Strategický rozvojový dokument obce Milíčov

ROZVOJOVÝ STRATEGICKÝ DOKUMENT OBCE 2016 - 2022

Obec Milíčov - letecký snímek

VYPRACOVÁNO: září 2016

SCHVÁLENO ZASTUPITELSTVEM OBCE: 30.10.2016

USNESENÍ Č.:

Úvod

Rozvojový strategický dokument obce Milíčov pro období let 2016 - 2022 je komplexní programový dokument, který formuluje strategii rozvoje celé komunity, jejího fungování i rozvoje celého území. Tato strategie musí být komplexní s důrazem na souvislosti a vzájemnou podporu navržených cílů a programů. Musí také respektovat a navázat na Strategický dokument rozvoje kraje Vysočina. Strategický dokument je dlouhodobým dokumentem naznačujícím záměry obce na období minimálně pěti let, který se nemůže omezit pouze na jedno volební období zastupitelstva či na období platnosti územního plánu. V podstatě představuje jistou formu dohody o tom, čeho chce obec v nejbližším pětiletí dosáhnout a jak při tom hodlá postupovat. Nejedná se však o dokument neměnný, naopak musí být průběžně porovnáván se skutečností a aktualizován. Strategický dokument usiluje o dosažení rovnováhy mezi tím, co občané chtějí a tím, co je možné, rovnováhy mezi dalším rozvojem a ochranou stávajících přírodních, urbánních a kulturních hodnot. Je zde deklarována vize obce, která je všeobecnou dohodou o budoucnosti. Na základě analýz definuje cíle obce a navrhuje konkrétní rozvojové projekty. Umožní tak lépe plánovat a dobře hospodařit s finančními prostředky rozpočtu obce, včetně účelného čerpání prostředků nejen z fondů EU. Znamená to, že k jeho záměrům a prioritám bude přihlíženo při sestavování rozpočtu obce a programu investičních akcí. Rovněž tak územní plán a jeho změny by měly vycházet ze strategického dokumentu jako jistým způsobem nadřazeného dokumentu. Strategický dokument umožní obci zejména:

naplňovat dlouhodobé cíle a strategickou vizi obce
rozhodovat v zastupitelstvu v širším koncepčním rámci, koordinovat aktivity a zájmy různých subjektů působících v obci
lépe prosazovat a chránit veřejný zájem kvalifikovaně formulovat další koncepční dokumenty stanovit priority investičního programu

Strategický dokument musí vycházet z analýzy současného stavu, zhodnotit silné a slabé stránky obce, její rozvojové příležitosti a identifikovat existující rizika. Podkladem pro vznik strategického rozvojového dokumentu obce je schválený návrh územního plánu obce. Současně byly brány v potaz potřeby obce a výhledové náměty, kterými se obec bude postupně zabývat a dle možností řešit.

Naše historie

Počátky vsi Milíčov spadají asi do 13. st., kdy bylo dokončováno osídlování zdejšího kraje. Mohutný pomezní českomoravský hvozd kolonizovaly až k řece Jihlavě z české strany klášter Želivský a biskupství (později arcibiskupství)pražské. Hranici mezi nimi tvořil Jedlovský potok. Milíčov se stal jednou z 93 osad arcibiskupského panství se střediskem v Červené Řečici. Má tvar téměř dokonalé okrouhlice. Podle rustikálu z r.1379 měl rozlohu 14 lánů (1 selský lán = 60 jiter,tj.18,6 ha),čemuž by odpovídalo 260 ha. Protože se lánovou výměrou označovala zpravidla jen půda orná, svědčí tyto údaje o velmi pilné práci prvních generací osadníků. Zvláštní postavení měli nápravníci. Tvořili jakési vojsko a sloužili k ochraně panství. Za to byli osvobozeni od poddanských povinností a dočasně užívali některé vrchnostenské příjmy, pozemky, ba i celé vsi, které na vyzvání museli vrátit. Koncem 14. st. byli na Řečicku 23 nápravníci. V Milíčově je známo jméno nápravníka Heřmana Vlčka (1379) a Onše (1386),který sám držel ve vsi 4 lány. Ostatní jména poddaných osadníků z té doby ještě neznáme, ale drželi spíše půllány a čtvtlány. Možná, že tím prvním držitelem Milíčova byl jakýsi Milíč, protože jméno Milíčov znamená “Milíčův dvůr“.

Nejstarší zlomky keramiky, posbírané na okolních polích milíčovskými žáky, jsou odborníky datované do konce 13. a do poč.14. st. Milíčov patřil do skupiny chudých horských osad na jv. Řečického panství, od kterých se nevyžadovala v té době robota, pouze povinnost nadhánět při lovu zvěř. Z platebních povinností musela obec odvádět církevní desátek k faře v Rychnově a královskou berni, která čítala r.1379 - 3 kopy.

Správním střediskem panství byl řečický hrad, přímým správcem zdejší části byl purkrabí v Rychnově a nejmenší správní jednotkou byly rychty. Rychtář za odměnu na dozírání správného konání poddanských povinností zpravidla míval 1 lán osvobozený od platů a také krčmu. První jméno milíčovského rychtáře, které známe, je až z r. 1610 a byl jím Tobiáš Erazim (Razim, Razima). Jeho tchán Jiří Erazim(Razim) je podle Dobiáše patrně totožný s Jiříkem Erazimem Milíčovským, který od r. 1623 (tedy patrně od samého počátku) byl hejtmanem arcibiskupa Arnošta z Harrachu na Řečici a Novém Rychnově a od r. 1633 regentem všech arcibiskupských panství. Jeho bratr Lorenc Milíčovský je r. 1638 uváděn jako písař v Novém Rychnově a sám arcibiskup vyhověl jeho prosbě a propustil ho z poddanství.

