscali.cz
Petr Marek, starosta obce Milíčov, tel.: 724 174 442, e-mail: oumilicov@volny.cz
Iva Reichová, starostka městyse Nový Rychnov, tel.: 724 163 919, e-mail: mestysnovyrychnov@gmail.com
Ludmila Fučíková, spolek 2. Alternativa, tel.: 720 664 440, e-mail: lida.fuc@post.cz
Poznámka:
[1] V lokalitě Hrádek žalobu na rozhodnutí ministra životního prostředí podaly obce Cejle, Hojkov, Milíčov a Nový Rychnov a spolek 2. Alternativa: http://www.nechcemeuloziste.cz/cs/lokality/hradek/pravni-stav-hra/zaloba-proti-rozhodnuti-ministra-zivotniho-prostredi-ze-dne-13-9-2015.html
Rozsudek Městského soudu v Praze ze 7. listopadu 2018 zde:
Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti
ze 7. dubna 2017
Den proti úložišti má připomenout, že problém stále není řešen
V sobotu 22. dubna 2017 se koná třetí ročník Dne proti úložišti, letos zaštítěný nově vzniklou Platformou proti hlubinnému úložišti, která sdružuje již 22 obcí a 11 spolků. Při něm se na všech sedmi lokalitách po celé České republice, kde Správa úložišť radioaktivních odpadů hledá místo pro trvalé hlubinné úložiště, uskuteční v rámci společného protestu pochody, maraton, sázení stromů, besedy, promítání a další akce. Starostové a obyvatelé dotčených obcí tímto chtějí veřejně upozornit na svůj zásadní nesouhlas s postupem státních úřadů, v jehož důsledku pod jejich domovy může skončit vysoce radioaktivní odpad nebezpečný po tisíce generací.
Vláda oddaluje schválení nové koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem, která by měla poctivě zhodnotit, zda je konečné hlubinné úložiště tou nejvhodnější variantou a proces vyhledávání dobře nastaven. Vláda také nepřijala návrh zákona o zapojení obcí do vyhledávání úložiště a další diskusi o něm odsunula do roku 2018. Poslanecká sněmovna pak nově vyřadila občany z možnosti účastnit se povolování průzkumných území pro úložiště.
Správa úložišť radioaktivních odpadů navzdory tomu, že jí budou chybět geologická a další data z plánovaných, ale neprovedených průzkumů, i tak pokračuje v přípravě výběru „nejhodnějších“ lokalit pro další a hlubší geologické práce. Umožní ji to velmi volně nastavená kritéria výběru, která nedávají jistotu, že hledá místo, které má garantovat nejlepší dostupnou bezpečnost po dlouhé stovky tisíc let.
Platforma proti hlubinnému úložišti, aby zdůraznila úzkou spolupráci na společném problému se při svém vzniku rozhodla pro rotaci svých mluvčích vždy po šesti měsících. Petra Kláska, starostu Chanovic z lokality Březový potok, který ve své funkci mluvčího uvedl Platformu do veřejného povědomí, nyní na dalšího půl roku vystřídá Jiří Popelka z lokality Magdaléna, kde je místostarostou města Jistebnice a zároveň předsedou spolku Zachovalý kraj.
Jiří Popelka, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Zejména v posledním období nabývá přístup státu při hledání úložiště vůči obyvatelům dotčených obcí stále více a více konfrontační podobu. Proto je spolupráce mezi obcemi a spolky základem pro prosazování zájmů občanů z lokalit.“
Petr Klásek, končící mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti se s funkcí rozloučil slovy: „Současná podoba zákonů podle mého názoru obecně nezajišťuje všem stranám, kterých se problém dotýká, rovnocenné výchozí postavení při rozhodování. Ale stále věřím, že státní orgány skutečně začnou vnímat obce a jejich občany v těchto jednáních jako významné a rovnocenné partnery. Posílení vzájemné důvěry mezi státními úřady a obcemi považuji za nezbytný krok k pokračování diskusí a aktivit, usilujících o obecně přijatelné řešení této složité problematiky.“
Podrobnosti k akcím Dne proti úložišti na jednotlivých lokalitách tak, jak budou ještě upřesňovány pořadateli a kontakty na ně naleznete na webových stránkách www.platformaprotiulozisti.cz a www.nechcemeuloziste.cz .
Další informace může poskytnout:
Jiří Popelka, místostarosta města Jistebnice, předseda spolku Zachovalý kraj a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti - tel.: 739 339 028, e-mail: popelka.jiri@centrum.cz
Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti
z 2. ledna 2017
Platnost průzkumných území pro úložiště skončila
31. prosince 2016 vypršela platnost stanovených průzkumných území pro vyhledávání hlubinného úložiště na sedmi lokalitách a státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) by tak měla ukončit veškeré geologické práce. Sice byla v posledních dnech roku zahájena nová řízení o prodloužení platnosti o dva roky, ale rozhodnuto o nich bude až za několik týdnů, v případě nesouhlasu obcí a spolků spíše měsíců. I povolení, kterým právě skončila platnost, byla vydána v rozporu se zákonem a proto 18 obcí a 6 spolků podalo na toto rozhodnutí ministra životního prostředí Brabce žalobu. Dodnes však nebyla rozhodnuta.
Platforma proti hlubinnému úložišti [1] usiluje, aby zastavení prací bylo delší a mohla tak být prodiskutována a přijata nová koncepce nakládání s radioaktivními odpady, jasně definována kritéria, podle kterých bude místo pro úložiště vybíráno a také upravena legislativa, zejména přijat zákon posilující práva obcí. Teprve pokud budou jasná pravidla, která nezmění každý ministr průmyslu, je možné budovat důvěru mezi zodpovědnými státními institucemi a dotčenými samosprávami.
Na podporu svých cílů se členové Platformy rozhodli uspořádat již 3. ročník celostátního Dne proti úložišti a to v sobotu 22. dubna 2017. Opět se tak uskuteční řada veřejných akcí ve všech sedmi lokalitách v ČR.
Petr Klásek, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Z pozice samospráv obcí a jejich občanů nevidíme za řadu roků žádný podstatný posun v problematice úložiště. V druhé polovině roku 2015 jsme se proti povolení průzkumů ohradili k soudu, ale soudní rozhodnutí stále není. A nyní státní instituce chtějí pokračovat opět proti vůli místních lidí.“
Další informace může poskytnout:
Petr Klásek, starosta Obce Chanovice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti,
tel.: 606 745 795, email: obec.chanovice@email.cz
Poznámka:
[1] Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 17 obcí a 11 spolků ze všech sedmi lokalit, podrobněji na www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace Vám mohou doplnit: Martin Schenk, spolek Nechceme úložiště Kraví hora, e-mail: martin.schenk@habri.eu, tel.: +420 777 646 646 Edvard Sequens, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí, e-mail: edvard.sequens@calla.cz, tel.: +420 602 282 399