Vraťme se však zpět do doby husitské.R.1415 zastavil arcibiskup Konrád z Vechty Řečické panství Jankovi z Chotěmic, který stál na straně Zikmundově. Husité hned na začátku hnutí dobyli řečický hrad a panství spravovali husitští hejtmané, např. Mikuláš Sokol z Lamberka. I Pelhřimov se octl v rukou táborských husitů. Zdejší obce by se asi týkaly jen drobné boje, které sváděli husité s Leskovci, katolickými majiteli Hornocerekvicka. Po husitských válkách vrátil Zikmund r. 1436 Řečické panství Jankovi z Chotěmic,ale už r. 1437 panství koupil Mikuláš Trčka z Lípy, stejně jako Želivské panství. R.1454 připadlo Řečické panství královské komoře a Ladislav Pohrobek ho rozdělil na 2 části: na panství Řecické a panství Pelhřimovské. Dělící čára šla dokonce Milíčovem.

Pelhřimovské panství vlastnilo v Milíčově 4 grunty 1 chalupu. Toto panství zůstalo v držení Trčkových synů a od nich je r. 1549 koupili páni z Říčan. R.1572 se pelhřimovští měšťané vykoupili a majitelem panství se stalo město Pelhřimov.

Do Řečického panství připadla zbývající většina Milíčova - 10 gruntů a 2 chalupy (jde pravděpodobně o oblouk Okrouhlice mezi č.1 -č.12). Toto panství bylo v držení Jindřicha ze Stráže, člena větve pánů z Růže,a pak dalších majitelů, od r. 1496 v držení Leskovců. R. 1543 si synové Kryštofa Leskovce Řečické panství rozdělili na 2 samostatná panství - Řečické a Rychnovské. Zatímco Šebestyán z Leskovce si dal přebudovat řečickou tvrz na reprezentativní hrad, nemohl zůstat pozadu ani Vlachyně z Leskovce, který dal v Rychnově na místě jednoho poddanského domu vybudovat nový renesanční zámek, dostal jméno Nový Rychnov. Vlachyňovo sídlo pak proslulo bujným životem, pitkami a výtržnostmi. Vlachyně byl dokonce hejtmanem kraje Prácheňského. Jeho manželka Žofie je pochována v Novém Rychnově, její náhrobek můžeme vidět na kostele.

Tato doba je proslulá nesčetnými spory mezi Leskovci a pány z Říčan, do kterých zatahovali i poddané. Šlo hlavně o hraniční spory, a tak se hranice stanovily kladením hraničních kamenů, znameními na stromech a staly se nepřekročitelnými. Zároveň je to doba velkého panského podnikání, zejm. v hospodaření a rybníkářství. Leskovcové na svém panství založili Dolní a Horní kladinský rybník(r.1545 a1588), Pelhřimovští Rohozenský rybník. O založení Svitáku v katastru Milíčova se nepodařilo nalézt doklady, ale pravděpodobně vznikl také v této době, stejně jako množství malých rybníčků.

R.1597 koupili od Leskovců obě panství páni z Říčan, a tak se zase obě části spojily. Heřman z Říčan koupil r. 1602 od obce pelhřimovské díl vsi Milíčova ,tj. ony 4 grunty a chalupu s lesy za 400 kop míšenských a připojil je k panství Nový Rychnov. Jeho nástupce Jan z Řícan ještě přikoupil od Leskovců Těšenov s tvrzí, dvorem a mlýnem. Patřil k nejbohatším pánům kraje Bechyňského. Za stavovského odboje r. 1618 byl stavy jmenován jedním z komisařů Bechyňského kraje. Po bělohorské porážce byl za to potrestán konfiskacemi svých statků a r. 1623 bylo Řečicko a Novorychnovsko opět vráceno arcibiskupství pražskému. Prvním ze staronových arcibiskupských vlastníků panství byl Arnošt Harrach.

V rámci Rychnovského panství patřícího arcibiskupství se poté Milíčov vyvíjel až do zrušení poddanství v r. 1848. Pak jako samostatná obec patřil až do r. 1960 do okresu Pelhřimov a od té doby je začleněn do okresu Jihlava.

Z nejstaršího období bychom neměli opomenout ještě události třicetileté války, která tíživě dolehla na zdejší kraj. Milíčov ležel téměř při hlavním tahu vojsk mezi Jihlavou a Pelhřimovem, cesta vedla přes Mirošov-Hojkov-Rychnov. Kraj drancovala vojska císařská, stavovská a Švédové. Vojáci brali lidem potraviny, obilí, drůbež, dobytek, koně, hospodářské nářadí, peníze, šatstvo, vyžadovali zásobování, vše vyrabovali, vypalovali, pustošili. Tuto dobu připomínají i zbytky pevnosti „ V šancích“ u Rohozné i dosti četné nálezy podkov, mincí, příp. zbraní podél jmenované cesty a na okolních polích.

Jako poděkování Bohu za ukončení této hrozné války nechali Pelhřimovští vystavět na Křemešníku na místě dřevěné kaple zděný kostelík. Vysvěcení provedl r. 1652 arcibiskup Arnošt Harrach. Dnešní barokní podoba kostela je z r. 1752. Také studánka pod Křemešníkem s léčivou vodou pomohla zahojit rány vojákovi prchajícímu z bojiště nad Branišovem. V období epidemií cholery ( např. 1831- 1832) k ní chodily tisíce jednotlivců a mnoha procesí.

Před třicetiletou válkou (r.1616) je v Milíčově doloženo 14 gruntů a 10 chalup.Prof. Dobiáš vypsal z historických pramenů všechny jejich držitele ( z let 1550- 1589- 1616),z dnešních jmen se tam vyskytují jména: Razima, Vítek, Brabenec, Pavlíček, Jíra, Toman.

Spisy berní ruly z r. 1654 se pro Milíčov ztratily. Rekonstrukcí se uvažuje o 10 gruntech osedlých, 2 gruntech pustých a 3 chalupnických. Podle spisů tereziánského katastru z r. 1757 bylo v Milíčově 27 hospodářů, z nich vlastnilo pole do 1 strychu 12 hospodářů, do 5 s. - 2, do 30.s. - 9 a do 60 s. - 2 hospodáři (1 strych = 0.29 ha). Větších hospodářství bylo tedy v Milíčově 11, střední a menší 4, skoro polovinu tvořily chalupy s nepatrným kouskem pole. Josefínský katastr z r. 1788 končí popisným číslem 40, jména jsou už zaznamenána v našem přehledu, stejně jako u stabilního katastru z r. 1830. který končí popisným číslem 43. R. 1895 stálo v Milíčově 52 domů a žilo 391 obyvatel ( z toho 173 katolíků a 18 evangelíků). Po 1. světové válce začal počet obyvatel klesat a k velikému poklesu došlo v posledních desetiletích : r. 1921 -385 obyv., r. 1930- 354 obyv., r.1950- 321 obyv., r.1961- 251 obyv., r.1980- 185 obyv.,r.1989- 148 obyv. a r. 1994- 128 obyv.

Základní demografické údaje

Obec náleží do Kraje Vysočina, je situována v západní části na hranicích bývalého okresu Jihlava, leží cca 16 km západním směrem od krajského města Jihlavy, které zároveň plní funkci obce s rozšířenou působností a funkci pověřené obce. Obec se nedělí na další části, správní území obce tvoří jedno katastrální území. Správní území obce Milíčov je tedy totožné s hranicí katastrálního území Milíčov u Jihlavy. Přes řešené území prochází silnice III. třídy.

název	kód základní územní jednotky	názvy ZSJ	kód ZSJ	počet katastrů	LAU 1
Milíčov	587524	Milíčov	094897	1	CZ0632

Počet obyvatel	129 (k 1.1. 2016 )
Rozloha řešeného území	653 ha
Kraj	Vysočina
Okres	Jihlava
Obec s rozšířenou působností	Jihlava
Pověřený úřad, Stavební úřad	Jihlava

Zabezpečení potřeb na úseku bydlení

Demografický vývoj obyvatelstva:

obec	rok	přirozený přírůstek	stav 31.12.
Milíčov	1972	1	231
Milíčov	1975	7	203
Milíčov	1980	1	173
Milíčov	1985	-5	169
Milíčov	1995	-3	121
Milíčov	2000	-1	117
Milíčov	2005	-2	115
Milíčov	2007	-1	126
Milíčov	2015	1	129
Milíčov	2035		199

Období:

Celkem

Muži

Ženy

Počet obyvatel

129

v tom ve věku (let)

0-14

15-64

65 a více

Průměrný věk (let)

44,5

41,7

47,6

Zdroj: CZSO.cz

Obec má dle aktuálních statistik 129 obyvatel, z toho 68 mužů a 61 žen. Průměrný věk obyvatel obce Milíčov dosahuje téměř 44,5 let. Od roku 2000 do současnosti počet obyvatel obce nikterak výrazně nekolísá, v průměru je počet obyvatel ve sledovaném období roven 128.

Nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti je velice nízká a je v naprostém rozporu s celorepublikovými procenty. V obci se nenachází nikdo dlouhodobě nezaměstnaný.

Počet osob dojíždějících za prací

Situace dokládá, že v obci je nedostatek pracovních míst a lidé tak musí za prací cestovat, nejčastěji do okolních obcí okresu, do jiného kraje cestuje za prací jen nepatrná část obyvatel obce.

Sociální situace

V obci žije většina obyvatel české a moravské národnosti. Národnostní menšiny s podílem vyšším jak 10 % v obci nejsou. Tzv. sociálně vyloučené lokality se na území obce nenacházejí. V obci se nevyskytují problémy s uživateli návykových látek (alkohol, drogy).

Dopravní obslužnost

Automobilové a jiné spojení s okolními obcemi zajišťují silnice III. třídy a místní komunikace. Obyvatelé mají možnost rovněž využít autobusového spojení.

Společenský život v obci

O společenský život v obci se stará zejména obecní úřad ve spolupráci se Sborem dobrovolných hasičů

Sportovní vyžití

Ke sportovním účelům slouží zejména travnaté fotbalové hřiště a dále malý kurt určený k míčovým hrám na okraji obce se společenským zázemím.

Podnikatelské subjekty na území obce a služby veřejnosti

V katastru obce hospodaří ZD Dušejov. Obec má necelých 130 stálých obyvatel, je zde několik aktivních podnikatelů – OSVČ. V obci se nachází místní restaurace ,,U Brtnických,,, dále je ve výstavbě penzion s ubytovací kapacitou do 20 osob. Prodejna byla uzavřena z důvodů nízké poptávky ze strany obyvatel a tedy neekonomičnosti provozu. V obci se nenachází žádné další provozovny na úrovni poskytování služeb.

Řešení katastrálního území obce s vyznačením veškerých plánovaných stavebních a hospodářských aktivit obce státních, družstevních a soukromých podniků a firem

Řešení katastrálního území obce Milíčov

Jak již bylo zmíněno výše, obec je tvořena jednou částí, a dále odloučenými samotami a to statek ,,Na Oklice,, a dále samoty ,,Kubátovi, Palánovi,,, přičemž dvě zmíněné jsou již trvale neobývané a slouží pouze k rekreačním účelům. Celkový přehled řešení katastrálního území obce Milíčov je vyobrazen v následující tabulce.

Tabulka: Přehled a výměra pozemků na zemí obce DRUH POZEMKU

Druhy pozemků (ha)

31. 12. 2014

Celková výměra

653,18

653,17

Zemědělská půda

413,02

Orná půda

274,33

Chmelnice

Vinice

Zahrada

6,30

Ovocný sad

0,33

Trvalý travní porost

132,06

Nezemědělská půda

240,15

Lesní pozemek

130,75

Vodní plocha

23,10

Zastavěná plocha a nádvoří

4,18

Ostatní plocha

82,13

Kód: PU-MOSZV-01/4

Využití ploch a jejich uspořádání

Využití ploch a jejich uspořádání je v souladu Návrhem územního plánu obce Milíčov, který mj. stanoví základní zásady uspořádání území a technického vybavení, stanoví urbanistickou koncepci, řeší přípustné, nepřípustné a podmíněné přípustné funkční využití ploch, jejich uspořádání apod.

Území pro bydlení (B)

V obytné zóně jsou přípustny objekty občanského vybavení, služeb, řemesel a drobné výroby, které svým provozem nenarušují životní prostředí. Rovněž je přípustné malé domácí hospodářství, větší chov zvířat je podmíněn souhlasem. V území pro bydlení nelze provozovat průmyslovou a velkozemedělskou činnost.

Občanská vybavenost (Ov)

Co se týká občanské vybavenosti, tak tato respektuje stávající zařízení. Občanské vybavení v obytných zónách je určeno výhradně pro zařízení školská, kulturní, zdravotnická, sociální péče, spojů, služeb, obchodů, veřejného stravování, dočasného ubytování, tělesné výchovy, staveb pro správu a řízení, staveb veřejné hygieny, staveb pro požární ochranu.

Podporuje se rozvoj občanské vybavenosti (zařízení pro obchod a služby) i v soukromých obytných domech. Přípustné jsou zařízení drobných provozoven služeb, které nenarušují životní prostředí.

Plochy pro rekreaci a sport (Rs)

Stávající sportovně-rekreační areál ve východní části obce lze považovat za stabilizovaný. Další rekreační plochy jsou navrženy vybudovat v centru obce a to dětské hřiště s malým sportovním areálem. Zde jsou přípustné jen stavby, které přímo souvisí se sportovním a rekreačním vyžitím. Přípustné jsou zařízení maloobchodu a služeb, případně služby zajišťující servis sportovního náčiní a veřejné stravování. Za nepřípustné lze považovat objekty narušující životní prostředí (hluk, prach, zápach)

Plochy pro výrobu (Vp, Vz)

V obci se nenachází žádné výrobní plochy a neuvažuje se o jejich dalším rozvoji. Obec je svým rozvojem a předurčena zejména k rodinnému životu, rozvoji turistického ruchu a rozvoji občanské vybavenosti, možná výstavba mateřské školy dle demografického rozvoje.

Plochy pro zeleň – veřejná (Zv), zahrady a sady (Zz)

V zastavěném území obce je třeba respektovat využití ploch veřejné zeleně, dále je třeba respektovat plochy soukromých zahrad včetně navazujících předzahrádek na návsi, sloužící k zachování ekologické stability obytného prostředí. Podporovány budou „lehké“ stavby drobné zahradní architektury a dětská hřiště.

Krajinná zeleň (Zk)

Plochy zeleně plnící izolační a ochrannou funkci, jako keře, stromy, nálety dřevin, travní porosty, meze, lada, břehové porosty, chráněná území přírody plní ekologickou funkci a proto bude podporována realizace výsadby přirozených druhů dřevin a keřových porostů podél cest a vodních toků. Na území obce se nachází řada významných přírodních lokalit jako je přírodní rezervace ,,Na Oklice,, Přírodní rezervace ,,Nad Svitákem,, Přírodní rezervace ,,Chvojnov,, a významné biokoridory. Tyto lokality je nutno pečlivě chránit a vracet jim jejich původní tvář, tak aby se v těchto udržela jejich původní fauna a flora. V budoucnu tato místa budou významným motivačním zdrojem pro rozvoj turistického ruchu v lokalitě.

Orná půda (O), louky a pastviny (Zlp)

Plochy sloužící zemědělské rostlinné výrobě jsou prakticky veškeré obhospodařované plochy orné půdy, luk a pastvin. Přípustná je změna kultur, pokud nedojde ke změně krajiny. Dále je přípustná změna kultur provedená za účelem protierozní ochrany ZPF (záchytné nádrže, poldry).

Vodní plochy a toky

Nejdůležitějším tokem v území je Milíčovský potok. Jedná se tok, který z jedné části pramení přímo v centru obce a je zásobován hojnými spodními prameny vyvěrajícími přímo v zastavěných částech obce a dále jeho druhým prameništěm je výše zmiňovaná přírodní rezervace ,, Na Oklice,,. Potok pramenící přímo v obci je se nejprve vlévá do dvou požárních nádrží, přímo v centru obce a dále se pod obcí napojuje na rybník ,,Pahrobek,,, kde dále voda protéká přírodní rezervací ,,Nad Svitákem,, a vlévá se do rybníka Sviták, který se ještě nachází v katastru obce Milíčov. Obec nemá doposud vyřešeno čištění odpadních vod a tak tyto jsou z jednotlivých domácností po předčištění vypouštěny právě do Milíčovského potoka

Vyznačení veškerých plánovaných stavebních a hospodářských aktivit obce

Péče o vzhled vesnice je jedním z hlavních úkolů, které si minulé a nynější zastupitelstvo dalo. Můžeme se těšit ze zachovaného historického půdorysu obce ve tvaru kruhu. Centrum obce tvoří bývalé selské grunty, štíty budov směřují do centra. Tento ráz chceme rozhodně zachovat i pro budoucí generace. Hlavní podmínkou je zachování původního rázu.

Při opravách domů se snažíme občanům doporučovat takové řešení, při kterém bude zachován nebo obnoven venkovský ráz.

U nové zástavby jsou opět vyžadovány tvary domů a materiály typické pro vesnici. Sedlové střechy s taškami, odpovídající tvar a velikost domu atd. Předpokládá se významný rozvoj bytové výstavby, v návrhu územního plánu se nachází 50 stavebních parcel, kdy tyto jsou soustředěny v oblastech, které příznivě doplňují výluky mezi jednotlivými nemovitostmi v současné době vybudovanými. Jsou zde čtyři možné rozvojové lokality s minimálním počtem osmi stavebních parcel na každou. tyto se nachází na okrajích obce a nezasáhnou tak do jejího historického centra.

Urbanistická koncepce

Na zastavitelných plochách dle připraveného návrhu územního plánuje možno realizovat:

· celková plocha s možností umístění staveb pro bydlení - 8,0172 ha

· z toho cca 15% uvažováno pro pozemky veřejné infrastruktury (1, 2026 ha) – zbývá 6,8146 ha

· 6,8146 ha : 0,1200 ha /RD = cca 56 RD

Kulturní a obytné hodnoty území

Obec Milíčov bude rozvíjena jako souvisle urbanizovaný celek. V rámci zachování urbanistické hodnoty je nutno dodržet ve stávající zástavbě stávající uliční čáry a hmotovou i výškovou strukturu zástavby.

V obytné zóně je preferována funkce obytná v rodinných domech venkovského charakteru, a to včetně zahrad a hospodářských dvorů.

Objekty památkově chráněné a vzhledově hodnotné, které vytvářejí charakteristický obraz obce je nutno při rekonstrukcích a opravách zachovat v původním objemu a vzhledu.

Pozemní komunikace musí zabezpečovat přístup ke všem stavbám v obytné zóně. Součástí místních komunikací musí být veřejné odstavné plochy pro motorová vozidla a parkovací plochy.

Přírodní hodnoty území

Obec považuje za důležité respektování významných segmentů krajiny jako prvků ekologické stability území a jako plochy přirozené krajinné zeleně tvořící ráz krajiny a obce. Záměrem je rozšiřovat přírodě blízké plochy minimálně v rozsahu navrženého ÚSES.

Co se zemědělského hospodaření týká, toto bude přizpůsobeno přírodním podmínkám. Vodní eroze a odnos půd je v rámci technických protierozních opatření komplexně řešeno v rámci pozemkových úprav.

Doprava

Doprava, resp. její řešení, respektuje prioritu bydlení. Vedení zemědělské dopravy bude podle možností mimo obytnou zón.

Technická infrastruktura

Obec Milíčov vybudovala v letech 1930 - 1932vodovod, kdy jeho plánovaná životnost končí v roce 2030. V současné době se připravuje projekt stavby vodovodu nového a počítá se s jeho realizací v roce 2018. Kanalizace je zatím jednotná a odvádí splaškové vody do Milíčovského potoka po předčištění v domácích septicích a domovních čistírnách. Předpokládá se, že s výstavbou nových rodinných domů, budou vystavěny dvě centrální čistírny, na které budou prioritně napojeny nové rodinné domy a následně i starší zástavba. Tyto aktivity budou nejprve zahájeny v jižní části obce, neboť zde se nenachází žádná kanalizace a vlastníci domů, řeší odkanalizování vyvážecími septiky. V této části bude také nutno vystavět přečerpávací stanici pro 15 osob.

Zemědělství, lesnictví

Na zemědělských pozemcích obce hospodaří obec sama a obhospodařuje bezmála 62 hektarů lesních porostů. Pro péči o obecní les využíváme schválený lesní hospodářský plán. Na vhodných místech postupně dochází k dalšímu zalesňování ploch.

Zjednodušená (schématická) dokumentace úprav, obnovy, adaptací a rekonstrukcí, event. navrhovaných staveb jednotlivých akcí rozvojového strategického dokumentu

Kaple zasvěcená Sv. Václavovi

Neorientovaná kaple na obdélníkovém půdorysu se čtvercovou předsíní (původní kaple z roku 1860). Fasáda hrubá, nároží zkosená. Boční strana prolomena 1 okenní osou, okno zaklenuto obloukem, s šikmenou špaletou a úsekem parapetní římsy. Průčelí prolomeno na osu vchodem v kamenném ostění zaklenuté obloukem, ve vrcholu rytý letopočet 1860. Nad průčelím je šestiboká zvonička.

Kříže v obci Milíčov

Na území obce se nachází celá řada křížů v různých částech a to buď v trasách bývalých úvozů, nebo i v centru obce. Většina jich byla postavena místními rodáky, některé pocházejí z období před I. světovou válkou a některé vznikly po I. světové válce jako památníky padlým synům.

V řešeném území se dále nachází nemovité kulturní památky (KP) zapsané v ÚSKP. Jedná se o následující KP :

Památka : boží muka

Ochrana stav/typ uzavření : zapsáno do státního seznamu před r.1988

Památkou od : 3.5.1958

Památka : hraniční kámen

Ochrana stav/typ uzavření : zapsáno do státního seznamu před r.1988

Památkou od : 3.5.1958

Občanská vybavenost

Obec

Obecní úřad má sídlo v budově č.p. 56. V budově má sídlo také Sbor dobrovolných hasičů obce Milíčov a je zde hasičská zbrojnice.

Školství

V obci Milíčov se nenachází žádné školské zařízení. Budova školy postavená v období první republiky svoji činnost ukončila v letech kolem roku 1965 a následně se několikrát změnilo její vlastnictví, nyní je v soukromých rukách a složí k rodinnému bydlení. Její majitel udržel vzhled z doby jejího vybudování a tvoří zajímavou dominantu obce.

Zdravotní péče

V obci se nenachází žádné zdravotnické zařízení a neplánuje se v tomto žádná změna.

Tělovýchovná a sportovní zařízení

V obci nepůsobí žádná tělovýchovná jednota. Občané využívají služeb okolních sportovních sdružení, zejména v obci Nový Rychnov.

Organizace v obci

Sbor dobrovolných hasičů

Aktivita dobrovolných hasičů v Milíčově a okolních obcí sahá až do 19. století. SDH se podílí na kulturním životě v obci, je stále iniciátorem různých tanečních zábav, plesů, výletů, masopustního průvodu, dětského karnevalu.

Technické památky

V obci se nenachází žádné technické památky.

Komunikace a komunikační plochy

Přímou obsluhu obce zajišťuje pozemní komunikace III. třídy spojující obce Dušejov, Milíčov a Nový Rychnov. Toto dopravní spojení je pro současný stav obce dostačující. Dostupnost okolních obcí je zajištěna autobusovou dopravou. Železniční doprava není dostupná

Sportovní hřiště

Sportovní hřiště umožňuje široké využití pro míčové hry (nohejbal, volejbal, fotbal) v letních měsících.

Energetické a telekomunikační sítě, objekty a opatření

Energetika

Stávající plošné pokrytí území transformačním výkonem je vyhovující i pro výhledovou potřebu. Podle narůstajících požadavků na zajištění elektrického příkonu bude možné provést výměnu stávajících transformátorů za výkonnější.

Plynofikace

Obec je v celém rozsahu plynofikovaná, je napojena na VTL plynovod Dušejov. Stávající stav je pro současnou i výhledovou potřebu vyhovující.

Realizovaná opatření na úsporu energií

V rámci energetických úspor proběhla výměna oken na budově obecního úřadu a byla provedena výměna nevyhovujícího vytápění pomocí akumulačních kamen za plynové topení.

Vodohospodářské objekty a objekty pro sběr a likvidaci odpadů

Vodovodní síť

Obec má centrální vodovod. Občané jsou zásobováni vodou také z několika samostatných vodních zdrojů. Obecní vodovod má dva zdroje, kdy původní zdroj z roku 1930 je tvořen zářezi, v případě delšího sucha je tento zdroj nedostačující a proto byla kolem roku 1970 vybudována další studna pod obcí. Obec je tedy dostatečně zásobena z těchto dvou zdrojů, kvalita vody je dobrá, v posledním desetiletí nedošlo k jejímu výraznému zhoršení.

Nové lokality bytové zástavby řešené v územním plánu budou napojeny na tento vodovod.

Kanalizační síť

V obci je pouze jednotná kanalizační síť. Uvažuje se o vybudování centrálního zařízení k čištění splaškových vod, které bude realizováno souběžně s rozvojem nových lokalit pro rodinné bydlení a s tímto dojde postupně k napojení i stávajících rodinných domů.

Řešení odpadů v obci

Po obci jsou rozmístěna3 hnízda s kontejnery na odpady. Od loňského roku jsou nově v hnízdech i kontejnery na bioodpad. Občané také získali možnost nákupu zlevněných domovních kompostérů. Velkoobjemový a nebezpečný odpad je likvidován ve sběrném dvoře v obci Dušejov, na jehož výstavbě a zprovoznění se podíleli členové Mikroregionu Dušejov.Občané jsou ve zpravodajích opakovaně informováni a vybízeni k třídění odpadu.

Zjednodušená (schématická) dokumentace úprav a obnovy kulturní krajiny a katastru obce v rozsahu požadavků na dokument

Nová organizace využití pozemků

V rámci rozvoje území a v konceptu návrhu územního plánu jsou navrženy lokality pro rodinnou výstavbu. Cílem je zjednodušení členění příslušných lokalit pro výstavbu objektů bydlení na pozemky rodinných domů, pozemky komunikací, pozemky veřejných prostranství apod. V katastru se neuvažuje s prostory pro výrobu.

V návrhu územního plánu není přesně specifikován způsob likvidace splaškových vod, toto bude tématem veřejné diskuze v následujících čtyřech letech

Do využití ploch a jejich uspořádání - krajinná zeleň (Zk) – jako podmíněně přípustné je doplněno následující:

stavby, zařízení a jiná opatření pro ochranu přírody a krajiny
stavby, zařízení a jiná opatření pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu
stavby, zařízení a jiná opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků
technická opatření a stavby, které zlepší podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu, např. cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra

Do využití ploch a jejich uspořádání – orná půda (O), louky a pastviny (Zlp) – jako podmíněně přípustné je doplněno následující:

stavby, zařízení a jiná opatření pro zemědělství
stavby, zařízení a jiná opatření pro lesnictví
stavby, zařízení a jiná opatření pro vodní hospodářství
stavby, zařízení a jiná opatření pro ochranu přírody a krajiny
stavby, zařízení a jiná opatření pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu
stavby, zařízení a jiná opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků
technická opatření a stavby, které zlepší podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu, např. cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra

Do využití ploch a jejich uspořádání – vodní plochy a toky – jako podmíněně přípustné je doplněno následující:

stavby, zařízení a jiná opatření pro vodní hospodářství
stavby, zařízení a jiná opatření pro ochranu přírody a krajiny
stavby, zařízení a jiná opatření pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu
stavby, zařízení a jiná opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků
technická opatření a stavby, které zlepší podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu, např. cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra

Do následujících využití území a jejich uspořádání:

území pro bydlení (B)
občanská vybavenost (Ov)
plochy pro rekreaci a sport (Rs)
plochy pro zeleň – veřejná (Zv), zahrady a sady (Zz)
jako podmíněně přípustné stavby, zařízení a jiná opatření související dopravní a technické infrastruktury

Na zbývajících plochách nezastavitelných (lesních pozemcích) jsou jako podmíněně přípustné zařazeny účelové komunikace a technická infrastruktura.

Na pozemcích lokálního ÚSES budou umisťovány pouze podzemní sítě.

Lokální systém ekologické stability, ochrany místních biotopů a přírodních útvarů

Plochy tvořící biocentra a biokoridory jsou nezastavitelné.

Na plochách vymezených pro územní systém ekologické stability a pro chráněné významné krajinné prvky je zakázáno měnit kultury s vyšším stupněm ekologické stability na kultury s nižším stupněm ekologické stability.Na těchto plochách nelze provádět nepovolené pozemkové úpravy, odvodnění pozemků, úpravy vodních toků, těžit nerosty a jiným způsobem závažněji narušovat ekologicko-stabilizační funkci těchto ploch.

V katastrálním území obce jsou tyto ekologicky významné segmenty krajiny:

Olšiny

Lokalita přítoku potoka Rohozná

Na Stráži

Lesní celek severozápadně od Milíčova

Přírodě blízké lesní porosty s hojným zastoupením buku;

Na Oklice

Přírodní rezervace severně od Milíčova

Na Kopci

Lesním celku severozápadně od Milíčova

Probíhající rekonstrukcí porostů spojenou se zvyšováním zastoupení buku.

Za kouty

Lesní celk na severním okraji správního území obce

Nad Svitákem

Údolí Milíčovského potoka východně od zastavěného území obce

Chvojnov

V plochém údolí Jedlovského potoka na východním okraji správního území obce;

Cestní sítě zajišťující přirozené propojení obce s krajinou a sousedními obcemi včetně doprovodných prvků .

Pro nové rozvojové lokality je navrženo dopravní napojení na stávající místní komunikace v obci. V obytné zóně komunikace zabezpečují přístup ke všem stavbám. Součástí místních komunikací jsou veřejné odstavné plochy pro motorová vozidla a parkovací plochy. Počty vjezdů na silniční síť, jakožto i počty křižovatek místních komunikací se silniční sítí jsou minimalizovány.

Seznam akcí k rozvoji hospodářství obce

Zastupitelstvo obce Milíčov se zabývá akcemi, které chce v období let 2016 – 2022 zrealizovat a přispět k rozvoji obce. Jedná se o následující:

Hledání, objevování a obnovování místních kulturních a společenských tradic, zakládání nových tradic, které povedou k větší pospolitosti místních obyvatel
Podpora a realizace činností vedoucích ke zkvalitnění způsobu života v obci
Úprava a čistota veřejných prostranství a staveb, zlepšování občanské vybavenosti a technické infrastruktury včetně technických zařízení pro ochranu životního prostředí
Kvalitní péče o životní prostředí a krajinu kolem nás.
Zajištění hospodářského, kulturního, společensko-sociálního zázemí v obci, dále pak kulturního a sportovního vyžití.
Aktivní zapojení obyvatel do dění v obci.

SEZNAM NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH OSVĚTOVÝCH, KULTURNÍCH A SPOLEČENSKÝCH AKCÍ K PODPOŘE REALIZACE ROZVOJOVÉ STRATEGICKÉHO DOKUMENTU

Kulturní a společenský život obce

V naší obci se snažíme o udržení a obnovu tradic. První adventní neděli se scházíme na návsi u slavnostního rozsvěcení vánočního stromu a poslední adventní neděli k poslechu koled v podání dětí ze základní školy v Dušejově, kterou navštěvují děti z naší obce. Tři králové v kostýmech obcházejí 6. ledna vesnici při Tříkrálové sbírce. Hasiči pořádají masopustní průvod po obci, kterého se většinou účastní 20 - 30 masek. Na velikonoční pondělí tradičně vyráží mrskáči s pomlázkami. Zavedeným zvykem bývá i „pálení čarodějnic“ na návsi u obecního úřadu.Dle počtu narozených dětí pořádáme vítání občánků. Obecní úřad organizuje pro občany obce dvoudenní turistické výlety a také jednodenní zájezdy za kulturou, zejména do pražských divadel.

Obrázek:Výlov obecního rybníka "Pahrobek" v roce 2008v režii členů Sboru dobrovolných hasičů.

výlov rybníka Pahrobek

Obrázek: Příprava na hasičský bál

příprava na hasičský bál

Obrázek : Příprava na "Pálení čarodějnic"

příprava na pálení čarodejnic

Obrázek: Společný turistický výlet

společný turistický výlet

Kronika

Kronikářem je vedena kronika obce, zápisy do kroniky jsou předkládány zastupitelům ke schválení.

Informovanost občanů

Veškeré důležité informace jsou k nalezení také na úřední desce.

Na webových stánkách www.milicov.eu je možné přihlásit se k odběru zveřejňovaných aktualit a kalendáře akcí.

Akce osvětové, kulturní, sportovní a sociální

Sbor dobrovolných hasičů

Členové SDH pořádají taneční zábavy, účastní se hasičských soutěží a také různých akcí, pořádaných obecním úřadem.

Podpora mládeže a jejich zapojení do komunitního života v obci

Obec spolupracuje se základní a mateřskou školou v obci Dušejov, kterou navštěvují děti z obce. Děti ze školy a školky si připravují program například na vánoční besídku nebo na slavnostní rozsvěcení vánočního stromu. Před stavbou dětského hřiště na návsi vytvářely děti ve škole jeho modely a návrhy, podle kterých potom bylo hřiště vybudováno. Na přípravě pozemku pro hřiště se také podíleli mladí členové Sboru dobrovolných hasičů a to zejména odklízením starého stavebního materiálu a úklidu pozemku.

Všemi výše uvedenými akcemi se snažíme o zapojení velké části občanů do dění v obci a tím i zlepšování sousedských vztahů. Jsme rádi, že občané možnosti setkání využívají a tím naši snahu oceňují. O staré občany se ve většině případů starají jejich blízcí. Pokud potřebný občan tuto možnost nemá, tohoto úkolu se zhostí i občané, sousedé nebo známí bez nároku na odměnu.

V obecních komisích pracují mimo zastupitelů i další místní občané a to ve finančním výboru a kontrolním výboru.I tímto zapojením do obecní práce připravujeme příští zastupitele.

Obec se tak velkou měrou podílí na podpoře místních spolků a sdružení, aktivit občanů, sloužících ke kulturnímu, osvětovému a sportovnímu vyžití

Akce k zachování, obnově a rozšíření venkovské zástavby

Spolupracovat s okolními obcemi, vzájemně se informovat o jednotlivých aktivitách a nabídkách pro občany

Aktivně spolupracovat s obcemi v rámci dobrovolného svazku obcí a v místní akční skupině Třešťsko, jejímž je obec členem.

Podpořit tvůrčí a podnikatelské aktivity občanů, které přinesou nové nápady a rozšíří možnost zaměstnání v obci a v nejbližším okolí

Aproximativní stanovení nákladů na jednotlivé akce, návrh způsobu financování v jednotlivých letech realizace rozvojového strategického dokumentu se specifikací zdrojů, které zajistí obec, okres, a které jsou požadovány z jiných zdrojů

Rozvojový strategický dokument obce Milíčov obsahuje výčet základních záměrů, které zastupitelstvo obce považuje za nezbytné realizovat v zájmu rozvoje obce. Předpokladem realizace většiny záměrů je využití dotací z fondu Evropské unie, národní dotační programy a krajské fondy.

a) Obnova drobných sakrálních staveb

Cíl: Oprava drobných sakrálních staveb – křížky a boží muka

Přepokládaný rozpočet: cca 50.000,- Kč

Předpokládaná doba ukončení realizace: 2022

Financování z: národní dotační programy (MMR)/rozpočet obce